Druhá kapitola: Jarní sezóna

17. dubna 2012 v 21:40 | BJ |  Jaro v Opeře
Bylo krásné jaro. Mladé stromky na ulicích Paříže voněly a čilý ruch se doplňoval s vířením včel v korunách lip a okrasných třešní. Přípravy na novou premiéru jako vždy plně zaměstnávaly celé osazenstvo opery. Přesto i zde bylo cítit jaro. Lidé si po této zimě obzvlášť rádi oddechli a šlo poznat, jak z nich spadlo napětí a konečně se nebojí nadcházející sezóny.



I když Christine přestala vystupovat s baletkami, chodila za nimi jako za svými kamarádkami. Děvčata byla ráda, že se Christine na ně nedívá spatra, nebo to aspoň před ní a před Meg nedávaly najevo. Meg dostala některé sólové role a byla velice spokojená. Dokonce by se dalo říct, že byla jako primabalerína ve svém živlu. Když Christine nebyla s Raoulem, společně s oběma Giryovými trávily tu trochu volného času, co jim zbývalo. Paní Giryová v takových chvílích mimo půdu opery odložila svou přísnost a byla matkou a dobrou přítelkyní nejen Meg, ale i Christine. Procházely se po promenádě na nábřeží Seiny či navštěvovaly malé kavárny, stranou od největšího ruchu města. Takové vzácné chvilky měly všechny nejradši, byly jako rodina.

Většino času ale Christine trávila v opeře. Být jednou z houfu baletek, to byla pro mladičkou dívku zvládnutelná role. Ovšem hvězda opery, to kromě zkoušek a tvrdé práce, přineslo i publicitu a starosti s tím související. Třeba závist. Nezbylo nic jiného, než odhodit dětské střevíčky a rychle dospět.
Zkoušela novou roli Gismondy a tvrdě pracovala na svém zpěvu a výrazu. Říkala si, že je ještě mladá na to, aby byla dokonalou operní divou a že zpěvačka zraje jako víno. Tak jí to tvrdil i nový učitel, kterého Raoul za nemalou úplatu povolal až z Londýna. Něco jí ale nahlodávalo, že už to bylo lepší, že ještě nedávno dosahovala takových výšin, kam se teď snaží opět vydrápat a stále se jí to nedaří. Tuhle myšlenku se snažila si moc nepřipouštět. Úplně zapudit ji ale nedokázala.

Poslední týden jí přišlo, že se snažila, co měla sil, ale spíš ji to unavovalo než naplňovalo. Jedno krásné dubnové odpoledne se Raoulovi omluvila, že potřebuje něco probrat s Meg a jí se vymluvila na Raoula. Potřebovala být chvíli sama. Zavolala si drožku a nechala se zavést do Boulognského lesíka, což je krásný lesopark na kraji Paříže. Seděla tam na lavičce celé odpoledne dokud se slunce nezačalo naklánět k západu. Před kolemjdoucími schovávala svůj obličej pod krajkovým slunečníkem, aby ji náhodou nikdo nepoznal. Pozorovala řeku, hrající si děti a přemýšlela nad změnami, které ji v poslední době potkaly. Jaké to bylo, když ji nikdo neznal, když měla svůj malý svět a kromě baletu nebylo už nic důležitého. Ano, ještě Anděl... Ale to je pryč. Tolik se toho změnilo.

Pár dní nato po zkoušce našla Meg stát Christine na prázdném jevišti. Všichni už byli pryč.
"Christine, dnes ti múzy přály, zpívalas opravdu krásně" usmívala se. Ta se ale zdála nějaká zamyšlená. "Škoda, že tu nemohl být, co?" pokračovala Meg bezelstně.
"Hm, to ano, věčná škoda..."
"Jsem si jistá, že by byl nadšen," tetelila se.
"Já taky pevně věřím." Christine se zdála nějaká posmutnělá.
"Ale vrací se už pozítří a na premiéru by tu měl být." Chtěla ji Meg rozveselit.
"Kdo?" Christine se vytrhla ze zamyšlení a teď hleděla na Meg, jako by byla překvapená, že tu vedle ní stojí.
"Přece Ra..." začala ta druhá nejistě. Pak vykulila oči a chvíli jí trvalo, než si dala dvě a dvě dohromady. Starostlivě ji chytla za ruku a chtěla ještě něco říct, jenže Christine se jí vytrhla, jako by ji uštkl had, rychlým krokem zmizela v zákulisí a zamkla se ve své šatně.

* * * * *

Začínalo léto a tak měli Christine s Raoulem na sebe více času. Raoul začal mluvit o svatbě. Christine to hřálo u srdce a nejraděj by si malovala svou budoucnost růžovými barvami. Jenže jí to spíš dělalo čím dál větší starosti. Získávala stále nové obzory a zkušenosti. Raoul ji totiž začal vodit do společnosti. Věděla, že jako jeho manželka se tomu nevyhne, proto ho všude následovala. Tento svět jí ale přišel podobně neskutečný, jako ten divadelní. Jenže oproti divadelním prknům, byl navíc často plný přetvářky, pomluv a závisti. Rychle se naučila používat něco jako masku, pokud si chtěla zachovat svou čistou duši.

Protože společnost potřebuje senzace, tak podobně jako před časem o záhadném fantomovi, se teď v kuloárech šeptalo o nerovném zasnoubení vikomta de Chagny a Christine Daaé. Aby se stala zpěvačka šlechtičnou, to věru nebylo obvyklé. Ať byla jak chtěla slavná, konzervativní smetánka se na to dívala skrz prsty. Raoul na to nic nedbal, hrdě všude vodil svou vyvolenou a dokonce vypadal, že se s ní chlubí. Christine se držela zpátky, klopila zrak a krom zdvořilých frází toho mnoho nenamluvila. Rozhodla se, že se této role zhostí stejně zodpovědně, jako těch divadelních. V duchu se připravovala na svou novou úlohu. Roli vikomtessy de Chagny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellanor Ellanor | Web | 17. dubna 2012 v 21:41 | Reagovat

Diky :)
Asi jsme se nepochopily "Jaro v opere" ma byt celkovy nazev :)..

2 Lotte Lotte | Web | 17. dubna 2012 v 21:44 | Reagovat

Tady někdo nemůže přestat myslet na Erika...:)

3 Ellanor Ellanor | Web | 17. dubna 2012 v 21:47 | Reagovat

Kdo? kde? to se Ti jen zda :))

4 Carol Carol | Web | 17. dubna 2012 v 21:48 | Reagovat

pěkné :)

5 Lotte Lotte | Web | 17. dubna 2012 v 21:49 | Reagovat

Nět, nět. Já vím co se stane noc před jejich svatbou! *le blush* :D :D :D

6 Ellanor Ellanor | Web | 17. dubna 2012 v 21:57 | Reagovat

[1]: ale uz to tak nech, je to skoro fuk :).. Nazvy nejsou moje nejsilnesji stranka, navic menit zpetne nazev rubriky jde, ale ve starych clancich uz to zustane, jak jsem zjistila.. zbytecna komplikace :)..

[5]: Napadlo te nekdy, ze toto je hodne nelogicka blbost? Jak by mohla zenska vedet, kdo je otec ditete, kdyz by mezi jednotlivymi nocemi byl jen jeden den? (pravdepodobnost, ze by to dokazala poznat je hodne hodne mala, pak by se jeste nabizela teorie, ze byla odlozena svatebni noc. Tak by se to dalo jeste vic pritahnout za vlasy a uznat, ze by to asi slo oduvodnit..) V Australii to nastesti vypustili :)..

7 Lotte Lotte | Web | 17. dubna 2012 v 22:02 | Reagovat

Nojo. Ale Gustík je zkrátka Erikův a tečka. :D

8 Ellanor Ellanor | Web | 17. dubna 2012 v 22:15 | Reagovat

To nepopiram, jen ta fraze "noc pred svatbou", to musel vymyslet nejaky chlap. Kdyz jsem v titulkach cetla "scenar: ctyri chlapske jmena", musela jsem se smat :o)..

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. dubna 2012 v 8:02 | Reagovat

[7]: Are you sure? Are you so sure? :D
Přece jenom, hudební nadání mohl podědit i po Christine - a jestli to tak bylo, nemá po Erikovi zhola nic :D

Joahá, takže se ruší "Pod bezměsíčnou oblohou" a místo toho bude "Jaro v Opeře"? Ach tak, to jsem to špatně pochopila. Jaký název potom nese tahle kapitola (mimochodem: vážně mě štve, že si název rubriky dělá, co chce :-/)

10 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 12:34 | Reagovat

Jak by rekl klasik: "No stress"..

Nechci Ti s tim pridelavat starosti, ale shrnu to:
Celkovy nazev "Jaro v opere"
Nazev prvniho dilu: 1. Stastny konec
druheho dilu: 2. Jarni sezona

Pokud by to nevadilo, dala bych prednost i ocislovani kapitol, takhle to nevypada, ze to ma tvorit jeden celek. Je mi jedno jestli cislem nebo slovne. (1. díl: .. nebo První část: ...) Diky moc..

11 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. dubna 2012 v 12:38 | Reagovat

Ahá! No prosím, už jsme doma! :D Tak já to jdu upravit :)

12 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. dubna 2012 v 12:47 | Reagovat

Jedno ale nechápu: i když se stavím na hlavu, odmítá se název rubriky změnit u těch článků, co už jsem zveřejnila. Proč to?

13 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 12:51 | Reagovat

Diky :))
[12]: Presne na to jsem uz taky dosla, asi to proste zmenit nepujde. Nejspis je to ulozene nekde v databazi, kde uz to admin blogu nezmeni.. Kasli na to, odkaz vede kam ma, musela bys to asi zverejnit znova, cim bys asi prisla o komntare.. kasli na to :)..

14 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. dubna 2012 v 12:53 | Reagovat

No, aspoň že další díly už budou, jak mají :)

15 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 12:53 | Reagovat

Co se tyce designu blogu, je pekny, ale chces videt jak vypada na nasem velkem monitoru? Navic Tvuj podpis by sis mela dat na cervene pozadi.. Nevim jestli nebylo jednodussi nechat si cerne pozadi pod clanky :)..

16 Lotte Lotte | 18. dubna 2012 v 14:04 | Reagovat

My máme ve škole docela velké monitory a problém nevidím. Copak? :)

17 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 14:12 | Reagovat

Jo? Nevidis tu bilou plochu, ktera je za pozadim?

18 Lotte Lotte | 18. dubna 2012 v 14:13 | Reagovat

No, tak to máte ještě větší monitor. :D Když si ale zmenším zobrazení, tak ji vidím. :D Chich. :D

19 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 14:29 | Reagovat

Ja mam tak velky monitor, ze obrazek sloupu zabira na vysku jen dve tretiny az trictvrte plochy, co by mel. Zbytek je bily. Pro lidi jako jsme my, to proste neni urceno :)..

20 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. dubna 2012 v 15:36 | Reagovat

Ahá, ahá, ahá! Tak jsem si to zmenšila - a co nevidím! Napíšu ještě autorce designu (chudák, ta už ze mě asi roste, co si vymýšlím), protože sama tu stejnou barvu asi netrefím. A ten podpis, s tím máš recht, udělám nový

21 Ellanor Ellanor | Web | 18. dubna 2012 v 15:51 | Reagovat

Dej tam cernou...  ne?

22 Ellanor Ellanor | Web | 28. května 2012 v 10:26 | Reagovat

Obraz, ktery jsem k teto kapitole vybrala zobrazuje pariskou spolecnost te doby. To, jak travila nedelni odpoledne na brehu Seiny. :o)..

Patri ke stylu, ktery se nazyva pointilismus (v te dobe byl nejznamejsi asi impresionismus), autorem je Georges Seurat, vice viz tu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Georges_Seurat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama