Gaston Leroux - Podivná Rouletabillova svatba

12. září 2012 v 21:49 | BJ |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Vážení a milí,
jak vidíte, BJ pořád nemá pana Lerouxe dost - a už vůbec ne Josepha Rouletabille, sympaťáka, jehož jméno jsem, jak jsem zjistila, od samého začátku četla SPRÁVNĚ (!!!) a o kterém jste se mohli dočíst už v článku o knize Záhada žlutého pokoje. Zatímco Záhada je první z devíti Lerouxových knih, ve které Rouletabille vystupuje, Podivná Rouletabillova svatba je až pátá - předchází jí Parfum dámy ve smutku, Natašina vina a Černý zámek. Musím říct, že jsem panu Lerouxovi vážně vděčná, že na začátku knihy shrnul, co se nám v předchozím díle událo, jelikož a protože jinak bych se moc nechytala. (Jestli mě slyší Ježíšek: za jakoukoliv knihu o Rouletabillovi bych se vážně nezlobila. Piš si, Ježichu!).

Tentokrát jsme se od klasické detektivky dostali na míle daleko - a stejně tak z krásné a klidné Francie. Spolu s Rouletabillem jsme svědky průběhu války na Balkáně, náš mladý reportér tu totiž v nebezpečných podmínkách pracuje coby válečný zpravodaj - jak jinak než pro l'Epoque. Musí se svými přáteli překonat nebezpečí číhající ze všech stran, jak od Turků, tak od Bulharů, a i když to často vypadá, že Francouzi už nikdy neuvidí žádný jím napsaný článek, podaří se mu díky jeho neobyčejné vynalézavosti a předvídavosti vždy vyváznout. Konec konců, má před sebou ještě čtyři díly od Lerouxe a navrch i od jiných spisovatelů...

Nedá se ale říct, že by válečné podmínky byly tím, co chudáka Rouletabille trápí nejvíc - Joseph se nám totiž zamiloval, a to ne do žádné unylé vyšíváním se bavící francouzské slečinky. Jeho vyvolenou je Bulharka Ivana, neteř bulharského generála Stanislavova, která je celá hrrr do toho, aby se mohla bít za svou zemi. Co Rouletabillovi nejvíc nejde na rozum je Ivanino chování. I když horovala o tom, že musí pomstít smrt svých rodičů a že by nejradši vlastnoručně zabila jejich vraha Gaulowa, Rouletabille ji na vlastní oči viděl propouštět ho ze zajetí a zdá se, že s ním dokonce sympatizuje. Je to vůbec možné? Je možné, že žena, kterou Rouletabille miluje a o které si myslel, že miluje jeho, může být tak falešná a zrazovat své přátele i sebe sama?
...to vám nepovím, ale když si člověk přečte název... :D

Vydání, které mám doma, má obálku docela jinačí než je ta, kterou můžete vidět nahoře - na té mé byste nic neviděli. Nicméně to neznamená, že moje vydání je horší, ba právě naopak. Pochází z roku 1923, to znamená, že Podivná Rouletabillova svatba byla v češtině vydána už za autorova života. Stáří knížky má dva půvaby: nejenže díky němu úžasně voní, ale je navíc psaná naprosto kouzelnou češtinou.

"V Sofii byl přijat u Ivanina strýce a netajil se mladé dívce, že ji miluje a jeho největším přáním jest pojmouti ji za manželku. Ač Ivana, jak se zdá, je mladému muži taktéž nakloněna, přec mu odpoví vyhýbavě, pokoušejíc se jej zraditi od jeho záměru."

To byla jen malá ukázka :). Nejkouzelněji působí slova jako silhouetta (silueta) nebo terrain (terén).
I tady se člověk setká s "trochou" krve a děsivých příhod, ale i s romantikou. Zdá se, že pan Leroux je nějak zatížený na utrhávání uší, tentokrát dokonce nechává jednomu chlápkovi sežrat uši prasaty. Což se samozřejmě nevztahuje k romantice, o které jsem mluvila :D.

A na závěr - vážení a milí - musím vám povědět o úžasných objevech, které jsem skrz Rouletabille učinila. Prvním z nich jsou komixová zpracování Lerouxových děl, ve kterých Rouletabille působí coby průvodce. Umět tak francouzsky! Nezapomnělo se semozřejmě ani na FO, osoba fantómova uvedena jest (jde mi to, což?) i v názvu další knihy, která se jmenuje Trezor fantoma Opery, ale tak nějak nevím, o čem pojednává.

Dál jsem zjistila, že byly mnohé Lerouxovy knihy zfilmovány, asi nejvíc zpracování tohohle druhu se (po FO) dočkala Záhada žlutého pokoje a Parfum dámy ve smutku. O seriálu Rouletabille jsem se už asi zmiňovala. Dalším zázračným objevem je záležitost s názvem Victorian Mysteries: The Yellow Room, ale o tom až příště :)

Na závěr asi nejvtipnější BJin objev dne: Záhada žlutého pokoje v Lego verzi. Nezvládla jsem dokoukat víc jak pět minut, kdovíproč mě z toho chytaly záchvaty smíchu :D.



Abych nezapomněla: malá ukázka z komixového zpracování Dvojího života Theofrasta Longueta. Pan Longuet tu chudáka Rouletabille okrade o jeho portfolio s články :D




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 13. září 2012 v 5:47 | Reagovat

A jak se teda to příjmení vyslovuje? To si ani nedovedu představit. :D
Fuj, fuj, ucha a prasata. Ještěže ve FO nikomu uši neutrhnul. :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | 13. září 2012 v 7:01 | Reagovat

Mělo by se to vyslovovat /ruletabij/ - snad jsem mu to teď nepokonila :D

Nojó, vraždění za pomoci kočičích střev je mnohem estetičtější :D

3 Nell Nell | Web | 13. září 2012 v 9:52 | Reagovat

Áh. Za prvé, ja som jeho meno nečítala správne. :D Za druhé, stále dúfam, že sa dostanem k nejakej ďalšej knihe Rouletabillových dobrodružstiev, zatiaľ si zrejme môžem vystačiť len  s Tajomstvom. Ktoré mám teraz chuť prečítať si znovu. :D Ale mám doma ešte jedného Lerouxa- Mohykáni Babelu, ktorá je strááášne krásna a mimo iné, je z roku 1927, takže sa môžem presvedčiť o tej kúzelnej češtine. :D Moje staručké slovenské vydanie FO je z 1967, a neviem, či existuje nejaká lerouxovka, ktorá by do nášho jazyka bola preložená už skôr. Smutné. :D Inak, mne staršia slovenčina nepríde až taká kúzelná, pretože v tých fakt starých knihách, ktoré som čítala, bol iný pravopis, a to mi príde vtipné. Teraz sa u nás všetky slovesá píšu s "i", ale tam sú bežne s ypsilonom, rozdiel medzi z koho/z čoho a s kým/s čím je, zdá sa, kus zanedbateľný a trochu mi to kazí estetický dojem. Hoci vyjadrovanie je pekné. :D
Krvilačné prasatá? To mi pripomína Hannibala. :D Divnota. A tá legoidná žltá izba je ešte väčšia divnota. Prepána, kto by to vydržal pozerať celé? :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 13. září 2012 v 10:53 | Reagovat

Ach áno, vy jste si ten pravopis dobře ošéfovali :D V těch starších českých knížkách je taky trošku jinačí pravopis, člověk to objeví, když chce, ale jsou to jen drobnosti, nic nějak víc víznamného...
Je vlastně docela fajn, že se Lerouxovy knihy (héj, slovo lerouxovky je skvělé! :D) dají sehnat jen přes antikvariáty, mají pak větší kouzlo. Taky máte tak rády vůni starých knížek? Já jsem na to trošku ujetá :D

Já Hannibala neviděla, tak nějak to není můj cup of tee :D A k tomu legu - jsou tak udělaní i Bídníci, to se taky nedá vydržet :D

5 Lotte Lotte | 13. září 2012 v 15:09 | Reagovat

Vůně starých knížek? Ajo, je fajná, ale nesmí být moc intenzivní :D

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 13. září 2012 v 15:10 | Reagovat

Jak se pozná, že je moc intenzivní?  :D

7 Nell Nell | Web | 13. září 2012 v 19:50 | Reagovat

Asi každý knihomoľ má rád vôňu starých kníh. :D Love it. :D
Héj, Hannibal je asi príliš krvavý a maniacky. A sú tam krvilačné prasatá, tie sú odveci. :D :D Mlčanie jahniat je lépšie. Ak by si sa to niekedy rozhodla pozerať, začni s Mlčaním. :D
Džíz, podľa mňa sa nič takéto legoidné nedá vydržať, seriózne nechápem, na čo je to dobré. :D

8 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 13. září 2012 v 20:02 | Reagovat

Moje řeč :D Tohle jsem se neuržela a čuchala knížku při čtení v autobuse. Nevím, co se na tom těm lidem nelíbilo :D
Eh... myslím, že na takové filmy ještě nemám věk :D :D
S tím legem... myslím, že se jen někdo hodně nudil :D

9 Nell Nell | Web | 13. září 2012 v 21:20 | Reagovat

:D Na verejných miestach veľmi nečmuchám. Ale keby aj, nech sa každý láskavo stará o seba. :D
Ženská, nie si ty číííírou náhodou staršia odo mňa? :D Ale veď dobre, ja ti to beriem, ľudožravé prasce nie sú pre každého. Tie nie sú ani pre mňa, sú strašne rehotné namiesto desivé. :D

10 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 13. září 2012 v 21:45 | Reagovat

Dobrý přístup! :D
Eh... no... to sice jsem, alééé... Nějak jsem nedospěla do duševního věku, kdy je příhodno dívat se na takové fujárny :D

11 Lotte Lotte | Web | 15. září 2012 v 10:04 | Reagovat

Jakože když knihu otevřeš a ta stará vůně tě ovane až moc. :D
To nic, to je jen mé trauma ze základky. Měli jsme tam jednu fujtajkslovou učebnici do zeměpisu, při jejímž čtení si celá třída zacpávala nos, to byla síla! :D

12 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 15. září 2012 v 16:27 | Reagovat

Eh, tak to se dá pochopit. Já zeměpis nikdy neměla ráda, a to naše učebnice nikdy nevyluzovaly žádné aroma :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama