Oscar Wilde - Šťastný princ a jiné pohádky

27. srpna 2012 v 23:06 | BJ |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Drahé čtenářky (popřípadě čtenáři),
aby můj čtenářsky deník nevypadal jako rubrika, kterou mám v plánu přejmenovat na "Co všechno Leroux (ne)napsal", rozhodla jsem se přidat článek o knize od dalšího z autorů, které mám ráda, dokonce by se dalo říct víc než to, protože jde o někoho velmi výjimečného. Oscar Wilde, tak zní jméno spisovatele, kterého já osobně pokládám za génia. Všechna jeho díla, která se mi doteď dostala do ruky, jsou přímo dokonalá, každá věta je perla hodná zapsání do deníčku (vedete-li si nějaký), každé dílo srší inteligentním vtipem a jiskřivě okouzlující ironií. Tentokrát ale nejde o knihu, v níž bych mohla hltat hlášky nějakého dokonale wildovsky cynického hrdiny, jde totiž o pohádkovou knížku Šťastný princ a jiné pohádky.


Wildovy pohádky jsou - jak jinak - prostě kouzelné. Jsou výjimečné a naprosto originální. Nejde o příběhy posbírané po zapadlých vesničkách jako od Boženy Němcové (tedy ne že bych neměla ráda takové pohádky. Miluju pohádky v jakékoliv podobě.), všechny pochází z Wildovy hlavy. Mají nádech snu a jsou... nádherné! Nádherné takovým způsobem, jak by to čtenář od Wilda, obvykle ve svých dílech sršícího cynickými a sarkastickými poznámkami, vůbec nečekal. Ukazují, že byl pan Wilde opravdový umělec a básník nadaný schopností vidět a vytvářet krásu, ale také poznat a v pohádce popsat nespravedlnosti a těžkosti života. Často se ve svých pohádkách vrací k tématu života chudých, jejichž příběh nekončí vždy dobře. Wilde má své postavy rád, přesto je nechává zemřít a zlo a špatné vlastnosti zdánlivě vyhrávají. Říkám zdánlivě, jelikož jsou celou dobu vystaveny autorovu štiplavému výsměchu elegantně vpletenému do pohádky tak, aby nebil do očí, ale přesto inteligentnímu čtenáři neunikl. Wildovy pohádky jsou sice magicky nádherné, ale nenechávají nás zapomenout, že život není vždycky pohádka.

Opakovaně se tu setkáváme s velkolepou obětí pro něco dobrého, která nakonec přijde vniveč, a ten, kdo se obětoval, končí všemi zapomenutý. Tak je to například v pohádce Slavík a růže, která nejspíš posloužila coby inspirace Susan Kay při psaní jejího Fantoma. (Kdo knihu četl, určitě si vzpomene na pohádku, kterou Erik vyprávěl Christine.)

Tak jako jsem byla u Lerouxova Muže, který se navrací z dáli... zděšená z obálky, jsem tou, kterou můžete vidět nahoře, absolutně nadšená. Autorem obálky a vůbec všech ilustrací ve vydání, které mám doma, je Luděk Maňásek, před kterým opravdu smekám. Ilustrace se k pohádkám dokonale hodí - a navíc... Možná se mi to zdá, ale řekla bych, že Šťastný princ na obálce je Wildovi dost podobný. Má jeho oválný obličej i rty, co myslíte?


Miluju tuhle fotku Oscara Wilda! Je prostě do-ko-na-lá, výraz, póza, on celý! Výjimečná fotografie výjimečného člověka. Navíc... Wilde se mi zdá takovým netradičním způsbem krásný - ne hezký, hezký je každý druhý. Od pohledu vypadá inteligentně a oduševněle.

Dobře, dost ód na Wildovu fotku, loučím se, přátelé. Dobrou noc.

Vaše

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nell Nell | Web | 28. srpna 2012 v 0:27 | Reagovat

Minulý rok som mala svoje prvé stretnutie s Wildom, keď som čítala Obraz Doriana Graya. Tá kniha je skutočne neuveriteľná, konanie Doriana Graya až prekvapivo dobre chápem a...ah. A potom sa ku mne dostal Vejár Lady Windermerovej, Cantervillské strašidlo a v divadle sme boli na Je dôležité mať Filipa. To už sa Wilde jednoducho zaradil medzi mojich obľúbených autorov. (: Toto leto som v mojom obľúbenom antikvariáte objavila hrúúúbú červenú knihu, ktorú som už predtým hľadala na nete, keď mi ju vyfúkli na jednej aukcii. Je tam, prisámvačku, takmer všetko, čo kedy napísal. Má viac ako 700 strán, je tam dosť obšírne opísaný príbeh jeho života aj s jeho neveselým koncom, sú tam divadelné hry, básne, poviedky, romány, eseje a aj tieto nádherné rozprávky. :) No need to say, že som ju okamžite schmatla a kúpila, a teraz sa už vyhrieva u mňa na polici a je jej skvelo. :) Prečítala som ju za menej ako týždeň a... Wilde mal v sebe jednoducho nespochybniteľného génia.

Inak, fixovala som sa na to len ja, alebo dáva vážne pomaly v každom diele najavo jeho ideál krásy- zlaté vlasy, modré oči etc? :D Pripadalo mi to, že  vážne často spomína práve tento výzor. :D

2 Lotte Lotte | Web | 28. srpna 2012 v 5:38 | Reagovat

Tak od něj jsem zatím nic nečetla, ale mám ho v povinné četbě, takže počítám, že se to brzy napraví. :)

3 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. srpna 2012 v 9:55 | Reagovat

[1]: Noné, tu knihu ti upřímně závidím! :D
Ale narozdíl od pana Lerouxe je Wilda v knihovně požehnaně, takže si nemůžu stěžovat, že bych ho měla nedostatek :D

[2]: Dej pak vědět, propadla-li jsi taky jeho osobitému kouzlu :D

4 Lotte Lotte | Web | 28. srpna 2012 v 10:05 | Reagovat

Okaaay, dám :D

5 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 28. srpna 2012 v 20:50 | Reagovat

Hmmm... Wilde... Už v šesti letech měla mamka na kazetě namluvenou pohádku o Slavíkovi a růži - a byla to jedna z mých nejoblíbenějších, ale jaksi mi to můj mozek nespojil a to, že ji napsal Oscar Wilde mi seplo až v momentě, kdy jsem listovala naší učebnicí do literatury která oplývá skvělými úryvky a narazila na Slavíka a růži a pod tím... Wildovo jméno!

6 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 28. srpna 2012 v 20:51 | Reagovat

A NESMÍ se zapomínat na Obraz Doriana Graye! To je počteníčko! :-D

7 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. srpna 2012 v 21:09 | Reagovat

Slavík a růže je kouzelná pohádka :)
Týjo, stalo se mi něco podobného s Prvním dětským zármutkem, myslím tu báseň o malé Lotte. Já vím, že ten příběh znám odmala - ale narozdíl od tebe netuším odkud. Naši mi pohádky nečetli, jen babička, ale mezi nimi taková nebyla...

Jooo, Dorian je skvělej! Viděly jste ten film? Já jsem ho protrpěla - jen kvůli Dorianovi :D

8 Nell Nell | Web | 29. srpna 2012 v 21:15 | Reagovat

Ja som videla film. Chm. Colin Firth je tam ale skvelý! To by bolo asi tak všetko. :D

Inak, aha, čo som práve našla! Na tom poondiatom tumblr, ktoré ma vždy tak rozčúli. Ponúka sa otázka, prečo tam sem-tam skočím. Asi dúfam, že nájdem niekoho s rovnakými názormi. Anyway, ale našla som pre teba. Jeden si musel na teba spomenúť. :D Hoci namiesto toho Phantom tam mohli dať len niečo ako "the one" alebo tak, viac by sa mi to tak páčilo. :D - http://24.media.tumblr.com/tumblr_m9hbq2uIsb1r2i3p0o1_500.png

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. srpna 2012 v 22:45 | Reagovat

Noné, plně s tím souhlasím - až na jedno slovo: "only". S Raoulem nejde spojit slovo only. :D
Myslím, že by u slova Phantom jen stačilo malé p, aby se to zobecnilo - a pak by to bylo dokonalé. Protože co dělají fantomové? Jsou tajemní, stále přítomní a straší. A Hadley mi v hlavě tajemně a stále straší už pěknou dobu :D

10 Lotte Lotte | Web | 30. srpna 2012 v 6:56 | Reagovat

Hádejte, co se mi dnes zdálo!! :D
Měla mě zatknout policie a tak jsem  obešla všechny, které znám (i vás! :D) a naposledy si s vámi zazpívala For Good :D How cute, ono nám to totiž i šlo! :D

11 Nell Nell | Web | 30. srpna 2012 v 8:22 | Reagovat

:D Vidíš, tak bohužiaľ nie len tebe. :D
:D :D Nááájs, že ti to tí policajti dovolili. :D Ja chcem tiež také sny. Ale výnimočne si pamätám, čo sa snívalo mne-kamoši so mnou nechceli ísť na koncert Metallicy, aj keď som už všetko vybavila! :D Hnusáci. :D Nie, Metallicu nemilujem, ale aj tak je to zavrhnutiahodné. Nevieš, čo si spravila, že ťa chceli zatknúť? :D

12 Lotte Lotte | Web | 30. srpna 2012 v 10:20 | Reagovat

[11]: To už fakt nevím, ale napráskal mě náš starosta, no toto! :D :O

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 30. srpna 2012 v 15:35 | Reagovat

"Three days are all I need!" pravila Lotte a zdejchla se dřív, než ji stačil Javert zatknout :D
  Týjo, to asi zabere dost času, zazpívat si se všema, koho znáš! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama