Fantomův dědic (Dvanáctá část)

8. dubna 2012 v 19:47 | BJ |  Fantomův dědic
Mí nejdražší,
vkládám slíbenou "část navíc", jakožto omluvu za dlouhou odmlku. Zároveň upozoňuji, že tohle je dvanáctá část, která následuje po jedenáctou, kterou najdete momentálně pod dvanáctou. Chápeme se? :D



Nebyla to jen paní Giryová, s kým jsem si potřeboval promluvit, byl tu ještě někdo, komu jsem dlužil alespoň pár slov, než odejdu: Meg Giryová. I když, jak jsem se dozvěděl od její matky, o mé nemoci věděla, nereagovala na mé konstatování její závažnosti tak klidně, jak by se dalo čekat. Chvíli očividně vší silou přemáhala pláč, až se jí rozklepala brada a do očí se jí nahrnuly slzy.

"Tak přece je to pravda," vyhrkla, "přece je pravda, že… Já - já jsem to tušila, víc než tušila… mluvily jsme o tom s maminkou, ale já jsem doufala… nevěřila jsem… pořád jsem si říkala, že kdybyste byl opravdu nemocný, řekl byste nám to… Říkala jsem si: dokud sám o ničem nemluví, nemusí to být vůbec pravda. Ale teď - teď!"

"Slečno Giryová," oslovil jsem ji, "není proč plakat. Utřete si slzy - nic se přeci neděje."

"Neděje?!" vytřeštila na mě uslzené oči. "Vždyť umíráte!"

"Všichni umíráme - od narození jsme každý den blíž hrobu. A u někoho v mém věku to není nic tak hrozného. Vy to asi vnímáte jinak - není vám ještě ani třicet -, ale já už jsem na světě dost dlouho na to, abych dokázal pochopit, že odchod není trest."

Buď mě vůbec neposlouchala, nebo nechápala či nechtěla pochopit význam mých slov; teď se začala obviňovat.
"Je to všechno moje vina," mumlala přes slzy, "to… to tam na molu, to vám podlomilo zdraví! Co jsem to provedla? Co jsem to provedla - za to ani není možné se omluvit!"

"To já jsem se chtěl omluvit vám," opáčil jsem, "omluvit se za všechno - a poděkovat za to, co jste pro mě celá ta léta dělala. To proto jsem chtěl, abyste sem přišla. A taky jsem vás chtěl o něco požádat."

"Požádat?"

"Požádat," přikývl jsem. "Víte, je pár věcí, které bude třeba vyřídit až… až později. A musíte to být právě vy, kdo se o to postará."

"Já? Ale proč já?" zeptala se udiveně.

"Protože vám věřím, Meg," oslovil jsem ji poprvé jménem.
"Je tu několik věcí, co bude třeba zařídit," začal jsem a s potěšením jsem si uvědomil, že se mi povedlo zaujmout její pozornost natolik, že přestala plakat. "Předně byste měla vědět o tomhle." Přistoupil jsem k velkému obrazu visícímu na zdi a sundal ho. Přede mnou se objevila tajná schránka.

"Klíč mám jen já," řekl jsem a vytáhl ze záňadří malý klíček na řetízku, "ale druhý, který je uvnitř, budete mít u sebe vy - musíte ho opatrovat jako oko v hlavě."

Přikývla, já jsem zasunul klíček do zámku, otočil jím a dvířka se otevřela. Vyndal jsem malý zlatý medailonek na řetízku a podal jí ho. "Otevřete to," řekl jsem, "klíček najdete uvnitř." Ohromeně těkala pohledem z medailonku na mě a zpět a já pokračoval v odhalování tajemství tajné skrýše. Sáhl jsem úplně dozadu, vytáhl odtud malou skříňku a podal jí i ji.

"Tuhle skříňku odemknete stejným klíčem." Počkal jsem, dokud nezdolala zámek a neobjevila několikrát přeložený papír. "Klidně si to přečtěte," okomentoval jsem nález, "to je má závěť."

Papír se jí v ruce třásl, když ho rozbalovala, přišlo mi, že se na čtení obsahu vůbec nedokáže soustředit. Chvilku jsem ji pozoroval, jak očima bloudí po odstavcích, pak jsem se rozhodl zasáhnout.
"Jak vidíte, první odstavec je věnovaný výdělkům Fantasmy," ozval jsem se. "Přál bych si, aby z těchto peněz byly zaplaceny dluhy rodiny de Chagnyů, o Gustava musí být postaráno. Toho se týká i další text. Po zaplacení těchto dluhů, počítám, zbyde ještě docela slušná částka, kterou bych rád přenechal chlapci. Věřím vám, slečno Giryová, proto bych si přál, abyste to, co Gustavovi odkážu, do jeho plnoletosti opatrovala a poté mu předala. Nejde jen o peníze, ale i o šperky, které jsem… které jsem nakoupil před lety. Měly -"

"Měly patřit jeho matce," doplnila slečna Giryová a já jen chabě přikývl.

"Ano. Ano, to měly. Tady jsou." Vytáhl jsem ze skrýše truhlici a otevřel ji.

"Můj bože," vydechla slečna Giryová, když spatřila její obsah. Uvnitř se třpytilo několik náhrdelníků, náušnic a náramků vykládaných diamanty či perlami. Snad by si šperky zasloužily být uložené v krabičkách na měkkých polštářích, ale potom, co Christine zemřela, jsem neměl důvod o ně pečovat. Když jsem je ukládal do tajné schránky, všechny jsem je prostě naházel do jedné truhlice a nechal být.

"Mají slušnou cenu," pronesl jsem, "každý z nich. Kdyby měl Gustave nějaké finanční potíže, stačilo by prodat jediný z těchhle kousků a měl by vystaráno."

Slečna Giryová ještě chvíli přejížděla jemně pohledem i rukou po třpytících se špercích, pak ale truhlici zaklapla a upřela pohled na mě.

"Slibuji vám, že se postarám, aby bylo vše splněno, jak si přejete," řekla a já si byl jistý, že
to je to čistá pravda.

"Já vím," řekl jsem, "a děkuji vám za to. To ale není všechno. Bude tu i dopis - dopis pro
mého syna. Předáte mu ho společně s dědictvím, až bude plnoletý, ano? Tedy, pokud bude hrabě de Chagny souhlasit. Bude-li chtít, může si dopis přečíst on, než ho předáte chlapci. A - slečno Giryová…"

"Ano?"

"Předtím, už je to nějakou dobu zpátky, jste pojala nápad, který pramenil z vaší čestné a přímé povahy, ale… Nepřeji si, abyste ho realizovala. Teď ani po mé smrti."

"Já - dobrá, chápu. Jak jsem řekla. Postarám se, aby se splnila vaše přání a dědictví bylo předáno a pak -"

"Nejde jen o dědictví, slečno Giryová," zarazil jsem ji, "ale i o dědice. Věřím, že mu bude hrabě de Chagny skvělým otcem, ale… Dítě potřebuje i ženu, chápete? Gustave vás má rád… Nemohla byste - alespoň občas - za chlapcem chodit? Bude potřebovat vaši pomoct…" …a vy jeho, dodal jsem v duchu. "Myslím, že pan de Chagny nebude proti."

"Ach tak," řekla zamyšleně. "Já jsem si jistá, že Raoul… že pan de Chagny nebude proti. Vy - vy to nevíte, ale co byl chlapec nemocný, chodila jsem za ním. Hrabě de Chagny je velmi milý člověk, on udělá vše, co se mu zdá být dobré pro Gustava. On… je to přítel. Nezlobte se, prosím vás, měla jsem vám o tom říct, já -"

"Ale já se přece nezlobím," řekl jsem mírně, "právě naopak. Tím spíš, že vidím, že vám na Gustavovi záleží, musím trvat na tom, oč jsem vás žádal. Slibte mi, prosím vás, že zapomenete na to, co jste chtěla předtím udělat - a že splníte mé přání!"

Na chvíli se zamyslela a pak přikývla. "Slibuji vám to."

"Děkuji."

Chvíli jsme se dívali jeden druhému do očí, poprvé za ta léta přímo, bez překážek, bez tajemství, s pochopením. Pak jsem si ale uvědomil, co je třeba dokončit, a vrátil jsem nás oba na zem.

"Ještě něco, slečno Giryová," řekl jsem. "Jak si můžete všimnout, poslední odstavec mluví o
vás a vaší matce. Rád bych vám přenechal tenhle dům a peníze, které jsem získal prodejem Fantasmy. Je tam uvedená i částka."

Slečna Giryová přejela zmíněný odstavec očima a konečně se pohledem zastavila na číslici.
"Ale vždyť to je -" vyrazila překvapeně.

"Ano, poměrně dost," přikývl jsem, "a to jsem Fantasmu prodal pod cenou. Byl to velmi prosperující park, jak víte - a to nejen mou zásluhou. Slečno Giryová," přistoupil jsem blíž k ní a ztišil trochu hlas, "chtěl bych, abyste vy i vaše matka mohly žít bez problémů, až tu nebudu. Zasloužíte si to. Ty peníze - měly by vydržet na pěknou řádku let, pokud se s nimi bude rozumě hospodařit."

"Ale to přece -" zaprotestovala slabě.

"Prosím vás, nechci slyšet, že nic nechcete," řekl jsem a vzal ji za ruku. "Vy a vaše matka jste toho pro mě udělaly tolik, že i kdybych vám mohl odkázat modré z nebe, nebylo by to dost. Obětovaly jste mi víc, než dokážu vyslovit - tohle berte jako chabý dík."

Upírala na mě světlé oči a já si najednou uvědomil, jak blízko teď jsme. Tak blízko - tak blízko! Jako tenkrát, před deseti lety. Tak jako tenkrát jsem najednou nebyl schopný jasně uvažovat, cítil jsem, že silnější než já je náhlá přitažlivost, tak jako tenkrát - příliš silná na muže, který tak dlouho žil téměř jako poustevník. Čas se zastavil - a zároveň běžel pozpátku. Všechno se to vrátilo. Stejně zrychlený tep, stejně horký dech, stejně hebké vlasy proklouzávající mezi prsty, stejná hloubka nepopsatelného.

Christine!

Stejně měkké rty, stejná touha přitáhnout si tě blíž a ještě blíž, pohltit, nepustit. Stejné oboustranné překvapení, cítím ho - v sobě i v tobě. Tak jako tenkrát! Slyším to znovu: ten refrén minulosti, ten zpěv v tvých žilách. A přece je něco jinak. Co se změnilo, má sladká Christine?

To ta vůně! Voněla jsi po růžích - kde se vzal ten nádech šeříku a levandulí?


"Slečno Giryová, já - já - nevím, co říct, odpusťte mi to, prosím vás, já -" Můj bože, vždyť koktám jako školák! Proboha co jsem to provedl?

Ona se na mě zadívala tak zvláštně, překvapeně, ublíženě, smutně, nechápavě otevřela široce oči, když ucítila, jak moje paže ochabují, zmrzlé na místě a neschopné mě poslechnout a pustit ji z náručí.

"Myslel jste na ni, že?" zašeptala. Mrkala přitom dlouhými řasami, aby zahnala slzy. Já se znovu nezmohl na nic než na koktání.

"Já - já vůbec nevím, co - jak - tohle jsem přece - odpusťte mi to, já -"

Zavrtěla hlavou a k mému překvapení se ke mně přitiskla a opřela si hlavu o mou hruď a já po chvíli ucítil, že mi její slzy promáčely košili. Překvapený jejím chováním i sám sebou jsem ji jednou rukou nejistě objal a druhou začal mechanicky přejíždět po jejích vlasech, těžko říct, jestli pro její nebo své uklidnění.

"Vzpomínáte si ještě, co řekla, než zemřela?" šeptla. "'Pamatuj, láska neumírá!' Měla pravdu, viďte? Ale přece... Tohle nemůže být proti pravidlům - žít dál!"


Je to proti pravidlům - žít dál?
Je to proti pravidlům - žít?
Musím odejít. Vážně to chci?
Jen miluj, jen žij - a dej, co můžeš dát…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 20:40 | Reagovat

Ach, dobré nebe! BJ! Ty...to....bože! To je poprvé co...ach dobré nebe! Dostala jsi mě! Poprvé co....ach dobré nebe!
Ty jsi mě rozplakala! To je tak krásné! Smutné! Krásné! Smutné! Ach, ach!
...
Omlouvám se, na tom, že spontánní reakce jsou nejkrásnější toho asi tolik nebude! :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 20:45 | Reagovat

Noné, noné, noné! :D To jsem ráda, že jsem vyvolala takovou reakci, že jsem vůbec vyvolala legraci, protože psaní tohohle bylo... no, musím říct, že jsem se při psaní červenala až na zádech :D

3 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 20:47 | Reagovat

Ty tak krásně píšeš! Vážně! Prostě se z toho pořád musím vzpamatovávat! :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 20:54 | Reagovat

Jo, velký kulový s přehazovačkou! Víš, jak by ses krásně vzpamatovala? Kdyby sis k tomu vzala na pomoc Henriho :D

Víš, co si říkám? Jestli jsem Erika nezraoulovatěla :-/ A taky si říkám, že kdyby to nebylo moje, asi bych se při čtení vztekala, jak si pisatel tohle dovoluje :D

5 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 20:58 | Reagovat

Jestli ti to udělá radost a vydržíš u počítače, tak plánuju zveřejnit sedmnáctku jen co dokončím poslední úpravičky. :D

Ale ne, není kraulíkovský. Není teda tak šíleně lerouxovský, ale kraulíka jsi z něj zatím neudělala. :D

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 21:04 | Reagovat

Jupíjej! To víšm že vydržím! Plánuju se sice kouknout na LND, ale do rána času dost! :D Jupíjej!

No, Leroux v hrobě rotuje, tím jsem si jistá. :-/
Ještě není kraulíkovský? Fajn, tak to nebude v dalším díle vadit větička "A tak jsem si řekl, že blond paruka by mi docela sekla." :D

7 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 21:05 | Reagovat

Jde mi to upravování pomalu, tak pěkně čekej. :D

No, to už by kraulíkovské bylo, my dear! :D

8 BarbaraJane BarbaraJane | 8. dubna 2012 v 21:32 | Reagovat

Čekám. Já z Krabičky stejně bez sluchátek Bena neslyším :D

Myslíš, dearie? :D

9 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 21:36 | Reagovat

Čtu asi podesáté stejný odstavec a pořád něco přepisuju. Ach bóóže. No jo, myšlenkové pochody Chris jsou na mě moc. :D

Da! :D

10 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 21:39 | Reagovat

Chceš něco říct? Ta ženská nemá vůbec právo na nějaké myšlenkové pochody po tom, co provedla Raoulovi! :D

Da. Jak jinak. :D

11 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 21:43 | Reagovat

Nojó, víme. :D

Da! :D

12 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 21:53 | Reagovat

Nojó, fakt že jó! Chudák Kraulík! :'( :D

13 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 21:54 | Reagovat

Nojo. Nojo. Už zase raulinguješ. :D

14 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 22:01 | Reagovat

Já nemůžu jinak. Já tvého Raoula prostě miluju! :D

(Raulinguješ? To je skvělé slovo! :D)

15 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 22:30 | Reagovat

To mě na druhou stranu těší. :D

Jsem v tom vymýšlení slov docela dobrá, none? :D

16 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 22:37 | Reagovat

No aby ne! Když vezmeš v úvahu, že jsem přes Raoula docela odbornice... :D

Skvělá, jen tak dál a bude třeba nějaký Lotteslovník :D

17 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 22:43 | Reagovat

Tak to mě ohromně těší! :D

Nebo Lottesník, aby to nebylo tak dlouhé. :D Jenže to je moc podobné kapesníku, tak zůstaňme u Lotteslovníku! :D

18 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 22:59 | Reagovat

To by mělo! Ale jako, jaktože se Raoul odmiloval? Teda, dá se to chápat, ale...! Achjo! Já jsem doufala, že když za CHristine přišel, bude pusa a pak všechno zas v pohodě - a ono ne. Hm, ona si ho stejně nezaslouží. Ale stejně! :D

Co Lottevník? :D

19 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 23:02 | Reagovat

Dá se to chápat, none? :D Přece jen, Christine si jasně v LND vybrala Erika, s tím se dá těžko žít...pak když si vzpomeneš jak vyváděla, když zemřel a sledoval, jak vyznává lásku jeho tělu...to už zkrátka nemohlo být jako dřív! :D

To zní jako poustevník. :D

20 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. dubna 2012 v 23:07 | Reagovat

Jo, chudák Raoul, žejo? :D

Jako ten krab! :D

21 Lotte Lotte | Web | 8. dubna 2012 v 23:13 | Reagovat

Hm. :D

No, asi. :D

22 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 0:28 | Reagovat

Tak jsem se konecne dockala! Obe jste mi spravily nedeli, diky.. a zaroven z toho asi nebudu spat., eee.
A zadneho modraska jsem tam nenasla :).. i kdyz na Lotte mam par dotazu :)..

23 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 7:16 | Reagovat

Nojo. Tvůrčí krize mě jak se zdá, asi stále neopustila. :D

24 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 10:30 | Reagovat

BJ, rada bych se mylila, ale asi tusim, jak to u Tebe dopadne. Sice jsi nam vsem chtela udelat radost, ale stejne bych nejradsi vytahla zas ty strihy na saty, jestli Te precejen nepresvedcim.

A jedna myslenka, ktera teda nenapadne cloveka jako prvni, ale po case taky: Vzdyt se Meg nakazi ?!..

25 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 11:15 | Reagovat

Pánajána, snad to není nakažlivé! Žene? Nebo je?
To by mi tak scházelo! :D

26 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 11:50 | Reagovat

Tak je to virova infekce.. ale nezbyva nez doufat, ze to neni tak nakazlive jako treba chripka.

Myslim, ze BJ to ma nalajnovane, a uz pujde do finale.. ale u Lotte je to pro me zahadou.. zvlast kdyz je jasne, ze se Christine s Raulem nedaji dohromady..

27 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 11:51 | Reagovat

Já nechci finále, já to chci ještě dloooouhé. :D

Jo...to bude ještě něco. :D

28 BarbaraJane BarbaraJane | 9. dubna 2012 v 12:57 | Reagovat

No, je to nakažlivé, proto jsme taky nechali Gustíka u Raoula... A Meg... no, nezbývá než doufat, že jí nic nebude :D

Tedy, abych uvedla věci na pravou míru, musím říct, že to závěrečné zamyšlení se tu není jen proto, abych vám udělala radost. Vlastně jsem tohlectu scénu s Meg vůbec neplánovala. On si Erik tak nějak už od začátku dělá co chce :D (A já mám občas pocit, jako by ta písmenka skákala do Wordu bez mého přičinění)
Bohužel je pravda, že Fantomův dědic není napínavý jako RLND a víceméně nemá skorem žádný děj. Ani jsem to neplánovala - původně mělo jít tak o dva tři díly, kde se prostě pořeší, co bude s Gustíkem a šmitec. A ono se to nějak samo natáhlo. Prostě si to dělá, co chce :D

29 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 13:09 | Reagovat

Chuděra Meg! :D Ale stejně si musím číst tu líbací část pořád dokola. To je tak ach! :D

Jé, tak ty to máš taky! :D To je fajné, že nejsem sama! :D Já se vždycky po zveřejnění nestačím divit, co to tam sakra vůbec mám! :D
Ty tomu říkáš napínavý, ale já ve chvílích zoufalství provolávám: Co si mám počít s Gustíkem? Co s kraulíkem? Co Christine? Proč jsem to tak zamotala? A proč to s každým dílem zamotávám víc a víc, místo abych to konečně začala rozmotávat? Dá se to ještě rozmotat? :D
Takže...napínavé, nebo zbytečně komplikované...to si přeber. :D
A vůbec nezkoušej říkat, že to nemá děj! :D

30 BarbaraJane BarbaraJane | 9. dubna 2012 v 13:37 | Reagovat

Já se stydím to po sobě číst. CO jsem to proboha napsala - to je jak babiččiny slaďárny! :D

No, já se nestačím divit už při psaní. Prostě píšu a říkám si u toho: "Eriku, co to sakra děláš?" :D
No, když to zamotáš tak, že to nedokážeš rozmotat, asi budeš muset zabít další postavu :D Upřímně řečeno, jsem vážně zvědavá, co bude dál - zvlášť s Christine a Raoulem, až se rozvedou...
No nemá, víceméně! Vlastně Erikovi zatím povedlo jen se pohádat s Raoulem, což ale samo vyšumělo, a teď jen čeká, než umře. :D

31 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 14:33 | Reagovat

Noták! :D

Já při psaní ještě nic. To až pozveřejňovací šok. :D
Zabít další postavu? Hm, takový jedík v čajíku, že...:D
Čeká se až umře...zajímavé. :D :D

32 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

Heleď mám dotaz...vynechávala jsi v Bídnicích něco, nebo jsi měla tu trpělivost číst to všechno? :D

33 BarbaraJane BarbaraJane | 9. dubna 2012 v 15:38 | Reagovat

Noták fakt že jo! V babiččiných slaďárnách je to úplně stejné! :D

To ale musí být darda! :D
Nebo nějaká nehodička či sebevražda. Christine je teď docela na prášky, ne? :D
Žeano? :D

Já jsem měla úctu k autoru a všechno jsem přežvejkla. Ale je fakt, že ne všechno je tam nutné :D

34 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 15:51 | Reagovat

Tohle je lepšejší! To je Erik a Meg! :D

Jo tak Christine by jsi ráda viděla mrtvou? To jsou mi věci! :D

Já tu úctu mám taky, ale už mi ten dloouhý popis kláštera, kam spadl ze zdi Valjean s Cosette začíná být dosti dlouhý. :D
Ale tak co, už jen čtyři kapitoly a bude tam zase děj! :D

35 Ellanor Ellanor | 9. dubna 2012 v 15:53 | Reagovat

A to ani nechces vedet, jak si myslim, ze to dopadne?:)

btw ja mam ve sve povidce taky sceny pri nichz se cervena autor, ctenar, postavy i sousedi v okruhu 50ti metru, ake proste nejsou napsane tak elegantne. Nebo mam aspon ten dojem:)

36 BarbaraJane BarbaraJane | 9. dubna 2012 v 15:57 | Reagovat

[34]: Joták! Takže i kdyby tam dělali nevímco, můžou, protože jsou to oni? :D

To jsem neřekla! Ale Raoul si to nezaslouží a Gustík už tuplem ne :D

No, občas je tam víc těch popisů než děje, co? :D

[35]: Je-li to něco speciálního, sem s tím! :D

No vida, tvoje povídka! Kde je!? :D

37 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 16:00 | Reagovat

Slovo nevímco mě děsí, tudíž říkám ne. :D

To tak strašně nesnášíš moji Christine, že ti není jedno jestli umře jen kvůli kraulíkovi s Gustíkem? :D

Ach né! Spletla jsem se! Další kniha pojednává taky o tom klášteře! To je 17 kapitol, ne 4! Ojé! :D No...zvládla jsem bitvu u Waterloo, zvládnu klášter! :D

Já chci taky vědět alternativní pokračování! :D

A povídku chci taky vidět! :D

38 BarbaraJane BarbaraJane | 9. dubna 2012 v 16:09 | Reagovat

Tím je nevímco takové zvláštní - každý si domyslí to svoje. :D

To né, to né! No dobře, že bych s ní nějak soucítila, to se říct nedá, ale je fakt, že kdyby měla nějaká postava opustit scénu, ji bych obětovala nejradši :D

A tohle všechno v té kratší verzi není, že? :D

Sem s ním, sem s ním!

Sem s ní, sem s ní!! :D

39 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 16:12 | Reagovat

Pak se ukáže, na co člověk skrytě myslí. :D

To jsou mi dnes zjištění! :D

Bitva u Waterloo tam není vůbec, popis klášteru je asi na jeden odstavec. :D

Da!!! Da!!!

Da!!! Da!!! :D

40 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 16:22 | Reagovat

Přesně tak. Bumbác - jak geniální! :D

Snad jsi nečekala, že bych zabila Raoula? :D

Můj bože! To je teda fest ořezaný! :D A jsou nějaké úpravy v dějových částech?

Přesně tak!

Přesně tak! :D

41 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 16:28 | Reagovat

Naprosto! :D

Ne, to bych nečekala, to fakt ne! :D Ale ani Christine ne. :D

Ne, děj to opisuje přesně. Zkrátka jsou tam vynechány ty dlouhé popisy, které nepotřebujeme životně k ději. :D

Yup! :D

Yup! :D

42 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 16:32 | Reagovat

Když ne Christine - koho jiného? :D

Joták! No vida, tak to asi nebude až tak zavrženíhodné, jak jsem myslela! :D

43 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 16:35 | Reagovat

A to je fakt! :D

Ne, to ne. Není to zase tak hrozné. :D

44 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 17:05 | Reagovat

Tak vidíš! Koho bys zabila ty, hm? :D

Nicméně když se prpkousáváš čtrnácti sty stránek, máš z toho intenzivnější požitek, že? :D

45 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 17:14 | Reagovat

Nikoho, Erik stačí.:D

Ohromně! :D

46 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 17:32 | Reagovat

No prosím - mě bys odsoudila za to, že kdybych si měla někoho vybrat, zabila bych Christine, a že ty jsi zavraždila Erika, to tě netento :D

Si myslím! :D

47 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 17:41 | Reagovat

To už je 16 dílů stará minulost! :D

I když já mám zatím jen první díl, prokousávám se méně stránkami. :D

48 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 17:44 | Reagovat

Noa? Když vrah někoho zabil před dvěma lety, je proto méně vrahem? :D

Jo, jen sedm set, to se nechá, ne? :D

49 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 18:02 | Reagovat

Co já? Meg. Co Meg? Erik, že stál v cestě kulky? Co Erik? Christine, že se hrdinsky nevrhla před střelu aby zachránila svého Anděla. Tak to je. :D

Sedm set! Jsem u kláštera. Vrátit musím 16. Abych si pohla, kurnik. :D

50 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 18:16 | Reagovat

Takže jste vrazi všichni a je to. :D

Já vracím zítra. Víc už prodlužovat nemůžu. Ještě jsem ale  nenapsala o všech postavách! :-/

51 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 18:38 | Reagovat

Jen oni, já nic! :D

Ojé! To je blbé! :D

52 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 18:52 | Reagovat

Teda petiurovnova debata je na me trochu moc :)..

53 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 19:07 | Reagovat

[36]: Hele, tak ja Ti teda napisu, jak si myslim, ze to u Tebe dopadne. Ale puvodne jsem to nechtela, pac si (sebevedome) myslim, ze jsem se trefila a nechci to ostatnim (Lotte) vyzrazovat. Doufejme tedy, ze jsem se netrefila.

Erik s Meg si to mezi sebou vyrikaji a dojdou jisteho spolecneho porozumneni a pochopeni. Zustanou pratele. Ona se da postupne dohromady s Raulem a budou tak s Gustikem uplna rodina. Erik se sice zkusi lecit pod dohledem pani Giryove, ve ktere najde konecne dobrou pritelkyni (vrstevnici?). Ovsem neuspesne, ona se o neho stara do posledni chvile. On je svym zpusobem spokojeny, ze od zivota dostal, co chtel a nikomu uz nic nedluzi. Odejde v klidu a smiren..

Drsna ironicka az cynicka vsuvka vyse zmineneho deje: Erik s Meg proziji maly ulet jeste predtim, nez si to spolu vyrikaji, a historie se opakuje - Raoul vychovava Fantomovo dalsi decko... ehm :o)))..

54 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 20:17 | Reagovat

No dobře, ale teď už nech na mě, co bude dál, ano?
I když tohle zní skvěle!
Fíha, ale chudák Raoul! :D

55 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 20:56 | Reagovat

Jj, chudak Raoul, to by mu, myslim, nepral ani nejvetsi antiraoulista.. Zaslouzil by si, aby se mu zivot otocil trochu k lepsimu.. ale to vsem postavam okolo FO a LND..

56 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 21:03 | Reagovat

Já...pořád nejsem schopna se vyjádřit po Dědici na Coney....
Ha! :D :D :D :D :D Zabijte mě někdo, zaseklo se mi to na režimu smích. :D

57 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 21:35 | Reagovat

[55]: Co ty, plánuješ mu aspoň trošku lehčí život ve svém díle?

[56]: Zkus restart :D

58 Lotte Lotte | Web | 9. dubna 2012 v 21:38 | Reagovat

Jo, lepší. :D Dík. :D

59 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 21:59 | Reagovat

[57]: No v mem dile je to taky chudak, ale aspon ostatni se maji lepe.. doufam..

60 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 9. dubna 2012 v 22:04 | Reagovat

CHudák Raoul. Nevadí, o toho mám radši.

61 Ellanor Ellanor | Web | 9. dubna 2012 v 22:22 | Reagovat

Jak mu nejak pomoct me ale nenapada - pohybuji-li se v deji mezi FO a LND..

62 Lotte Lotte | Web | 10. dubna 2012 v 5:22 | Reagovat

Jo, tak v tomto období mu těžko pomoci, když se z něj musí stát opilec a gambler. :D

63 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 10. dubna 2012 v 9:53 | Reagovat

Můžeš mu pomoct tím, že to zaonačíš, aby člověk to jeho opilství dokonale chápal!

64 Ellanor Ellanor | Web | 10. dubna 2012 v 11:41 | Reagovat

A to to mela byt puvodne vtipna povidka %))... Pak jsem zjistila, ze to nemuze byt tak vtipne, kdyz potrebuju vyjadrit Fantomovu silenost a nestesti. A taky pochyby Christine o sve rozhodnuti vzit si Raoula..
Takze z toho mam takoveho kockopsa a uz to spravovat nebudu..  :)..

65 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 10. dubna 2012 v 17:04 | Reagovat

Nespravuj - ale konečně nám to předlož ke schválení! :D

66 Adele Adele | Web | 21. dubna 2012 v 19:11 | Reagovat

Ach Bože! Tohle mi nedělej, já chtěla napsat komentář až přečtu všechny kapitoly Fantomova dědice, ale po tomto náporu na mou citlivou duši se musím ozvat už teď.
To je tak krásně smutný! Tohle překonalo i rozkošnou druhou kapitolu nebo Erikovo utrpení na začátku osmé kapitoly, ale tohle.
Nevydržela jsem a brečím, jak želva. Ale rozhodně se ozvu až FD přečtu celýho. :D

67 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 21. dubna 2012 v 19:50 | Reagovat

Noné, ty čteš Dědice? :-O
Já jsem měla nejdřív zato, že mě musí každý aspoň trochu soudný fantomák za Dědice umlátit, ale zatím se tak nestalo :D Jsem ráda, že moje "dílko" zapůsobilo, ani nevíš, jakou mi to dělá radost! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama