Šup na barborovepribehy.cz

30. prosince 2017 v 1:28 | BarbaraJane |  Já a zase já
Tradá! Je tu úplně poslední článek.

Ne poslední z mých článků. Poslední článek na tomhle blogu. Nově mě totiž najdete na nové adrese barborovepribehy.cz.

Ale nebojte, až tolik se toho nemění. Pořád budu na každou sobotu chystat nový článek. I nadále mě taky najdete na Facebooku a na Blogeru a budu moc ráda, když zůstaneme ve spojení.

Co říct na závěr? Inu, asi nic, vždyť se neloučíme! Ahoj na nové adrese a na Facebooku. :)
 

6 tragických dárků: už brzy pod vaším stromečkem

23. prosince 2017 v 14:21 | BarbaraJane |  Já a zase já
Už zítra přijde Ježíšek! Jestli si myslíte, že už jsem moc velká na to, abych byla z Vánoc (a dárků) tak nadšená, šeredně se mejlíte. Je tu ale jeden takový zádrhel…

Zase dojde na to. Tajené slzy, zlomená srdce… O čem to melu? O nepovedených dárcích. I vy je dostanete, i vy je dáte. Schválně, kolik z následujících tragických dárků jste už dostali nebo dali?

Dárek typu "Proč sakra?"

Je to pěkné, praktické,… ale proč mi to sakra teta Jarmila dala? Za sebe můžu uvést dva příklady:

Mladá česká vědkyně odhalila 5 metod, jak si zajistit úchvatné dárky. Znáte je?

9. prosince 2017 v 16:12 | BarbaraJane |  Žum a já, já a žum
Přátelé, tohle není sranda. Už za 2 týdny je Štědrý den a jednu věc nesmíme podcenit: dárky. Přesněji, dárky pro nás (vás a mě).

Víte, já miluju dárky. Hrozně ráda je dávám i dostávám. Vždyť co je na tom, no ne? Nemusí to být drahé dárky, podle mě totiž nejsou drahé a levné dárky, ale dobré a špatné dárky. A ty dobré jsou:
  • překvapení
  • něco vybraného speciálně pro mě
  • něco, co mi udělá radost
Jenže to je těžké. Pro mě ježí (tedy vybírá dárky) hlavně žumíček a ten má občas, co se dárků týče, všelijaké nápady. Tak mě napadlo, že mu poradím, jenže to je taky problém. Potom by dárky nebyly překvapení, to dá rozum. Proto jsem se rozhodla k tomu přistoupit vědecky a v průběhu 4 let, po které jsme spolu, jsem experimentálně otestovala několik metod, kterými si (ne)nápadně zajistit bájo dárky.

Inu, vážení kolegové, nastal čas publikovat výsledky experimentu v následující studii:
 


Oflajn Vánoce: horor z markeťáckého prostředí

2. prosince 2017 v 18:17 | BarbaraJane |  Já a zase já
Offline Vánoce, offline Vánoce... To se lehko řekne, ale když jste online markeťák, nemůžete prostě vypnout. Musíte až do třiadvacátého ťukat do počítače a vytvářet věci, které se shozením pojistek přestanou existovat. Pojďte se mrknout, jak to vypadá v markeťácké agentuře, která má nechtěné offline Vánoce.

Situace je (skoro) smyšlená. Postavy jsou taky smyšlené (víceméně). Vlastně jsem si to všechno vycucala z prstu, jen Karla jsem pojmenovala po svém bývalém pracovním počítači.


***

Jak je těžké míti fakt moc ráda knížky

25. listopadu 2017 v 16:00 | BarbaraJane |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Náhodná osoba: "A co tak děláš ve volném čase?"
Já: "Nó, dost čtu."
Osoba: "Fakt? Já taky! Minulý týden jsem si koupila deset knížek, haha. To jsem ale knihomol, co?"
Já: "Hm, asi jo. Já si naposled koupila Kratochvila, toho mám moc ráda."
Osoba: "Aha. Toho neznám."

Konec konverzace. Definitivní. A takhle je to pořád.

Ono totiž jsou dvě věci rád číst a rád číst. A je knihomol a knihomol a tihle dva si vůbec nemusí rozumět. A taky nerozumí. Ale vy mi budete rozumět, já vám totiž povím, jaké to je, být knihomol! Jestli se v článku najdete, budem kámoši, jo?

Lidé, čtěte! A nezapomeňte mi do komentářů napsat, jak to máte s čtením vy.

Cena pro zlatíčka čili Liebster Award

18. listopadu 2017 v 15:00 | BarbaraJane |  Já a zase já
Co čert nechtěl, Kája mě nominovala na Liebster Award. Mockrát děkuju! Ke Káje chodím ráda, píše o životě a vůbec (líp bych to asi neshrnula) a píše pěkně, takže k ní určitě mrkněte.


Součástí nominace jsou i otázky, které nominující připraví pro nominované. Pojďme směle na ně, dozvíte se o mně fůru nového a trochu starého.

Co mi řekl dotazník? Teď už doopravdy

11. listopadu 2017 v 16:03 | BarbaraJane |  Já a zase já
Tramtadadá! *Představte si fanfáry, jo?*

Je to tady. Ten velký okamžik, kdy na vás dýchne věda a políbí vás vědění. Pro ty, kdo o věcech přemýšlí trochu realističtěji a nenadchne je (tak jako mě) posouvání jedné hlásky/písmena po větě: povím vám, co jsem se od vás dozvěděla v dotazníku.

7 lidí, bez kterých by dotazník k diplomce nebyl vončo

28. října 2017 v 10:31 | BarbaraJane |  Já a zase já
Jestli mě sledujete na Facebooku, víte, že jsem vás nedávno poprosila o pomoc. Potřebovala jsem respondenty pro svou diplomku, aspoň 50. Výsledek mi vyrazil dech (naštěstí ne doslova): na dotazník díky vám odpovědělo 549 lidí, 27 lidí ho sdílelo a 10 822 vidělo. Tohle se ještě nepovedlo žádnému mému příspěvku (a koneckonců u žádného to nebylo tak důležité), proto vám ještě jednou moc a moc děkuju!


Tohle byl můj druhý vysokoškolský dotazník. V prvním (k bakalářce) zajímaly přezdívky účastníků fantasy bitev. Takových těch akcí, kde se potkají lidi se špičatýma ušima a lidi ve falešném brnění a řežou do sebe zbraněmi obalenými v kusu matrace. Takhle to zní šíleně, ale ve výsledku jsou tihle lidé a jejich přezdívky vážně zajímaví. Ale to jsem odbočila.

Druhým dotazníkem zkoumám -s ve větách jako "Tys tam včera nebyl?". Ověřila jsem si, že existuje početná skupina lidí, která dotazník vyplní a nechá ho plavat (tihle jsou moc důležití), a pak je tu skupina druhá. Lidi, bez kterých by byl dotazník prostě jenom dotazník a ne šílenost, která člověka donutí topit se ve vlastních emocích. Ať už dobrých, nebo špatných. Bez nich by to prostě nebylo vončo.

Kdo jsou tihle lidé? Hned vám to povím.

Daruvar aneb Jak jsem byla v Chorvatsku a neviděla moře

21. října 2017 v 22:59 | BarbaraJane |  Pozdravy ze světa
Víte, že v Chorvatsku žije početná česká menšina? Nejvíc z nich je ve městě Daruvaru a okolních vesnicích. A právě tam jsme vyrazili se spolužáky z brněnské bohemistiky. Slyšeli jsme, jak zní čeština, která se od 19. století vyvíjí mimo domov, a viděli jsme, jak čile funguje kulturní život tamních krajanů. Taky jsme od chorvatských Čechů zjistili, že pro Chorvaty je čeština evropský jazyk. Řeknu vám, že to by měl zažít každý bohemista.

A protože je mi jasné, že do Chorvatska jezdíte akorát k moři, něco vám o Daruvaru povím, chcete? Jasně že chcete, bude to prima. Pojďme na to!


Tohle je prý jediný kostel v Chorvatsku, kde najdete vymalované české světce (sv. Václava, Vojtěcha a Ludmilu. Je v české vesnici Ivanovo Selo.

Ostrava??? (Pohlreich, tank a celý svět na dvorku)

15. října 2017 v 11:40 | BarbaraJane |  Pozdravy ze světa
Víte, co mají zajímavého v Ostravě? Žum mi donedávna trvrdil, že nic.

Já jsem tam byla jen jednou na konferenci. To jsem z Ostravy viděla jenom Gong v Dolních Vítkovicích (ten za vidění stojí), hotel (ten už tolik ne) a Stodolní (ta mě vyloženě zklamala). Nedávno jsem ale přemluvila žuma, že dáme Ostravě šanci a zajedeme se tam podívat. Žum si uvědomil, že vlastně zná jen pár ostravských obchodů, a tak svolil. Bájo!

Na začátek jen stručně. Co se obyčejně říká, že v Ostravě stojí za vidění?
  • Dolní Vítkovice
  • Radniční věž
  • Stodolní a její hospody
Co jsme viděli my?
  • Zdeňka Pohlreicha, jak natáčí Ano, šéfe! v dodávce
  • Radniční věž
  • Stodolní a její kočky
  • Svět miniatur Miniuni

Tahle fotka je z večera, proto ta šílená barva. Po pivu až dvou člověka v Ostravě napadne, že by se mohl stát součástí uměleckého díla.

A jaké to bylo? Bájo, mrkejte!

Kam dál