Úvod

14. ledna 2012 v 20:12 | BJ
V úvodu své seminární práce bych ráda shrnula, proč jsem svou práci nazvala právě "Paříž, město Opery", čím se v ní hodlám zabývat a proč jsem si vlastně toto téma vybrala. Hlavním tématem této mé práce je Palais Garnier, honosné operní divadlo, které je perlou Paříže - jde o jedno z nejvelkolepějších operních divadel světa a také o to ze všech největší. Svou práci bych proto ráda věnovala této stavbě jako takové, jejímu otci, francouzskému architektovi Charlesi Garnierovi, chtěla bych pohovořit o událostech, které počátku stavby bezprostředně předcházely, i o těžkostech, které postup stavby zpomalovaly. Proto také bude zapotřebí podívat se na dění v Paříži v době stavby Garnierovy Opery, odtud název mé práce "Paříž, město Opery".
V mé seminární práci se projdeme dějinami Paříže od pokusu o atentát na Napoleona III. (který byl impulsem k započetí díla na velkolepém chrámu Hudby, o kterém je má práce) přes prusko-fracouzskou válku, která způsobila zastavení prací na Opeře i hlad v Paříži, až k období Pařížské komuny. Naši historickou procházku ukončí pátý leden roku 1875, kdy se Opéra Garnier dočkala slavnostního otevření. V závěru práce bych se pak ráda věnovala podobě Palais Garnier a mýtu o fantomu Opery, který poprvé zpracoval ve své knize z roku 1911 francouský romanopisec Gaston Leroux a který dnes mnoho z nás zná v podobě filmové i muzikálové, pohovořím proto také o tom, co vytvoření onoho mýtu předcházelo a které události z Lerouxovy knihy mají reálný základ.
Teď ale k důvodu, proč jsem si za téma své seminární práce vybrala zrovna Palais Garnier, když se nabízelo tolik jiných témat.
Je to rok, co jsem poprvé zhlédla film Fantom Opery z roku 2004, který je filmovým zpracováním muzikálu A. Lloyda Webbera, vycházejícího právě z románu Gastona Lerouxe, o kterém jsem se již zmiňovala. Film mě naprosto okouzlil, stejně tak postava tajuplného fantoma, rozhodla jsem se tedy hledat jeho knižní předlohu, což nebylo nic složitého. Do rukou se mi tak dostal Lerouxův román, ve kterém je velmi plasticky popsáno prostředí Garnierovy Opery včetně odlehlejších chodeb a částí, proto mě tato honosná budova, z jejíž střechy shlíží na Paříž obrovská socha samotného Apollóna, naprosto uchvátila. Když jsem se ale o ní snažila zjistit co nejvíc, přišla jsem na zvláštní věc - o Opeře Garnier neexistuje text delší než pár stránek, ve kterém by bylo zachyceno víc než několik základních údajů. Nepomohl internet, nepomohla ani Městská knihovna, která mi mohla nabídnout jen knihu Světová operní divadla Karla Buriana, ve které autor Garnierově největší stavbě věnoval pouhé tři stránky. Jelikož jde o téma, které je mi blízké a se kterým jsem se setkala v několika románech a filmech (které jsou většinou inspirované Lerouxovým dílem), došlo mi, že tak velkolepá a úchvatná budova jako je Opéra Garnier si zaslouží víc než jen několik málo stran. Zaslouží si mnohem víc pozornosti, proto jsem se rozhodla vybrat si zrovna ji coby téma mé seminární práce, ve které se hodlám zabývat nejen její podobou a krásou (o čemž se samozřejmě také zmíním), ale i její historií a legendou s ní spojenou, zasadit ji místo do neurčitého vzduchoprázdna do jasného obrazu Paříže devatenáctého století, do centra dění v tomto městě, vylíčit ji nejen jako položku ze škatulky OPERNÍ DIVADLA, ale jako podstatnou část dědictví doby minulé a symbol velkého ducha a výjimečnosti. I dnes, kdy se Opéra Garnier nemůže pyšnit nejvyšším počtem sedadel v hledišti, má pořád nepřekonatelné kouzlo. Je oslavou druhého císařství ve Francii a nese i úžasný půvab tajemna - vždyť jde o budovu, která kromě několika tajuplných podzemních pater skrývá i "fantómovo" jezero, opravdovou vodní nádrž, jakou nenajdete pod žádnou další budovou! Její vnější krása je dílem (kromě Garniera) hned několika umělců, její překrásné červeno-zlatě zdobené hlediště bylo už svědkem mnoha skvělých hudebních děl. Právě proto jsem se rozhodla věnovat Opeře Garnier tolik pozornosti, kolik si zaslouží (a kolik je v mých silách), právě proto je ona (a její město) tématem mé seminární práce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama