Epilog 4

22. dubna 2012 v 19:51 | BJ |  Fantomův dědic
Bylo už k večeru, tma byla dřív než obvykle, protože obloha byla zatažená. Někdo zazvonil u dveří. První vyběhla Christinka, která utekla z koupelny jakoby něco tušila. Když služebná otevřela dveře, propletla se kolem ní a zavolala "Jéé, stlejda! Doblý den, stlejdo, máš plo mě nějaké hlačky?!" Bezelstně se na něho vrhla a Erik se přes bolavé kolena sklonil a vzal si ji do náruče. "Dobrý večer, ty má malá princezno, něco jsem ti přinesl, ale to není první věc, kterou bys měla chtít hned po pozdravu." Holčička ho držela kolem krku a pusinkovala na vrásčitou tvář. "To nevadí, já se pšíště polepším."


"Podívejme, Christinčin nejoblíbenější strýček nás poctil svou návštěvou." Usmívala se přicházející Meg. "Vítám vás, Eriku, dlouho jsme se neviděli, jak se vám daří?" Políbila ho na tvář, kterou teď zrovna malá dračice na chvilku pustila. "Je to lepší, děkuji, vypadáte spokojeně, Meg. Vidím, že se od posledně hodně změnilo, malá je tak těžká, že už ji skoro neudržím."
"To změnilo, položte ji na zem, já si ji vzít nemůžu." Sklopila zrak k župánku, který byl převázaný jen lehce, aby to přes vypouklé bříško netáhlo. "Vy jen kvetete..." Erik nebyl vůbec překvapený.
"No ne, obávaný fantom v obležení krásných žen, to se jen tak nevidí!" Raoul přicházel z knihovny a hodnotil výjev, který se mu naskytl ve vstupním salónu. Meg se na něho přísně podívala a pak vrhla výmluvný pohled na malou upovídanou princezničku. Raoul tedy hned změnil téma. "Christinko, neměla ses jít koupat?" Řekl naoko přísně.
"To nejde, teď když pšišel stlejda, tak se nemůžu koupat, on zas odejde dšív, než se plobudím." Chytla se ho jak klíště a schovala hlavu na rameno. "Čím jsem si zasloužil titul nejoblíbenějšího strejdy na světě?" Smál se Erik. "Malá vždycky vzpomíná na ty příběhy, co jí vyprávíte. Tomu se prostě nikdo nevyrovná, ani knížky nejsou tak zajímavé, jako strýc Erik." Vysvětlovala Meg. "Christinko, netáhni tak Erika, může ho to bolet." Raoul se mezitím vrátil z knihovny, kam šel rychle típnout doutník a domlouval Christince, aby se pustila, že si ji vezme sám. Chvíli to trvalo, než ji všichni přemluvili. Erik se jen usmíval, ale bylo na něm vidět, jak se mu ulevilo, když už ji nemusel držet. Konečně měl možnost si sundat plášť, klobouk a najít hůl, kterou při vítání někde upustil. "Radši si ji nechám, nohy už neposlouchají jak před pár lety. Ještě, že dech se spravil." Usmál se na Meg. "Mohu?" Otočil se nejdřív na ni, pak na Raoula a pak sklopil zrak k zakulacenému župánku. Raoul s Meg se na sebe podívali, Raoul se usmál, přikývl a nesl Christinku do knihovny. Meg Erikovi položila ruku na paži, jako by se chtěla přidržet, ale spíš dávala pozor na něho, vždyť zase svou hůl odložil. Erik položil dlaň s dlouhými kostnatými prsty na břicho a chvíli čekal. Když se ničeho nedočkal, řekl: "Nejradši bych tam položil ucho." Meg se zasmála. "Teď byste se nic nedozvěděl, aspoň někdo spí, když už je tak pozdě." A položila svou ruku na tu jeho. "Když to bude kluk, mohl by se jmenovat po strejdovi, co myslíte?"
"Určitě... to bude holka", zdál se zaskočen Erik, "ale byla by to... velká pocta... ehm." Zakoktal se.
"Já jen doufám, že to nebude takový čertík z krabičky, jak Christinka. Na to, abych ji dohnala mi nestačil ani baletní trénink, natož teď. Někdy ji nahání Gustave s Raoulem po celém parku a ona se někde schová a tropí si z nás šprýmy. A jak je upovídaná! Mě naštěstí většinou poslechne. Gustav se taky moc nedá obměkčit, ale Raoul, ten by pro ni udělal první poslední. Zdá se, že si to otcovství opravdu užívá, až to pro malou není zdravé ani výchovné." Meg vedla Erika do knihovny, kde už bylo rozsvíceno, oheň v krbu plál a na stole byl připravený čajový servis. Christinka si hrála na lenošce, Raoul přebíral a uklízel nějaké dopisy, aby bylo víc prostoru pro hrníčky. Meg si přes sebe přehodila pléd a usadila hosta do křesla přímo pod krásnou vitrážovou lampou. Erik se ptal i na paní Giryovou, ale bylo mu řečeno, že je na návštěvě u známých na druhém konci Paříže a kdyby jasněji dával na jeho, že je poctí svou návštěvou, jistě by tu byla a ráda by ho také přivítala.
Po chvíli se k nim připojil Gustav, Erika oslovoval jménem a nejdřív si s ním potřásl rukou. Vzápětí ho ale objal a políbil na tváře, tedy spíš na tvář. Byl už skoro tak vysoký jako otec, ale jen proto, že ten už nechodil tak vzpřímeně. Věk už se na něm podepsal a záda už nešly narovnat jako dřív. Erik ale vypadal šťastně a Gustava zpovídal, jak se mu daří na studiích. Po sdělení nejdůležitějších novinek zasedl Gustav ke klavíru a nechal se unést. Všichni zezačátku trpělivě naslouchali. Malou to ale přestalo po pár minutách bavit a chtěla mermomocí ke strejdovi na klín. Hovor se trochu rozproudil, ale Gustavovi to nevadilo a nenechal se u klavíru rušit.
Christinka teď seděla na boční opěrce křesla a něco Erikovi povídala. Šlo zaslechnout, jak popisuje svého nového houpacího koně a taky domeček pro panenky, který dostala ke třetím narozeninám. Bylo to už před delší dobou, ale prostě se toho pro ni stalo tolik, od té doby, co tu byl Erik naposledy, že mu to všechno jako o překot musela sdělit. Bylo už pozdě večer, normálně by šla už dávno na kutě, ale všichni dospělí se shodli na tom, že je tak rozjařená, že by stejně neusnula. Najednou Christinka změnila téma a zaujalo ji něco, co jí doposud nepřišlo divné.
"Co to tam máš schované, stlejdo?" Drobnými prstíčky zvedala okraj masky a nakláněla se zvědavě, aby viděla to tajemství. Naprosto bezelstný dotaz Erika odzbrojil a nebyl schopen žádné reakce, jen ztuhnul a zvedl váhavě ruku, že ji zadrží. Meg byla pohotová.
"Christinko, to se nedělá!" Kárala ji a vyskočila z křesla. Seděla ale hodně daleko, aby ve svém požehnaném stavu jedním skokem zabránila tomu, co se ta malá chystala udělat. Dceruška posunula trochu masku bokem a několik jizev a šrámů vedle úst a nosu vykouklo. Druhá část tváře doplňovala tu první v jeden neobvyklý celek. Meg se zarazila nad tím zvláštní výjevem a nevěděla, co dělat. Erik těkal očima z holčičky na její matku, pak na masku, přes kterou teď neviděl a zpět. Seděl strnule a bál se něco udělat, aby malou prudkým pohybem nevylekal. Raoul se zvedl z křesla a zděšeně pozoroval celou scénu. Gustav se nechápavě otočil a snažil se zjistit, co se děje, měl ale zakrytý výhled, tak vstal od klavíru a přišel blíž. Jediný, komu tato situace nepřišla divná, byla Christinka. Tvářila se starostlivě, hladila tu druhou tvář a ptala se: "Nebolí to, stlejdo?" Malinkou ručičkou hladila trochu nešikovně pusu, nos a všechny nerovnosti kam dosáhla. "Já ti to pofoukám, jestli tě to bolí, chceš?" Přesedla si z jedné opěrky na druhou stranu, aby to měla blíž. Erik jen podvědomě dával pozor, ať nespadne. Maska už skoro nedržela a padala dozadu za hlavu. Starostlivá ošetřovatelka nabrala vzduch, našpulila pusu a foukala svému pacientovi do tváře až musel zavřít oči. Pak dál mudrovala. "Maminka má takovou mastičku, ktelou jsem namazala svým panenkám a ty se všechny uzdlavily. Ulčitě by ti to pomohlo, aby ses zas mohl usmívat jako pšedtím." Obrátila se se zcela vážnou tvářičkou na matku. "Že ano, maminko?" Meg se pusa roztáhla do úsměvu. Pohladila holčičku po hlavě a opatrně Erikovi nasadila masku zpět, přestože by to mohl udělat sám a lépe. Ten se pořád nezmohl na jediné slovo. "Beruško, nesmíš strýčka takhle lekat, mastičku mu dám, ale ty už to podruhé nedělej, ano?"
"A plóč?" divila se malá. V tom Meg dostala spásný nápad hodný dětské logiky.
"Třeba ho to lechtá, to by se ti taky nelíbilo." A začala ji lechtat po celém těle až malá hýkala smíchy a nemohla přestat. "No vidíš, taky ti to není příjemné." Uzavřela Meg a široký úsměv věnovala Erikovi, který se už sebral a taky mu cukaly koutky, když se Christinka tak smála na celé kolo. Tohle vysvětlení, zdá se, holčičce stačilo a na masku už se neptala. Strejda se usmíval a vymýšlel si na místě příběhy, kde všude byl a co zažil za tu dobu, co se neviděli.
Uplynula ještě další půlhodinka. Raoul teď stál u křesla své ženy a podkládal jí záda velkým polštářem. Než se narovnal, pohladil ji starostlivě po tváři. Pak ještě přidal několik tichých slov a políbil jí ruku. Ona se na něho mile usmála, ale bylo jí vidět na očích, že už je unavená. Erik počkal, až od ní bude Raoul odcházet a zavolal na něho. "Ano?" Erik neodpověděl hned, což přimělo i Meg, aby se otočila. "Usnula." Řekl tlumeným hlasem. A opravdu, ruku vymotával z těch světlých vlásků svázaných modrou mašlí a držel ji za záda, aby nepřepadla. Ona spokojeně spala na jeho vestě a jednou ručičkou ještě před chvílí držela rukáv bílé košile, jako by jí měl strejda někam utéct. V druhé ruce měla malovaného dřevěného koníčka, o kterém si před chvílí povídali. Toho nepustila ani teď.
"Gustave, zanesl bys sestru nahoru, prosím?" Požádal ho Raoul. Gustave zvedl hlavu od knížky, protože na klavírní skladby bylo opravdu pozdě a přikývl. "Než malá usne, jsme už všichni tak unavení, že nebýt jí, spíme už nejmíň hodinu." Okomentoval to Gustave. Potlačil zívnutí, vzal ji do náruče a s přáním dobré noci odešel.
"Gustave se na mne zlobí?" Ptal se nejistě Erik.
"Ale ne, nemyslím si, má teď takové období vzdoru, to zase přejde. Navíc má i starosti ve škole, není to jednoduchý obor, co si vybral." Odpověděla Meg a ukázala na odloženou knihu, což byl občanský zákoník.
"Nemohl se rozhodnout, tak dělá hudbu i práva a to si na sebe upletl bič." Pokrčil rameny Raoul. "Snažíme se mu radit a všemožně ho podporovat, ale má teď takovou náladu, že si nenechá poradit ani pomoct. Snad přijde zase brzo k rozumu." Raoula ještě něco napadlo, poškrábal se na hlavě. "Kdyby se zamiloval, tak už s ním nezmůžeme vůbec nic. Jestli si dobře vzpomínám, jak jsem vyváděl já v jeho letech." Meg vyprskla smíchy jako zamlada, ale jen decentně. Tenhle vtípek ji docela probudil, i když jí bylo jasné, že to Raoul myslel vážně. Erik to nijak nekomentoval, ale v přítmí se zdálo, že mu taky zacukaly koutky. Meg to ještě doplnila. "Ano, nezbývá než doufat, že by si dal říct, ale všichni víme ze svých vlastních zkušeností, že asi nedal. Takže jedině doufejme, že se nezamiluje dřív než dodělá školu." Erik se zlehka usmíval a zamyšleně kroutil hlavou. Kdo by si to kdy pomyslel, že se něčeho takového dožije u svého syna.
"Eriku, chtěli jsme s vámi mluvit ještě o něčem jiném." Meg se podívala významně na Raoula. Teď když byli sami tři, byla na to konečně příležitost. "Mimochodem, máte připravený pokoj pro hosty, doufám, že nepůjdete ještě v noci domů." Erik se vytrhl ze zamyšlení a podíval se na ně oba.
"Obvykle vždy chodím v noci a moc toho nenaspím, to přece víte. I když po dnešku už se do postele docela těším." Narovnal záda až to dvakrát křuplo.
Meg znovu věnovala krátký pohled manželovi. Ten ji pobídl pohledem. "Chtěli jsme vám nabídnout, jestli byste tu u nás nechtěl bydlet. Místa je tu dost, určitě byste tu měl i své soukromí. Váš dům je sice taky pohodlný a prostorný, ale na stará kolena by člověk neměl být sám." Pak jí došel význam slov a ještě rychle dodala. "Ani když byl sám celý život."
"Zvlášť když teď už nemusí být sám." Doplnil Raoul svou ženu. Erik se podíval z jednoho na druhého a zase zpět. Meg měla vstřícný úsměv a mírně pokyvovala hlavou. Raoul se neusmíval, ale z jeho očí šlo vyčíst, že to myslí upřímně.
"Vaše pozvání na přespání dnes večer rád přijmu." Začal znavený host. "Vaší druhé nabídky si velice vážím..." V hlavě mu vířily pro a proti. "...a ještě si to musím rozvážit. Každopádně za ni velice děkuji." Kývl hlavou a napadlo ho, že ho vlastně potkalo takové štěstí, ve které by nikdy ani nedoufal.
Raoul poprosil Meg ať zůstane ještě chvilku sedět a šel doprovodit Erika do jeho pokoje, protože služebnictvo šlo spát už před delší dobou. Erik mu po cestě znova děkoval a bylo na něm vidět, že je nabídkou zaskočen. Když se Raoul vrátil, Meg už klimbala v křesle, tak ji vzal do náruče. Chytla se ho kolem krku a i když by jindy protestovala, dnes se nechala odnést až do postele.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (112)
Zobrazit starší komentáře

101 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. dubna 2012 v 22:17 | Reagovat

Aha! A to bude ono! Henri má Meg, monsieur Débil (nemá nějaké lepší jméno? :D) praktikantky/u! :D

To jo. Zvlášť když to nemůžeš domluvit, že? :D

Jé, hele, stovečka! Ne že bych byla pořád ještě vykulená z vyšších počtů komentářů, jen se mi líbí hezká čísla :D

102 Lotte Lotte | Web | 27. dubna 2012 v 22:21 | Reagovat

Blééééééééééééééé! Fuj! Ježíš! A teď neusnu! Panebože! Ježíškunakřížku! Ježískuvjesličkách! Ježíškunanebe! Ježískunaměstskýmúřadě! Fujtabl!

No jo. No jo. Uvidíme, co tam naskáče zítra. :D

Chich. Já už to ani neregistruju. :D

103 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. dubna 2012 v 22:25 | Reagovat

Ubohý, nešťastný E... Débil. :D
Co je na tom tak fuj? :D

Trošku to popožeň! :D

Já taky ne, ale náhodou mi to padlo do oka :D

104 Ellanor Ellanor | Web | 27. dubna 2012 v 22:54 | Reagovat

Ja chci taky RLND!

Ano, sto komentaru.. ale musim vam rict, ze me to bavilo, vas takhle natahovat :o)))..

105 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. dubna 2012 v 20:50 | Reagovat

[104]: Ty, Ellanor, když mluvíš o tom natahování - a když už je epilog na světě... Jak se má tvé dílo? :D

106 Ellanor Ellanor | 28. dubna 2012 v 22:22 | Reagovat

Dyt pisu jasne, ze me bavi vas natahovat, ne? :o)..

107 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. dubna 2012 v 22:24 | Reagovat

Ahá! Tak natahuj ještě chvíli a budu tak natáhnutá, že neprojdu dveřma :D

109 Ellanor Ellanor | 29. dubna 2012 v 21:58 | Reagovat

Hele, BJ, nechces dat pro navstevniky jinou ikonku, clovek na to klikne, pac si mysli, ze to ses Ty %)..

110 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 1. května 2012 v 17:51 | Reagovat

Hm, na tom něco bude... Jdu to předělat :)

111 Fanta Light Fanta Light | 16. května 2012 v 21:17 | Reagovat

ahoj. dlouho jsem se neozvala.. každopádně jsi to udělala skvělé. Bude další Epilog?
PLs. když tak odpověd hod na můj blog.Sorry, ale od té doby so chodím na pivo jsem krapet změnila své zájmy

112 Ellanor Ellanor | Web | 23. května 2012 v 14:28 | Reagovat

[111]: to je videt.. snad te to pivo zas pusti :)).. Epilogy jsou celkem 4, ten posledni neni v teto kategorii zarazen, coz se asi jen BJ prehlidla. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama