Gaston Leroux - Dáma se sametovým náhrdelníkem

4. března 2012 v 20:35 | BJ |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Jak jsem psala v článku Poklad ze hřbitova, nedávno se mi (možná řízením osudu :-)) dostala do ruky útlounká knížka s názvem Dáma se sametovým náhrdelníkem, kterou jsem včera zhltla, takže vám teď o ní můžu trochu popovídat :). Myslím, že představovat tu autora, kterým není nikdo jiný než Gaston Leroux, by bylo tak trochu jako nošení dříví do lesa, takže se rovnou můžeme vrhnout na samotnou knížku.
Jde o soubor sedmi Lerouxových detektivních/hororových povídek, které byly v téhle sestavě vydané poprvé roku 1977. Celá knížka má jen lehce přes sto stránek, takže jde o povídky kratičké, jen poslední z nich - Muž, který viděl ďábla - je o něco rozsáhlejší a je proto členěná do krátkých kapitolek.

Když jsem Lerouxovy povídky četla, vzpomněla jsem si na sbírku Jáma a kyvadlo a jiné povídky Edgara Allana Poea. Příběhy mají podobnou atmosféru, podobně se v nich mísí podložitelná realita se záhadou, horor a detektivka tu jdou ruku v ruce. Konec konců, Leroux se Poem nechal inspirovat i při psaní Fantoma Opery - konkrétně Erikův kostým na maškarním plese v Opeře vychází z Poeovy povídky Maska červené smrti právě ze sbírky Jáma a kyvadlo a jiné povídky.
Já jsem neskutečný strašpytel, takže není divu, že mi při čtení občas přeběhl mráz po zádech. Leroux nechává pracovat představivost čtenářů, čtenář lehce vklouzává do ponuré atmosféry příběhů a potom stačí už jen maličko šťouchnout a...! Pro Lerouxe je, zdá se, typické zvýrazňování kurzívou slov, která mají v příběhu nějaký hlubší význam (tak jako je to například ve FO se slovy dům u jezera apod.), čtenář jim proto věnuje větší pozornost, přemýšlí nad nimi - což podtrhuje tajemno povídky, stejně tak atmosféru dokresluje často užívaná interpunkce, díky které je čtenáři víc přiblíženo rozpoložení hovořících postav.
Jak jsem se dočetla, poslední z povídek, tedy Muž, který viděl ďábla, je do podoby prózy přepracovaná Lerouxova divadelní hra, která se dočkala velkého úspěchu.
Mně osobně se nejvíc líbila asi povídka Dáma se sametovým náhrdelníkem, která dala jméno celé sbírce, a Naše Olmypie. Ani v jednom z těchhle dvou příběhů nenajdeme nic nadpřirozeného, v prvním ale "nadpřirozeno" zastupuje pověra a klepy, které dojdou naplnění dost zvláštním (a krvavým) způsoběm. Druhý vypráví o tom, jaké může mít naše špatné chování k nějaké osobě nedozírné a tragické následky.
Původně jsem přemýšlela o tom, že každou povídku alespoň ve stručnosti převyprávím, ale možná by se mi nechtěně povedlo jim tak ubrat na jejich kouzle, takže kdo chcete vědět víc, ptejte se pana Lerouxe :)

Vaše

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 4. března 2012 v 20:53 | Reagovat

Zní to zajímavě. :) Ale nejspíš je to další nesehnatelná knížka, co? :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. března 2012 v 22:06 | Reagovat

Těžko říct. U nás ji měli v knihovně, ale vyřadili ji, tak ji mám já. Když budeš chtít, můžu ti tu svou poslat, lerouxáctví se musí rozvíjet :D

3 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 8:01 | Reagovat

To musí! :D Nejdřív se podívám, jestli se dá sehnat v Prostějově. :)

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 11:46 | Reagovat

Jak máte u vás velkou knihovnu? To asi bude jiné pošušňáníčko než u nás :D

5 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 16:42 | Reagovat

Nic moc...:< :D Docela dost malá.

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 17:35 | Reagovat

Fíha! Kolik vlastně máte obyvatel?

7 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 18:50 | Reagovat

Rakůvka? 100. :D Tam taky do knihovny nechodím, to raději ten Prostějov, ten má 50 000. :D

8 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 19:01 | Reagovat

Ten jsem taky myslela :D
Týjo, to by člověk řekl, že budete mít velkou knihovnu...

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 19:03 | Reagovat

A rovnou ti řeknu, že v Prostějově tuhle knížku mají (a taky Muže, který se vrací z dáli a Záhadu žlutého pokoje). A taky mají pěkně ošklivé webovky :D

10 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 19:04 | Reagovat

A máte i Susan Kay! :D

11 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 19:33 | Reagovat

Já vím a to nám v prváku dělali o jejich webovkách prezentaci. :D :D

12 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 19:33 | Reagovat

What? What? Oni mají Kay? _._

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 20:01 | Reagovat

No, aspoň to tvrdí ty šeredné webovky :d

14 Lotte Lotte | Web | 5. března 2012 v 20:50 | Reagovat

Tak se jim pořád nesměj. :D

15 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. března 2012 v 21:53 | Reagovat

Nesměju. Pláču nad nima. To v Prostějově nikdo neumí s počítačem? :D

16 Lotte Lotte | Web | 6. března 2012 v 5:47 | Reagovat

Očividně ne. :D

17 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 6. března 2012 v 8:34 | Reagovat

Smutné! :D

18 Fanta Light Fanta Light | 6. března 2012 v 9:26 | Reagovat

páni.. já poeho povídky mám moc ráda. Takový ten nádech...

19 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 6. března 2012 v 9:47 | Reagovat

Někde jsem četla, že byl Poe celé dny v lihu, to se pak nedivím, že psal tak úžasné a děsivé povídky!
Zvlášť Maska červené smrti a Jáma a kyvadlo jsou dost působivé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama