Notre-Dame de Paris - Vítejte v čase katedrál! (Malý výlet do dob, kdy byla Opéra Garnier ještě na houbách)

8. listopadu 2011 v 22:11 | BJ |  Muzikály (ON a nejen on)
Nejdražší čtenáři, lidé dobrých mravů a vybraného vkusu, ba co víc - fantomáci! (Ano, možná jsem velká optimistka, když o návštěvnících svého blogu mluvím v množném čísle :D)
And weeks pass
and months
seasons fly
a já stále kašlu na blog a ne a ne vložit nový článek!
No dobře, s tou dobou možná přeháním, ale najděte mi v nějakém muzikálu "vzhledem ke studentské vytíženosti a nedostatku času jsem vložila článek naposledy před týdnem a kousek"! :D
Abych se ale dostala k tomu, co jsem chtěla říct: nejspíš všichni (nebo aspoň většina z vás) víte, co všechno obnáší často nedoceňovaný život studenta, takže nejspíš plně chápete, že nejsem s to přidávat články každý večer (což se sice některým "blogískům" daří, ale také se to odráží na kvalitě článků), i když bych nesmírně ráda, protože příběh fantoma Opery (i svět muzikálů a literatury celkově) je téma nesmírně obsáhlé a jen málo podrobně zpracované.
Abych své relativně dlouhé odmlčení se svému blogu vynahradila, ráda bych vám pověděla něco málo o muzikálu, který znám ještě delší dobu než Lloyd Webberova Fantoma Opery (možná se divíte, proč pořád uvádím jméno A. Lloyda Webbera. Je to z toho důvodu, že jeho FO není jediný) a který mám moc ráda - a tím je francouzský muzikál Notre-Dame de Paris.

Jak už sám název napovídá, jedná se o muzikálové zpracování stejnojmenného románu Viktora Huga (v češtině Chrám Matky Boží v Paříží nebo Zvoník od Matky Boží). Tenhle příběh, myslím, každý z nás zná, proto ho shrnu jen v rychlosti.
Do mladičké cikánky Esmeraldy se zamiluje kněž Claudius Frollo. Chce ji za pomoci svého adoptivního syna, hrbatého a hluchého zvoníka Quasimoda, unést, což ale překazí nebojácný, ale sebestředný a namyšlený Phoebus. Quasimodo je zatčet a odsouzen na pranýř. Když na pranýři žádá o vodu, jediná Esmeralda se nad ním slituje a dá mu napít, čímž si získá hrbáčovu lásku. Esmeralda je ale zamilovaná do Phoeba, který dvakrát neřeší, že je zasnoubený se svou sestřenkou Fleur-de-Lys (Lilií) a pozve Esmeraldu na rande. Na jejich schůzce je i Frollo, Esmeralda o něm ale neví a Phoebus netuší, kdo to vlastně je. Frollo Phoeba zraní, z pokusu o vraždu a čarodějnictví je ale obviněna Esmeralda a po mučení odsouzena na šibenici. Když ve vězení odmítá Frolla, zdá se její smrt nevyhnutená. Hrobníkovi z lopaty ji ale sebere Quasimodo, odnese ji do chrámu, kde má právo na azyl. Obyvatelé Dvora divů útočí na katerdálu, protože si myslí, že tím Esmeraldě pomůžou. Tu ale odtud mezitím vyvede Frollo s Pierrem Gringoirem (chudým básníkem, který si myslí, že chce kněz Esmeraldě pomoct) a naposledy se jí ptá, jestli dá šibenici přednost před ním. Když je znovu odmítnut, není už pro Esmeraldu cesty zpět. Když vidí Quasimodo Frolla otřásat se záchvaty šíleného smíchu při pohledu na Esmeraldinu popravu, shodí ho z katedrály. Sám pak přijde dožít k tělu své milované.
V muzikálu je v ději nebo charakterech postav pár změn. Úplně vypuštěna je sestra Gudula, Esmeraldina matka, která ale často nebývá zmiňována. Phoebovi se dostalo trochu svědomí, když se nemůže rozhodnout mezi Fleur-de-Lys a Esmeraldou, cítí se "roztrhaný", je vlastně do obou svým způsobem zamilovaný, kdežto v knížce by ho člověk pořádně propleskl, takový je to egoistický floutek. Z obyvatelů Dvora divů jsou tu zas mnohem větší oběti, vlastně nikomu až tak moc neškodí, přesto jsou to "ti bez domova", utlačovaní, masakrovaní. Zatímco v původním románu se Esmeralda skoro celou dobu Quasimoda bojí, v muzikálu se mluví o "přátelích na život a na smrt", což se dá pochopit, je to takové... muzikálovější :D
Další změnou je význam postavy Pierra Gringoira. Stejně jako v knize jde o chudého poetu, který se nešťastnou náhodou dostane na Dvůr divů, kde ho před oběšením zachrání Esmeralda tím, že si ho vezme za muže. V muzikálu navíc na sebe bere funkci jakéhosi průvodce dějem, uvádí nás do něj a provází jím.

Muzikál měl premiéru 16. září 1998, jeho autory jsou Riccardo Cocciante (známý i jako Richard Cocciante - autor hudby) a Luc Plamondon (autor textů). O jeho kvalitě vypovídá i jeho rozšířenost - byl uveden i v Rusku, Itálii, Španělsku, Číně, USA, Velké Británii a dalších státech. K té Itálii - na youtube you k dispozici i videa v italštině, ale musím říct, že v tomhle případě se Italům "povedlo" nechtěně vytvořit spíš slabší parodii.
Ústřední píseň byla přeložena i do češtiny a zazpívána při příležitosti koncertu Garoua, představitele Quasimoda, v Praze. Spolu z Garouem ji zpívali i dva čeští muzikáloví zpěváci, ale vzhledem k tomu, co předvedli, by bylo v jejich zájmu, kdyby si přáli, abych je nezmiňovala (snad najdu video).
Notre-Dame de Paris si vystačilo jen s jednoduchými kulisami, z nichž nejvýraznější a nejpoužívanější byla jakási verze horolezecké stěny zastupující katedrálu, jednoduchými kostýmy a nulovými zvláštními jevištními efekty (takže asi zklamu milovníky padání lustrů a tuctů svícnů :D), zato se ale člověk má na co dívat a co si poslechnout - výborná hudba je doplněná skvělými tanečními čísly, navíc si na své přijdou milovníci davových scén (jako jsem já). Vypráví se sice příběh z dávných dob, kulisy a kostýmy ale občas vypadají, jako by tvůrci před premiérou vyrabovali skládku. Nad jevištěm zavěšená traverza (na které se šíleně tlemí král Dvora divů), plechové barely, palety nebo jakási zábradlí na kolečkách nás odkazují na dnešní dobu, u některých účinkujících se navíc zdá, jako by si na nohou nechali tenisky nebo prostě to, v čem do divadla dorazili, všechno ale zapadá do stylu celého muzikálu. I Esmeralda, u které bychom mohli čekat pestrobarevné kreace šátků a stužek na šatech, je oblečená do jednoduchých zelených šatů, ještě jednodušší jsou růžové šaty Fleur-de-Lys.
Ani samotné písničky nejsou doprovázeny tak velkolepě a výrazně, jako jsme zvyklí třeba u FO, doprovod je spíš jemnější a nechává tak vyniknout skvělé výkony zpěváků.
Ale k samotným zpěvákům! Ráda bych vám představila originální francouzskou sestavu, která ale tvořila i jádro sestavy londýnské, zčásti proto, že většina z herců jsou Kanaďané, proto nejdou pro francouzské ani anglické slovíčko daleko.
Začnu mým oblíbencem, Brunem Pelletierem, který si střihl Pierra Gringoira. U Bruna mě v mých třinácti oslovil čistý hlas, schopný snad čehokoliv. Tenhle zpěvák pochází z Quebecu, takže se není čemu divit, když ho člověk najde ve francouzském muzikálu. Účinkoval i v Draculovi (samozřejmě ne tom našem) a je držitelem několika ocenění.
V roce 98 měl Bruno dlouhé tmavé vlasy (nesmějte se, to se nosilo :D), které ještě přitížily Italům, kteří se snažili je napodobit parukou a dopadlo to legračně (podobně to bylo s dredy Luca Mervila). Bruno má i několik vlastních CDček, doporučuju si najít jeho písničky "Le clown", "Ma jalousie" nebo "Madeleine", já je mám všechny moc ráda.

Další Kanaďan Garou (vlastním jménem Pierre Garand) byl skvělý Quasimodo! Upřímně jsem ho litovala, ve výhni reflektorů se ve vycpaném kostýmu smažil, lilo z něj jak z konve, přesto ale statečně hrál svou roli bez sebemenšího zaváhání, celou dobu shrbený kulhal po pódiu a zpíval charakteristickým chraplákem. I Garou má pár pěkných písniček, mezi nimi je třeba "Sous le vent", duet se Celine Dion.
Jako Esmeralda zazářila Hélène Ségara, francouzská zpěvačka. Kdybyste viděli, jaké ta měla vlasy! Ale to není tak důležité jako její výkon. I u ní není co vytknout.



Skvělý byl i Luc Mervil jako Clopin (král Dvora divů, v českém překladu Hugovy knihy Kulhavý Špindíra). Chvíli vážný, chvíli šílený, i zavěšený tři metry nad jevištěm se dokázal chechtat na celé kolo a zpívat, jako by nebylo nic přirozenějšího. Jde o Haity-kanadského (jak tohle mám sakra počeštit?) zpěváka, který se ale objevil i v pár filmech.



Nesmím zapomenout ani na Frolla v podání charismatického Daniela Lavoie, Patrika Fioriho v roli Phoeba a Julii Zenatti (které bylo v té době pouhých 17) jako Fleur-de-Lys.















A teď pár fotek přímo z muzikálu:







Co samozřejmě nesmí chybět, je malá ochutnávka. Nuž ošušňávejte, je co! :D

Nejznámější písničkou je Belle, ve které zpívá Quasimodo, Frollo a Phoebus.
ó, vida, dokonce s titulky! :)

Úvodní písnička - Les Temps des Cathédrales - v podání mého oblíbence :) (Ovšem musím přiznat, že ač jsem ho měla na základce hodně ráda, není dnes Bruno mým nejoblíbenějším ze zpěváků)

Skvělá je tahle - L'attaque de Notre-Dame (útok na Notre-Dame). Dokonalý mišmaš, tak to mám ráda! :D

A závěrečná, nesmírně smutná Dance mon Esmeralda (Tanči, má Esmeraldo). "Zemřít pro tebe není zemřít!" zpívá v ní Quasimodo (našla jsem video s českými titulky, v což jsem ani nedoufala, Dance mon Esmeralda je tu za Belle)

Video, na kterém zpívá Garou s Danem Bártou a Bohoušem Josefem už jsem bohužel nenašla, možná dobře pro ně.

Loučí se s vámi česrtvá šťastná majitelka Fantoma Opery Gastona Lerouxe v trvrdých deskách (jak je možné, že jsem si tu knihu nekoupila dřív? :D)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 8. listopadu 2011 v 23:03 | Reagovat

Drahá šťastná majitelko,
krásný článek, díky za přiblížení tohoto pro mě stále neznámého muzikálu (psala jsem, že se po něm podívám, ale řeším stejné studentské trable jako Ty). Vzhledem k tomu, že se momentálně u počítače nacházím tajně (oficiálně právě spím :D), tak si ty videa nepustím, jinak bych se prozradila. Ale až bude čas, tak se na to hned vrhnu. A potěšilo mě, že jsi našla i video s českými titulky...:)

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. listopadu 2011 v 8:10 | Reagovat

Milá neoficiální návštěvnice!
Tisíceré díky za to, že jsi urvala podstatnou část svého drahocenného studentského času a přečetla tenhle článek, který jsem víceméně začala psát coby uměle vytvořený důvod, proč se neučit ("Nemůžu se přece učit němčinu, když mám rozepsaný článek!" :D) :)
Já jsem netušíla, že jsou i české titulky, sama z toho mám obrovskou radost! :)
Francouzština je nádherý jazyk, možná o to kouzelnější, že mu nerozumím :D

3 Lotte Lotte | Web | 9. listopadu 2011 v 15:52 | Reagovat

:D Ano, to je velmi závažný důvod, proč se neučit němčinu, zajisté. :D
Jo, francouzština je  kouzelná, ale taky jí vůbec nerozumím. :D

4 Christine Christine | E-mail | Web | 11. listopadu 2011 v 11:17 | Reagovat

Mě učí kámoška základy francoužštiny, ale nejde mi to.

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 11. listopadu 2011 v 14:41 | Reagovat

Jé, to se máš! No, prý je fránina docela složitá, ale jednou se ji určitě naučím alespoň tak, abych rozuměla oblíbeným knížkám a muzikálům :)

6 Lotte Lotte | Web | 11. listopadu 2011 v 17:03 | Reagovat

[5]: Mě by stačila angličtina, tak abych bez pomoci rozuměla všem rozhovorům, článkům, písničkám....fráninu bych i oželela. :)

7 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 11. listopadu 2011 v 17:36 | Reagovat

Je fakt, že angličtina otvírá spoustu možností... Ale to je tak - angličtinu potřebuju, fránina je prostě nádherná :D

8 Weri Weri | Web | 11. listopadu 2011 v 19:35 | Reagovat

asi tak... :D

9 Lotte Lotte | Web | 12. listopadu 2011 v 13:36 | Reagovat

[7]: Jo otevírá možnost rozumět Raminovi Karimloo v rozhovoru v rádiu. :D Jeho přízvuk je mojí smrtí. :D

10 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 12. listopadu 2011 v 16:45 | Reagovat

Buď ráda, že v tom rádiu nemluví persky :D

11 Lotte Lotte | Web | 12. listopadu 2011 v 17:40 | Reagovat

Ale ono to bylo ještě přes telefon! Jeho angličtina + šumy telefonu? Konec. :D

12 Kittka Kittka | 12. listopadu 2011 v 17:41 | Reagovat

Nudný opsaný hloupý článek, co slouží jako krycí chat kamarádek, poměrně trapně dětinské ne? kritizuješ ty ostatní a sama jdeš po samé cestičce, možná ještě po horší. Takže laskavě drž příště zobák a starej se o svůj blog.

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 12. listopadu 2011 v 18:51 | Reagovat

A helemese! Nějaká ze slečen, co jsem jí nepochválila článek o dvou řádcích :D Často se zlobím, když vidím cosi o ničem, co se přezdívá článek, pak se neudržím a napíšu svůj názor... Docela se divím, že se někdo ozval až teď :D
Milá Kittko!
1) nudný? Když myslíš... Bohužel ale neovládám umění znudit na dvou řádcích, proto se před tebou skláním.
2) hloupý? Tvůj názor ti neberu... Inu, proti gustu žádný dišputát, každopádně kvůli tobě článek nezredukuju na nicneříkající minimum bez jakékoli myšlenky.
3) opsaný? Proti tomu se musím ohradit. Na tomhle blogu narozdíl od tolika dalších není opsané ani písmenko (když vynechám citace z knížek), není nic nižšího než kopírovat něčí výtvory a předkládat je jako své. To prostě nepěstuju. I kdyby to nebylo sprosté, vadí mi, že ve spoustě článků bývá fůra hrubek a než abych kontrolovala cizí, napíšu vlastní - originální.
4) Myslíš, že bych se psala s takovýmhle článkem jen proto, abych si tu mohla, jak říkáš, chatovat s kamarádkami? Prosím tě! Od toho jsou na světě klasické "blogísky", viz ty, co se snaží zvýšit návštěvnost kratičkými mikročlánky.
5) Jelikož jsem ráda, že jsi navštívila můj blog a zanechala mi tu takovouhle miloučkou slátaninu, ráda budu dle tvého návodu držet zobák, ovšem ráda bych se tě optala, jak k němu přijdu, ty už s tím máš možná lepší zkušenosti.
6) starám se o svůj blog a jak můžeš vidět, dělám to pečlivě a s láskou. Nikdy bych tuhle svou milovanou stránku nepřecpávala prázdnými slátaninami :)
Děkuju za návštěvu, přijď zas :)

14 Nataji Nataji | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 19:49 | Reagovat

http://vanocni.datart.cz/natalie-drinkova-si-preje-tablet-samsung/ dáš mi prosím hlas?? =D=D dole je modrá ikonka DARUJ OZDOBU na tu 2x zmáčkneš ;);)

15 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 16. listopadu 2011 v 20:56 | Reagovat

Děvče zlatý, nemůžeš aspoň předstírat, že jsi ten článek četla? :D

16 iharrypotters iharrypotters | E-mail | Web | 30. listopadu 2011 v 20:49 | Reagovat
17 iharrypotters iharrypotters | E-mail | Web | 30. listopadu 2011 v 20:51 | Reagovat

a máš to :-P  :-P  :-P  :-D  :-D

18 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 30. listopadu 2011 v 20:57 | Reagovat

[17]: co prosím?
Milá zlatá, zapomínáš, že tohle je můj blog, kde já organizuju to, kdo bude jakej komentář. Stupidní reklamy na stupidní blogy (za svým názorem si pořád stojím a můžeš mi sem nasázet třeba bambilion komentářů) jednoduše mažu, děvče milý, navíc žádnej inteligentní člověk ti na to ode mě neklikne

19 sesi00 sesi00 | 6. července 2014 v 15:06 | Reagovat

Ahoj,článek skvělý a mám obrovskou prosbu,je nkde záznam z toho jak zpíval s Bártou a Josefem?Moc prosím o odkaz,díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama