Opera v Paříži před stavbou Palais Garnier

14. ledna 2012 v 20:19 | BJ
Do Francie - přesněji do Paříže, protože, jak píše Karel Burian ve své knize Světová operní divadla, "ani tehdy, ani dnes, Francie a Paříž nebylo totéž" - se opera dostala v druhé polovině sedmnáctého století, tedy relativně pozdě, snad proto, že Francie nikdy neměla nouzi o umělce, kteří se dokážou naprosto skvěle vyjadřovat psaným a mluveným slovem. Až v roce 1654 zazněla na statku králova zlatníka de la Haye v Issy u Paříže hudební komedie Pierra Perrina a Roberta Camberta La pastorale, která bývá pro místo svého provedení nazývána l'opéra d'Issy. Tato hra je nepřesně považována za první operu hranou ve Francii. Hra se líbila, její autoři tímto dílem prorazili cestu opravdovým operám. Roku 1669 dostal Pierre Perrin od krále privilegium na dvanáct let provádět v Paříži a okolí operní představení, čímž byla založena Académie de l'Opéra, v jejímž čele stanuli autoři La pastorale Pierre Perrin a Robert Cambert spolu s markýzem de Soudéac. Tu vznikla potřeba budovy, která by se dala pro operní představení využívat - a tak byla v Mazarinově ulici postavena budova, které bylo přiděleno vznešené jméno Académie Royal de Musique. Tato budova, první skutečný domov opery ve Francii, byla otevřena 19. března 1671 první opravdovou francouzskou operou Pomone. Od té doby se změnilo místo určené pro operu v Paříži mnohokrát - Opéra Garnier je jejím třináctým domovem. Z Mazarinovy ulice se Akademie přestěhovala do rue Vaugirard, tentokrát už ne pod vedením Perrina, ale Florenťana Lully. Po smrti Moliéra roku 1673 se naskytlo volné místo v Palais Royal - Akademie byla tedy přestěhována tam. Poté čekala sídlo opery série požárů, první devadesát let po přestěhování do Palais Royal. Roku 1774 se Akademie přestěhovala do Rue de Richelieu (pod názvem Théâtre des Arts), kde setrvala do roku 1820, kdy byla budova po vraždě vévody de Berry, která se tu udála, stržena. Následovalo další stěhování, po kterém se rozhodlo o stavbě nové budovy, jejímž architektem se stal Dalceste. Nová budova, která přišla na 2 555 000 franků, stála v rue Le Pelletier na Boulevard des Italiens. Osudový okamžik pro tuto budovu nastal 14. ledna 1858. Do opery mířil spolu se svou chotí císařovnou Evženií francouzský císař Napoleon III., když italský protimonarchista Orsini vrhl na kočár císařského páru tři pumy. Císař ani císařovna nebyli zraněni, trvali dokonce na tom, že půjdou na představení, na které si vyjeli. Do opery v rue Le Pelletier tedy opravdu dorazili, Napoleon III. si ale díky naštěstí nevydařenému atentátu uvědomil, že Paříž potřebuje novou budovu opery, která bude mít mimo jiné i střežený vchod, který by zaručoval větší bezpečí vzácným hostům, jako je on. Za vlády Napoleona III. procházela Paříž rozsáhlou přestavbou, nebyl proto problém do projektu zařadit i nové sídlo pro pařížskou operu - a tak vznikla Opera Garnier. Místo vybral baron Haussman, projektant přestavby, byla vyhlášena veřejná soutěž, do které se přihlásilo mnoho architektů - šlo přece o zakázku, o jaké se každému architektovi ani nesní. K překvapení všech byl vybrán mladý a do té doby téměř neznámý Charles Garnier, který se tak stal otcem svého největšího díla a jedné z nejúžasnějších perel Paříže.
Opera v rue Le Peletier
L'Académie impériale de musique vers 1865
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucie Heiníková Lucie Heiníková | 15. března 2012 v 15:03 | Reagovat

nic moc článek :-x

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 15. března 2012 v 19:23 | Reagovat

Tisíceré díky, škoda jen, žes to trochu nerozvedla, abych věděla, co se takové expertce, jakou jistě jsi, nelíbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama