Tvář Opery Garnier

14. ledna 2012 v 20:46 | BJ
Snad proto, že se její stavba protáhla na dlouhých čtrnáct let, vykvetla Opera Garnier do nevídaných rozměrů a krásy, proto bych tuto kapitolu ráda věnovala menší prohlídce po této výjimečné budově. Toto divadlo, dlouhé 172 a široké 70 metrů, přišlo na neuvěřitelných 36 milionů franků (jak bylo zmíněno v kapitole Opera v Paříži před stavbou Palais Garnier, stavba předchůdce Opery Garnier - divadla v rue Le Pelletier - stála 2 555 000 franků) a se svou plochou o velikosti 11 235 metrů čtverečních, se pyšní titulem největší operní divadlo světa (i když může hostit "jen" 2 156 diváků). Její střechu, která se tyčí do výšky 79 metrů (tato výška je shodná s výškou věží Pařížské katedrály Notre Dame), korunuje obrovská zdobná kopule, dál pak z ní shlíží několik velkolepých soch, kterým kraluje Apollón, pyšně vystavující obdivu Paříže svou lyru. Na fasádě Palais Garnier není jediného místečka, které by nebylo nějak zdobeno, přesto tato novorenesanční stavba rozhodně nepůsobí kýčovitě. Ve vnitřních prostorách budovy se odráží význam operního divadla devatenáctého století - Opera je chápána nejen jako místo kulturního zážitku, ale i jako místo setkání a schůzek, místo, kde je třeba "vidět a být viděn". Snad proto nezabírá hlediště takovou plochu, jakou bychom u tak velikého divadla očekávali, je tu ale mnoho dalších reprezentativních místností. Honosné Velké schodiště, "grand foyer", mramor, zlato, bronzové busty velkých osobností opery, jako je Mozart nebo Beethoven, to všechno neodmyslitelně patří k tváři Palais Garnier. V této budově můžeme také najít rozsáhlou knihovnu i Muzeum Opery, kde jsou k vidění například modely Palais Garnier (některé nabízí unikátní pohled na průřez budovou). Pravou perlou Opery Garnier je hlediště. Je vyvedené v královské kombinaci rudé a zlaté, císařská lóže zabírá dvě patra a na zdobení (výrazným prvkem jsou honosné rudé závěsy) se v ní opravdu nešetřilo, ostatně jako v žádné z lóží (nesmíme zapomenout zmínit i lóži číslo pět, ze které podle Gastona Lerouxe sledoval představení tajuplný fantóm Opery). Kruhový strop nad hledištěm byl původně zdoben malbou umělce jménem Eugène Lenepveu, jak vypadal, si ale můžeme prohlédnout jen na obrázku v Muzeu Opery. Roku 1964 bylo rozhodnuto o tom, že Opera potřebuje opravu, zvlášť strop nad hledištěm. K jeho nové výzdobě byl vyzván Marc Chagall, z čehož nebyli Pařížané dvakrát nadšeni, nešlo totiž o rodilého Francouze. Chagall ale odvedl skvělou práci, díky němu se dnes může Opera pyšnit originálním a barevným stropem, jaký nemá žádné jiné divadlo na světě. Kromě výjevů z baletů na něm můžeme spatřit Vítězný oblouk, Eiffelovu věž nebo samotnou Operu Garnier (stejný motiv jako na stropě se objevil minulý rok i na hodinkách vyrobených k příležitosti výročí založení Spolku přátel Opery, hodinky ale nebyly a nejsou k prodeji). Ze stropu majestátně visí překrásný křišťálový lustr, který váží neuvěřitelných 7 tun. S hledištěm ladí i opona, která je z rudého sametu a svým královsky bohatým řasením dotváří velkolepý vzhled hlediště. Nad jevištěm můžeme najít velké hodiny. Toto jeviště je 53,6 metru široké a 26,3 metru hluboké, zabírá plochu 1390 metrů čtverečních. V případě potřeby může být jeho hloubka zvětšena o cvičný baletní sál za ním na rovných 50 metrů.
lustr nad Velkým hledištěm
model, který je k vidění v muzeu Opery







strop - dřív a nyní

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama