Téma týdne, které nemůžu ignorovat aneb Můj typ hrdiny

21. listopadu 2011 v 22:42 | BJ |  Já a zase já
Mí nejdražší!
V úvodu svého článku bych ráda vyslovila poděkování za aktuální téma týdne, které je pro mě tak osobní záležitostí (lidově řečeno "takovou srdcovkou"), že jsem prostě musela odložit ty tuny slovíček z němčiny na neurčito (přesněji na pět minut před hodinou) a pustit se do psaní. Takže tisíceré díky za tohle osvobození, za dodání síly k zpřetrhání nepříjemných pout v podobě povinnosti, která je mi tak proti srsti. Jak já tu němčinu nemám ráda! (Tenhle pocit mívám pokaždé, když se učím slovíčka, není to zvláštní?)
Teď ale k tomu, proč jsme se tu sešli, k mé oblíbené knižní postavě, v mém případě spíš typu postavy. Myslím, že je skoro nemožné si nevšimnout, co je hlavním tématem mého blogu. Nemíním tu ale teď básnit o postavě, o které tu najdete v každém článku alespoň kratičkou zmínku, spíš bych ráda vysvětlila, co mě zrovna na Erikovi tak zaujalo a jaké další postavy si získaly mou přízeň. Přece jenom si svět alespoň malé objasnění zaslouží, když se to vezme kolem a kolem, jsem sedmnáctiletá holka, co vede blog o šílenci, co vypadá jako chodící mrtvola, žije o dost hloub než bývá průměrný sklep, domů vesluje a mluví o sobě ve třetí osobě. Kdyby vás to zajímalo, pak ano, jsem zcela normální.
Možná by se dal u člověka s tak silnými sklony k pláči při každé příležitosti očekávat dojemný článek o tom, že mám v oblibě milé blond mladíky, co se usmějou a hodí modrým okem a všechno zlo roztaje, opak je ale pravdou. Je to trochu zvláštní, ale klasičtí "klaďasové" nebo hezcí oblíbenci dam jsou mi proti srsti. Nemám ráda naivního a směšně hrdinského rozumbradu D'Artagnana, nikdy jsem nepřišla na chuť ochotným a milým mladíkům, jako je doprovod dam v Dekameronu, mladému Wertherovi bych se možná smála, nebýt té jeho sebevraždy. Ani ženské hrdinky "samý úsměv, ctnost a dobré mravy" mi nepřijdou nijak zajímavé.
Ale když se mi dostane do ruky kniha, které dominuje charismatický hrdina s tajuplnou minulostí, který sice není klaďas, ale má tolik šarmu a osobitosti, kolik ho schází těm neslaným nemasným miloušům sladkých románů, pak čtu jedním dechem, hltám každé hrdinovo slovo. Vyděděnec společnosti, muž obestřený tajemstvím, výjimečná osoba, byronský hrdina - to je můj typ postavy.
Jak jsem řekla, nijak mě neuchvátil D'Artatgnan, i když mi v naší "mušketýrské partě" na základce bylo přisouzeno jeho jméno. Ale takový Athos! Co o něm z počátku víme? Známe otce, původ, naivně dětské sny a ideály jako u jeho gaskoňského přítele? Ne, ale od prvního okamžiku tušíme hlubokou povahu, inteligenci, šarm a úchvatný smysl pro čest. Postupně se nám poodhalí něco málo z minulosti hraběte de la Fére, dovídáme se o zklamání v lásce, což jen posiluje okouzlení tohle postavou.
Nebo takový hrabě Monte Christo! Ze zamilovaného mladíčka zrada, potupa a utrpení vymodeluje tajemného hraběte, který se zdá všemocný a který za maskou úsměvu prahne po pomstě. Aniž by o jeho pomoci někdo věděl, zachrání několik lidí, stejně tak ale dovede s kamennou tváří mučit ty, kdo připravili muka jemu. Bezcharakterní člověk, kterému utrpení zničilo všechny city? Ale prosím vás! Byl by někdo takový ochoten obětovat vlastní život, aby ušetřil mladého Alberta?
O krysaři jsem vám už vyprávěla, když si ale na něj vzpomenu, pořád mě fascinuje. Ano, to je on, ten, kdo na mě může zapůsobit! Ač ho ostatní potřebují, opovrhují jim, on jim oplácí stejnou mincí. Je mlčenlivý, když ale promluví, je jeho řeč plná ironického bodavého vtipu, který se vždy trefí do černého. Není ale z kamene, dokáže se zamilovat a své lásce je schopný obětovat cokoliv. A právě ztráta milované ho dožene k činu, který bychom snad mohli odsoudit, kdybychom předtím nesledovali krysařův osud, pocity, myšlenky.
Ještě chvíli zůstaneme v Německu, kde žila (žije) jediná ženská postava, která se u mně probojovala mezi ty, o jejichž osudu jsem už tolikrát přemýšlela. Asi je jen málo těch, kdo by aspoň jednou jedinkrát neslyšeli o Loreley. Podle původní pověsti šlo o kouzelnici, co svou krásou a úchvatným zpěvem přiměla lodníky k tomu, aby narazili na skály (jde o skálu jmeném Loreley, vyčnívající z Rýna kdesi ve spolkovém státě Porýní-Falc). Když byla kouzelnice za své zločiny odsouzena, žádala, aby se mohla naposledy podívat ze své skály na Rýn, když ale na skálu došla, bez rozmýšlení se vrhla dolů. V básni Heinricha Heine se setkáváme s Loreley jako s divukrásnou vílou, nikde se ale nepíše o tom, proč vlastně lodníky zabíjela. Pomsta? Zhrzená láska? Kletba? "Und das hat mit ihrem Singem die Loreley getan" (a to svým zpěvem způsobila Loreley) píše Heine. Hm, to je jednoduché, hodit to na chudáka holku. Kdo ale nutil lodníky, aby čučeli na cizí holku na skále? Myslíte si, že ji těšilo hnát ty hlupáky do záhuby? Já osobně věřím tomu, že Loreley nebyla úplně na vině...
Postavou, která si mě získala a podmanila naprosto a dokonale, je démon Michaila Jurjeviče Lermontova. Když jsem o téhle postavě vyprávěla před třídou, v návalu nervozity jsem prohlásila, že mě tahle postava zaujala, protože je to takový "pratatíček fantoma". Ne že by to nebyla pravda, něco na tom bude, ale tohle není to, co jsem chtěla říct. Démon je nesmírně zajímavá postava. Měl by to být záporák, vždyť co je zápornějšího než zlý duch? Jenže on se zamiluje a najednou mu nestačí být skoro všemocný a nesmrtelný. Klidně by se vzdal nesmrtelnosti a všeho kolem, jen být s Tamarou a být jí milován! Když ji ale políbí, ona mu umírá v náručí... A on? Zlomený a nešťastný dál bloudí bezcílně prázdnotou bez naděje na vysvobození...
Tím se dostávám k Erikovi, fantómu Opery. Jestli byl zlý, jestli to byl vrah? Ano, zabil, ale "vrahu" bych mu nikdy neřekla. Můžeme soudit člověka, kterého společnost zahnala hluboko pod zem, donutila ho uzavřít se do sebe, ohradit se proti všemu a všem, připravila ho o rozum? Říká se, že každý si zaslouží druhou šanci. Co má ale duše dělat, když se jí nedostane ani té první? Přesto nebyl úplně zlomený světem, stále měl naději, věřil, že si zaslouží lásku. Ten nešťastník si ale pro svou lásku vybral dítě, krásného andílka, který nedokázal vyjmout ze změti citů a pocitů skrčenou duši, dát jí prostor, aby se narovnala, přidat křídla, aby vzlétla. Ale Christine nemůžeme mít nic za zlé. Ruku na srdce, vy, kdo se oháníte prázdnými větami o tom, že byste s Erikem zůstaly. Vážně při těchhle silných slovech myslíte na šeredného muže, který pološílený zklamáním nad světem zabíjí všechny, kdo mu stojí v cestě?



Na závěr trocha odlehčení zhuštěné atmosféry. Literatura (a filmy) vymodelovaly hned několik Eriků. Přiznávám, že jsem si třeba Erika Susan Kay zamilovala, i když je mi jasné, že s tím Lerouxovým má pramálo společného. V knize Fantom Manhattanu F. Forsytha mi ale přijde natolik "nefantomovský", že musím naprosto souhlasit s tímhle obrázkem, který jsem našla na deviantartu.



A co vy a knižní postavy?


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keneu Keneu | 21. listopadu 2011 v 23:17 | Reagovat

moc hezky a přesně popsáno
také mám tyto postavy ráda (tyto jako typ i tyto, které jsi vyjmenovala)

2 Skye Skye | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 6:03 | Reagovat

Souhlasím, skvělý článek!!! Nejvíc mě dostala věta: " Kdo ale nutil lodníky, aby čučeli na cizí holku na skále?" to je hezký ;)
A souhlasim s tím, že na hrdinech s tajemnou minulostí něco je. Mají v sobě cosi magnetického. Navíc, když je společnost odsuzuje, můžeme si je lépe přivlastnit my sami, čtenáři ;)  (jů, takhle chytrý postřeh jsem ani nezamýšlela :D)

3 Lotte Lotte | Web | 22. listopadu 2011 v 6:25 | Reagovat

Tak zase němčina? :D Na zakládce jsem ji měla ráda, inu ale vypracovávám si k ní slušnou nechuť...:/
Dost jsem se zasmála na větě "domů vesluje" :D jo, je to pravda, ale takhle napsáno je to vtipné. :D
Přiznám, že všechny Tvé oblíbence mezi knižními postavami neznám...asi si stále musím rozšiřovat obzory...
Ta věta, jestli bychom zůstali s Erikem a myslíme přitom na šeredného muže je trefná. Až moc lidí za ním vidí (dovolím si použít Tvůj výraz) Webberova polofešáka...

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 22. listopadu 2011 v 7:42 | Reagovat

Všem třem děkuju za komentáře, je fajn vidět, že nejsem jediná, kdo se vyžívá v tajemných hrdinech, u kterých člověk nikdy neví, kdy se vás některý z nich pokusí zabít :D
Skye, tvůj postřeh je přímo geniální a zcela správný. Když ho nechce společnost, může si snivá čtenářka představit, jak ona je ta jediná, kdo mu může pomoct, zachránit ho, no prostě taková nadžena :D
Lotte, mě ta němčina nesmírně vytáčí. Ná základce jsem ji měla ráda, ale když jsem přišla na gympl, začali jsme ji brát odznova, takže jsem na ni začala kašlat a ona mi to oplácí jejím přístupem ke mně. Navíc si až bolestně uvědomuju, že bych spíš využila fráninu :-/

5 Faith Faith | Web | 22. listopadu 2011 v 14:16 | Reagovat

Moc pěkně napsaný. A němčina je fajn!! :D A Fantom Opery, no, to je pak slast po literární mozky :D :)) Jinak, s těma knihama jsem na tom stejně. Natahám si jich miliony domů, čtu to po nocích místo abych spala.. :D A Reamrque je skvělý. Jiskra života úžasná, ale v místech drsná. Pokud jsi od Remarqua ještě nic nečetla, doporučovala bych začít s něčím mírnějším, třeba s již v článku zmíněným Miluj Bližního Svého :)

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 22. listopadu 2011 v 16:48 | Reagovat

Němčina je fajn, když se člověk nemusí učit na  malý test 400 slovíček a přemýšlet o tom, jak se ještě naučí ta na konverzaci :D
Dík za tip, určitě si tuhle knihu najdu, abych pak měla tak jako ty co nělat v noci (a proč přes den nadávat, že jsem ospalá) :D

7 Samo Samo | 22. listopadu 2011 v 17:46 | Reagovat

bleeee najhorší blog na svte :-!  :-!  :-!  :-!  ???

8 Tess* Tess* | Web | 22. listopadu 2011 v 17:47 | Reagovat

Ahoj,dříve než začnu s reklamou,bych Ti moc ráda pochválila blog-je krásný.Moc se mi líbí Tvůj design!A Teď reklamu za kterou se předem omlouvám,ale je to pro mě opravdu hodně důležité!Moc Těrosím jdi na adresu http://vanocni.datart.cz/tereza-kobzova-si-preje-notebook-packard-bell sjeď dolů  myší a klikni na darovat ozdobu .Dokud tam nebude: Již jste darovali ozdobu tak na to klikej(většinou na to klikni 2krát).Moc Tě o to prosím,je to pro mě důlžité.Vím,že mám tu nejmenší šanci,ale chci to aspoň zkusit.Tak Tě o to moc prosííím!Dej mi tu ozdobu,děkuji<3
P.s. Klidně oplatím;)
p.S.2: kDYBYS BYLA TAK HODNÁ , zkus o to poprosit nějaké Své kamarády nebo nějaký malý článeček-moc by mi to pomohlo,myslím jako podporu víš?:)Děkuju:*

9 Lenííí* Lenííí* | Web | 22. listopadu 2011 v 17:51 | Reagovat

AHoj máš moc pěkný blog. Dej mi prosím hlas tady : http://vanocni.datart.cz/lenka-klosnarova-si-preje-digitalni-zrcadlovka-nikon/
Dekijííí moc oplatím kdyztak kde budes potrebovat,ale pis mi na blog. A já ti hlásnu

10 Lenííí* Lenííí* | Web | 22. listopadu 2011 v 17:52 | Reagovat

AHoj máš moc pěkný blog. Dej mi prosím hlas tady : http://vanocni.datart.cz/lenka-klosnarova-si-preje-digitalni-zrcadlovka-nikon/
Dekijííí moc oplatím kdyztak kde budes potrebovat,ale pis mi na blog. A já ti hlásnu

Jestli nevíš jak: Stačí když,jak jsou dole ty modrý odelníčky tak hned ten první :-) Muzes i druhej ale ten neni zdarma :-P

11 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 22. listopadu 2011 v 17:57 | Reagovat

Pomoooc, reklamy útočí!
Dámy, nezlobte se, ale kdybych měla klikat každému, kdo se mi připlete na blog, asi bych se uklikala :D
Samo, ty se klidně zlob, ale nejspíš nemáš všech pět pohromadě, když si myslíš, že vypisování hovadit na blogy ostatních (a že jich není málo) ti k něčemu pomůže. Je ti k něčemu návštěvnost, když ti všichni přijdou jen říct, že jsi - lidově řečeno - vůl? :)

12 Weri Weri | Web | 22. listopadu 2011 v 19:23 | Reagovat

obrázek je super... jsem ráda, že tě zajímá i moje "dílo" :D

13 inkogrito inkogrito | Web | 23. listopadu 2011 v 12:56 | Reagovat

Jelikož je celý článek o něčem, co znám asi tak stejně jako vaření (naposledy nás evakuovali kvůli úniku plynu), bohužel jsem byla trochu mimo. Ale souhlasím, že z typických kliďasové se mi také dělá šoufl.  A kdybych se měla rozepisovat o svých literárních hrdinech, asi bychom tu byli hodně dlouho...

14 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 23. listopadu 2011 v 17:58 | Reagovat

S vařením jsem na tom podobně, ale nemyslím, že by člověk při čtení mého článku musel být mimo, jen jsem se na příkladech snažila přiblížit, jaké hrdiny mám ráda :)
No, můj článek je relativně dlouhý, ale přísahám, že jsem to zkrouhla na minimum :D

15 A. R. M. A. R. M. | 23. listopadu 2011 v 19:03 | Reagovat

Tak na tento blog jsem se dostala přes komentář z jiného, který mě velmi zaujal (myslím komentář, ne ten blog :-P)
Článek je velmi povedený a souhlasím s ním - pryč s těmi klaďasi, záporaci a polozáporáci, ke mně, v řad nastoupit! :-D
Akorát bych se chtěla zeptat, jestli má autorka něco proti Harrymu Potterovi, nebo proti dvou větovým článkům. :-?
http://werunkaxxx.blog.cz/1111/ma-nejoblibenejsi-postava myslím kvůli tomuto odkazu... ???

16 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 23. listopadu 2011 v 19:09 | Reagovat

Díky za milý - a vtipný komentář!
Proti Harrymu Potterovi nic nemám (i když člověku chudák kluk začne lézt krkem, když ho potká v každém druhém článku), ale to, co vytvořila tahle umělkyně (wow, díky za ten odkaz, vážně bych nevěřila, že bych mohla komentovat tak klidně! :D) se vážně nedalo přejít mlčením... Ale takových je víc.

17 A. R. M. A. R. M. | 23. listopadu 2011 v 20:32 | Reagovat

No jo, tak už to bývá... Jedna věta, druhá - a už se to kliká na hned zveřejni... :-(
Jo a dík za komentář na mém blogu. :-)

18 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 23. listopadu 2011 v 20:49 | Reagovat

Není zač :)
hm... já netvrdím, že musí být každý článek román (jak se to bohužel stává mně), ale přece jenom by to chtělo nějakou myšlenku, úroveň! Na to, abych na to takhle kašlala, mám svůj blog moc ráda

19 anazuz04 anazuz04 | Web | 23. listopadu 2011 v 22:38 | Reagovat

Ahoj. Nemám slov. Klobouček. Tím je vyjádřeno vše.
P.S. Knihu jsem v angličtině nedočetla. Zaujala mě ale natolik, že si ji přečtu v mateřštině, až se vrátím domů. :-)

20 megiiiii megiiiii | Web | 24. listopadu 2011 v 19:19 | Reagovat

Tak to rozhodně myslíme stejnou věc :) Knížka opravdu zfilmovaná je a měla jsem v plánu to tam i napsat ale to by byl zase další odstavec navíc a nakonec by z toho vznikla obrovská recenze na téma - muj knižní hrdina :D

21 Miuky Miuky | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 21:07 | Reagovat

Hehee... Souhlasím s tebou =D
Mnoho (vlastně většinu) z těch knížek neznám =D Asi si vypíšu jména a mrknu na ně v knihovně =D
A krásný blog!! Prokousala jsem se článkem a jsem za to velmi ráda =)
-PromiŇ duchaplné a inteligentní komentáře mi nejdou =D ) Prostě krásný no =D

22 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 24. listopadu 2011 v 21:30 | Reagovat

Děkuju za chaotický, ale milý komentář :)
Všechny knihy, o kterých jsem se zmínila, můžu doporučit, jejich hrdinové opravdu dokážou zaujmout :)

23 Kasumi Kasumi | Web | 25. listopadu 2011 v 14:40 | Reagovat

Hehe, jen nerada se přiznávám, že drtivou většinu těch postav také neznám... Q.Q Jinak mám také ráda takovéto postavy, ale zas ne jen je... někdy... někdy jsou i ty "normální" postavy dobré. Pollyana, Malý princ... Nekdy je fajn neutápět se ve zlu. To jenom z druhého pohledu :) Já jsem tak nějak schopná mít aspoň trochu ráda téměř každou postavu, která je orignální a charakterní... to je u mě asi nejdůležitější :)
Jinak hezky, i když trochu složitě napsáno :)
A děkuji za komentář na mém blogu :)

24 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 25. listopadu 2011 v 17:20 | Reagovat

I já děkuju :)
Malého prince mám taky moc ráda :) Neříkám, že aby se mi zalíbila, musí být postava vyloženě záporák, jen bývají často charismatičtější :)

25 skcz-stardoll skcz-stardoll | 25. listopadu 2011 v 18:19 | Reagovat

[7]: D do háje ty trubko jedna blbá! NEPOMLOUVEJ TENHLE SUPER NÁDHERNEJ BLOG! Je krásnej tak jdi do háje chtěla bych vidět tvůj! A du se na něj podivat ... máš tam odkaz ;)

26 FirLy FirLy | Web | 25. listopadu 2011 v 18:39 | Reagovat

Sakra ženo, úžasne píšeš O_O
Priznávam sa že poväčšinou som ani nevedela o kom je reč *hanbí sa* ale napriek tomu ma tento článok dokonale zaujal. A myslím že už to sa dá všeobecne považovať za obrovský úspech. Nemyslím tým že by ma nič nezaujalo a toto hej, myslím to tak že zaujať človeka niečím čo nepozná a z čoho je viac - menej somár....no proste to si zaslúži poklonu :)
Okrem toho - myslím to seriózne / vážne - asi sa pustím do "tvojho" odvetvia literatúry :P ... Čo sa týka opisu postáv tak viem že by ma bezpochýb zaujali, a literatúra či už historická alebo aká ma vždy fascinovala a mala som ju rada. Je čas  aby fantasy maniak (áno, ja) našiel v poličkách miesto pre knihy podobného žánru - toho o ktorom píšeš. Doteraz som mala na pláne veľm veľa kníh - dobre, dobre ja viem že všetko fantasy a spol - ale .... ,,na svoju česť, pani moja, vám prisahám, že kvôli tomu ako dokonale ste ma presvedčili, si čo najskôr prečítam a preštudujem knihy ( ja nejak podľa postáv zistím ktoré  to sú) ktoré ste tu zmienili." .... Vážne neviem kedy sa niekomu podarilo u mňa niečo podobné. Klobúk dolu ;-)

27 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 25. listopadu 2011 v 19:17 | Reagovat

Sestrouši,díky za obranu, ale nemyslím si, že tomu člověku sejde na tom, jestli s ním někdo souhlasí. Podobné komentáře nechal všude možně s jediným cílem: zvětšit si návštěvnost (člověk chce vidět, jaký je jeho blog, a zkritizovat -> klik -> a číslíčko roste)
FirLy, mockrát děkuju za tvůj komentář, vážně mě potěšil :) Každý máme svůj druh literatury, který se nám líbí, ale jestli můj článek bereš jako doporučení dobré četby, je to pro mě čest :) Všechna zmíněná díla jsou opravdu výborná, možná ale zrovna tobě "nesednou", ale věřím, že se i tobě budou líbit :)

28 Ritta Ritta | Web | 25. listopadu 2011 v 23:51 | Reagovat

Veľmi Ti ďakujem za komentár.Naozaj som nečakala ,že si to niekto prečíta.
Čítala som ju v češtine - "Stíny v zrcadle"
Ani len nemám tušenie či bola preložená do slovenčiny.

Tvoj článok ma milo prekvapil a v istých situáciách aj pobavil.
Inak asi máme istý vkus čo sa románov týka.Naozaj mám rada knihy typu Traja mušketieri,Gróf Monte Christo,Fantóm opery,...
Avšak najradšej mám asi Krysaře.Síce som nečítala knihu ,ale počúvala som muzikál.Neviem či poznáš Daniela Landu ,ale je to naozaj skvelý skadateľ.Človek sa vie vžiť do príbehu aj za pomoci piesne.

29 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 26. listopadu 2011 v 10:26 | Reagovat

I já děkuju za komentář :) To víš, když najdu smysluplný článek mezi tou záplavou hloupostí, přečtu si ho ráda, ten tvůj mě vážně zaujal :) Zvláštní, my Češi jsme mnohem línější, ještě nikdy jsem neviděla někoho, kdo by četl knihu ve slovenštině, stejně tak kdybychom neměli česky nemluvené filmy, mohlo by se spousta lidí zbláznit, ale když koukám na nějaké slovenské televizní kanály, často tam běží film s českým dabingem. Češi jsou asi víc rozmazlení :D
I já mám Krysaře moc ráda, knížka (od Viktora Dyka) na mě dost zapůsobila, takže jsem si našla i muzikál (co bych to byla za Češku, abych neznala Daniela Landu? :D), dokonce jsem o něm psala článek, najdeš ho - kdyby ses náhodou chtěla podívat - tady: http://barbarajane.blog.cz/1110/krysar-muzikal-po-landovsku
Ten záznam, který jsem viděla, byl, myslím, z Bratislavi. U nás nemáme moc dobrých muzikálů, ale tenhle je působivý...

30 Ritta Ritta | Web | 26. listopadu 2011 v 23:38 | Reagovat

Podľa mňa Češi majú omnoho lepšiu filmografiu ako Slováci.Jednoducho vedia použiť humor.
Slovensko sa hrá na niečo čo nie je.Par-krát som zazrela v TV nejaký snobský večierok.Adrenalín sa mi zvýšil z 0 na 100 ,ale to som odbočila od témy.
Trebársz mne sa páčia české muzikály ako Traja mušketiery,Dracula,Angelika,Hamlet,Johanka z Arcu,Golem,...
Troch mušketierov som dokonca videla aj naživo v divadle - neskutočný zážitok.Myslela som ,že mi srdce vyskočí z hrude.

31 Vendy Vendy | Web | 27. listopadu 2011 v 0:46 | Reagovat

Procházím téma týdne a vypisuji si zajímavé. A musím říct, že tentokrát jich je dvakrát tolik, co normálně. A těší mě to, protože - o čem to svědčí?
Že se čte, a že se čte rádo a hodně. Že se nečte jen Twillight (nic proti Twillight)nebo Harry Potter. Padají tu různá jména, některá i neznám. Nebo spíš, mnohá ještě neznám...
Fantoma opery znám jen z filmového zpracování. Jako knihu jsem to nečetla... Lorelai znám také jen z básně, a vůbec jsem si na ni nevzpomněla (zajímavý oblíbený by moh být i jistý Havran, který sedává na okně...)
Krysař mě potěšil! Athos také, i pro mě je to celkem záhadná postava s temnou minulostí - a Edmont Dantes? Toho mi bylo tolik líto a tolik jsem mu fandila... Stejně je to smutné. I když se pomstil, část života mu nikdo nevrátí... Krásná kniha.

32 Vendy Vendy | 27. listopadu 2011 v 0:49 | Reagovat

[29]:Ke knihám ve slovenštině - četla jsem jich jen několik, ale na jednu ságu nedám dopustit - jedná se o ságu Angelika. Ano, je to červená knihovna, ale ve slovenštině to nějak líp zní, zdá se mi. Jako by výrazy, slovní obraty, byly výstižnější, barvitější. Nevím, čím to je, češtinu mám ráda a náš rejstřík různých výrazů je nabitý až po okraj - ale slovenština v tomto případě vyhrála. A jako by pozvedla úroveň tohoto románu na vyšší příčku.

33 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. listopadu 2011 v 9:20 | Reagovat

[31]: Děkuju za skvělý komentář :) Pravda je, že když jsem bloudila mezi články na téma týdne, často jsem potkala Harryho nebo Edwarda, ale pak zazářilo spousta článků, které jsem četla jedním dechem a u kterých jsem si nestačila zapisovat, co všechno bych si chtěla přečíst. Je to fajn, když vidím, že přece jenom čtenáři nevymírají (o čemž mě skorem přesvědčili mí spolužáci svým přístupem k povinné četbě)...
Já se musím přiznat, že jsem zatím ve slovenštině nepřečetla vůbec nic, snad proto, že většina toho, co jsem si chtěla přečíst, je na dosah ruky v mé mateřštině, stejně tak i Angelika, i když si dovedu představit, že se ve slovenštině může zdát lepší - ona je slovenština taková měkčí než čeština.

34 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. listopadu 2011 v 14:43 | Reagovat

[30]: Dracula je, podle mě, nejlepší český muzikál. I Golem se mi líbil, stejně tak Johanka z Arku - máme ale několik muzikálů jako je Kleopatra, které za moc netojí (stejně tak mě zklamali Tři mušketýři, myslím, že Michal David by muzikály skládat neměl, ale je fakt, že je spousta lidí, kterým se Mušketýři nebo Kleopatra líbí). Jak jste na tom s muzikály u vás? Zatím jsem o žádném slovenském muzikálu neslyšela, přišla jsem o hodně?

35 Ritta Ritta | Web | 27. listopadu 2011 v 17:09 | Reagovat

Jediný slovenský muzikál o ktorom som počula bol "Na skle maľované"
Nevidela som ho.A keďže Michal Dočolomanský zomrel ,tak potom nejak netúžím.Rolu Jánošíka hral 28 rokov a čo som počula bol to naozak skvelý herec.

36 Ms.SeCReT Ms.SeCReT | Web | 27. listopadu 2011 v 18:41 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti článek líbil. Také se mi takové typy hlavních hrdinů líbí. Nutí nás se zamyslet.. A nikdy nevíme jak přesně tu postavu brát.

37 Vendy Vendy | Web | 27. listopadu 2011 v 20:24 | Reagovat

[33]: Angelika opravdu vyšla i v češtině, ale jestli chceš opravdu zážitek, poříď si slovenský překlad. V knihovně, knihkupectví nebo antikvariátě... nebo jestli to má někdo ze známých, půjč si. Opravdu - četla jsem slovenský i český překlad a ten slovenský je lepší, výstižnější.
Jinak - co se mi ještě na tvém článku líbí, že máš nejen vypsané své hrdiny, ale taky proč tě zaujali, čím na tebe zapůsobili. Máš skvělý sloh a pěkné vyjadřování.
Nevím jestli jsem tu někde zaznamenala, že je ti teprve sedmnáct? Na sedmnáct máš dost slušný přehled a dost zájmů! ;-)  :-)

38 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. listopadu 2011 v 21:05 | Reagovat

[37]: Ráda se po ní podívám (a seznam knížek, co si chci přečíst, se prodlužuje :D) :)
Děkuju, jsem moc ráda, že se článek líbil, o to víc, že se líbil někomu, jehož článek mě zaujal :) Páni, nepamatuju si, že bych někde uváděla věk, ale asi to tak bude. Ano, je mi sedmnáct - a knížky jsou můj koníček, snad proto ten přehled (který pořád zdaleka není takový, jak bych si představovala).
Měla jsem trochu strach, že to bude vypadat, že jsem potrhlice, co se zajímá jen o Fantoma Opery a nic jiného kolem nevidí a neslyší, jsem ráda, že to tak není :D

39 Cassie Cassie | Web | 28. listopadu 2011 v 20:12 | Reagovat

ty ses nikdy nespletla že?

Noo..je mi 12

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama