BJiny večery s Eddiem

28. listopadu 2012 v 23:07 | BJ |  Jak se tak dívám (filmový deník)
Mí drazí!
O eddiemánii jsem vám říkala, že? I kdybych neříkala, Lotte by ji ochotně připomněla :D. Nicméně tenhle článek nepíšu proto, abych vám předkládala pubertální výlevy šílené fanynky, na to mám (bohužel? bohudík?) pořád ještě dost zdravého rozumu. Od chvíle, kdy jsem si zatoužila trošku "oťuknout" mně neznámého Maria, jsem s Eddiem Redmaynem viděla pět filmů a neustále mě překvapuje nejen on, ale také filmy (resp. dva filmy a tři minisérie, co jsem viděla), v jakých hraje. Což je důvod, proč vůbec píšu tenhle článek: ráda bych vám filmy, které jsem viděla, doporučila. K mému překvapení jsem zatím nenarazila na žádnou Eddieho "temnou minulost" v podobě hlouposti, na kterou se nedá koukat, ani ničeho, co je tak lacině prodejné, že to bije do očí. Nenajdete mezi nimi tuctové romanťáky ani kýčovité filmy s vyumělkovaným dějem, co mají nadchnout lehce podplatitelné divačky pod patnáct. (A věřte mi: člověk, který viděl pitomost jménem Hannah Montana ve filmu, vážně dokáže ocenit, když film pro změnu za něco stojí.)

Rozhodně tohle nechápejte jako takovou reklamu na mého nového oblíbence. Jde jen o to, trochu poreferovat o tom, co mě v poslední době příjemně překvapilo, a dát vám malý tip na příjemný večer, takže vám jen ve zkratce vám povím o zmiňovaných filmech a pak bude na vás, který z nich vás zaujme :)

Jen k té fotce: jak úžasně britské, není-liž pravda? Jde o fotku focenou k Richardovi II., kterého Eddie hrál. Tak mě napadá, že Američani, kteří nemají ani jedinou majestátní gotickou památku, musí být úžasně ohromení, když přijedou do Evropy, none?


Tess of the D'Urbervilles (Tess z rodu D'Urbervillů, 2008)

Everything is as it should be.
It couldn't have lasted, Angel. Too much happiness...


O čtyřdílné minisérii BBC s názvem Tess of the D'Urbervilles jsem vám už říkala. Co mě na Tess zaujalo je intenzita, se kterou na vás působí, přestože to dělá naprosto nevtíravě a rozhodně ne kýčovitě. Do Anglie na konci 19. století zasazený příběh o osudem překazené lásce natolik strhne, že prostě není možné na něj koukat po dílech. Já osobně jsem Tess hltala do dvou do rána (i když den co den nadávám na to, jak moc bych se potřebovala vyspat) a rozhodně se zařadila mezi mé nejoblíbenější filmy.

V té době šestadvacetiletý Eddie tu ztvárňuje mravně (možná až příliš) čistého a zásadového Angela, postavu, která až pozdě zjistí, že rozhodnutí, kterého lituje, nemůže vzít zpátky a že občas člověk musí překročit své zásady, aby mohl žít šťastným životem. Za svoji přemrštěnou nepřístupnost k něčemu, co pokládá za mravní poklesek, tvrdě zaplatí - víc, než by si byl zasloužil. Postava Angela svým způsobem udává Eddieho typickou roli: zásadového kladného hrdinu, hrdého a neústupného, kterého osud oddělí od jeho životní lásky.

Gemma Arterton jako Tess je ve filmu stejně skvělá jako Eddie coby Angel, díky ní se divák úplně vžije do hlavní hrdinky a obdivuje její sílu jít dál, ale i přestat utíkat před tím, co se má stát, a odevzdat se svému konci se vztyčenou hlavou a s vědomím, že stálo zato před koncem neutíkat a nestrávit své poslední chvíle jako štvaná zvěř.

Trailer najdete TADY.
Malá vsuvka: dlouho jsem přemýšlela, proč mi mezi obrázky k Tess vyjíždí Robert Pattinson. Je tomu tak proto, že ještě předtím, než se upsal rádobyupírům, hrál Robert (Eddieho kamarád, mimochodem. Zřejmě. No, proti gustu žádný dišputát...) záporáka Aleca v divadelní hře podle stejné knižní předlohy.


Birdsong (Zpěv ptáků, 2012)

This is not a war.
It is an exploration of how far men can be degraded.


Tenhle dvoudílný televizní film (nebo chcete-li minisérie, protože v anglicky mluvících zemích je, zdá se, všechno, co má víc než jeden díl, minisérie) vzniklý tak jako Tess of the D'Urbervilles pod taktovkou BBC, je asi nejlepším válečným filmem, jaký jsem kdy viděla. Aby bylo jasno: nemám ráda válečné filmy. Ale Birdsong jako jeden z prvních mi nejenže nevadil, ale dlouho mi zůstal v hlavě a nutil mě přemýšlet o tom, co bylo. Ve filmu se prolínají dvě roviny: romantický příběh léta, které hlavní hrdina Stephen Wraysford strávil ve francouzském Amiens, a příběh všech, kdo spolu se Sthephenem bojují v první světové válce, umírají v ní nebo přichází o přátele. V Amiens se Stephen zamiluje do mladé ženy svého nepříliš sympatického hostitele - a ona do něj. (Musím upozornit, že se film nevyhýbá ani červenacím scénám...) Jejich idylku nakonec překazí až Isabellin odchod od Stephena, který je pro něj naprosto nečekaný a zcela zničující. Až později se dovídáme, proč vlastně Isabelle (v podání Clémence Poésy) Stephena opustila. Sám Stephen se do Amiens vrací až za války jako poručík. Strhuje se k bitvě právě u Amiens (bitva na Sommě), kterou mají Spojenci předem za vyhranou. Jejich sebejistota je ale předčasná, právě to, jak moc si věřili, přineslo obrovské zkázy. Film, který by možná mohl chvílemi působit prostě a jednoduše jako skvělý romanťák, nám ukazuje válku tak, jak ji prožívali sami vojáci: plnou strachu, snahy "žít" i v extrémních podmínkách, prostředí, ve kterém denně přicházíte o ty, které jste znali. Sám Stephen si několikrát sáhne až na dno svých sil.

Závěr filmu mě dostal asi nejvíc - ukazuje, co dělá válka se samotnými vojáky. Nutí je nenávidět se navzájem, i když oni sami bojují kvůli něčemu, co nezpůsobili. Do poslední chvíle mezi sebou zápasí o možnost prostě žit, ale když je po všem, jsou to stále oni, kdo skončí nejhůř.

Trailer TU.


The Pillars of the Earth (Pilíře země, 2010)

It's my work. - It's your life!


Osmidílná (popřípadě čtyřdílná) minisérie Pilíře země je spíš takovou zajímavůstkou pro toho, koho zajímá britská historie. Anglie v jedenáctém století se otřásá válkou, uprostřed které se jedno opatství pokouší vystavět novou katedrálu poté, co stará shořela. Potýká se ale s nepřízní ve formě nepřejícnosti a boje o moc u těch, u kterých by to obyčejný člověk nejmíň čekal. Přesto se Tom Stavitel za pomoci svých dětí a nadaného sochaře a stavitele Jacka pustí do práce, která se stane jeho životním dílem. Na historickém pozadí se odehrává i milostný příběh spolu s bojem proti zlu sídlícímu ve vysoko postavených lidech.

Trailer TU.

My Week with Marylin (Můj týden s Marylin, 2011)

Did she break your heart?
A little...
Good. It needed breaking.


Na pravdě se zakládající film Můj týden s Marylin je zajímavý tím, že předkládá neobvykle jemný příběh bez násilně urychlených zvratů a dokonce bez postelových scén (achbože, děkuji ti za to!). Třiadvacetiletý Collin Clark se chce stůj co stůj dostat k filmu - a tak se stane, že začne pracovat jako třetí asistent režiséra, tedy takový poskok, holka pro všechno. Nejdřív si jentak povrchně začne s kostymérkou Lucy (myslím, že se tak jmenovala... Hraje ji Ema Watson), ale pak je přidělený tak nějak spíš aby "hlídal" velkou hvězdu právě se natáčejícího filmu: samotnou Marylin Monroe. Nedochvilnou herečku, které chvíli trvá, než podá perfektní herecký výkon, spousta lidí nemůže vystát - nebo spíš pochopit. Collin se s ní ale sblíží, postupně mezi nimi vzniká jemný a křehký vztah, ve kterém do té doby snad trochu povrchní Collin zastává roli přítele, opory, ochránce a skoro by se dalo říct dětinské lásky. Je zajímavé sledovat rozdíl mezi Collinem, který jednoduše sbalí kostymérku, která mu věří, a to prostě protože je hezká, a mezi Collinem, který by pro okouzlující Marylin, do níž se zamiluje, udělal cokoliv. Kouzelný film!

Trailer TUDLEC. :D

The Yellow Handkerchief (2008)

Why do you trust him from the beginning?
I think... because I trust sad people.
I'm sad...


(Český název neuvádím, protože a jelikož se zdá, že pod ním neobjevíte nic než jakýsi japonský válečný film. :D)

Nezávislý film The Yellow Handkerchief jsem si nechala nakonec ze dvou důvodu: jednak proto, že jsem ho ze zmiňovaných filmů viděla jako poslední, ale asi hlavně proto, že jde o film hodně netypický. Myslím, že právě tenhle film je důvod, proč píšu tenhle článek.

Film vypráví o trojici lidí, kteří se sejdou vlastně náhodou a stejnou náhodou spolu cestují napříč USA. Patnáctiletá Martine víceméně utíká ze světa, kde o ni otec - a nejspíš ani nikdo jiný - nejeví zájem, jen o málo starší Gordon zase cestuje proto, že se snaží dostat co nejdál od lidí, pro které je prostě "divný". Podivnou dvojici doplňuje Brett, který byl zrovna propuštěn z vězení, kde byl šest let za zabití. Postupně se dovídáme, jak se vlastně Brett do vězení dostal, a odhaluje se nám příběh o ženě, kterou miluje, ale kterou od sebe odehnal. Zatímco je Brett on ve středu zájmu Martine i diváka, tím nejzvláštnějším a asi nejsmutnějším členem trojice je Gordon, jehož největším neštěstím je to, že je prostě "jiný". Gordy tak nějak neví, co sám se sebou, je dost bezprostřední a působí dojmem takového toho člověka, který vás na ulici osloví a zeptá se na něco tak bizarního, že si říkáte "Co s ním sakra je?" Nikdy se nesetkal s pochopením ostatních nebo aspoň s přijetím toho, jaký je, proto žije ve svém vlastním světě a je pořád dítě, které potřebuje mít někoho, s kým by dospělo.

V téhle roli mě nesmírně překvapil jak Eddie, tak Kristen Stewart. Ji jsem měla prostě za Bellu, jako Martine ale ukázala, že je víc než jen "upírova holka". Na Martine je vidět, že se musí starat o sebe, tváří se statečně, ale trápí ji, že otce vůbec nezajímá. Gordy je kapitola sama pro sebe. Tentam je Eddie - typický nešťastně zamilovaný klaďas. To, co jsem považovala za jeho neodmyslitelné rysy, se vytratilo spolu s jeho obyčejně neuvěřitelně dospěle a podmanivě působivým hlasem a dokonalou "britštinou". Tón jeho hlasu, výraz s doširoka otevřenýma očima a neustálým úsměvem kluka žijícího v jakémsi oparu skutečnosti, chůze i každé gesto během řeči je stylizováno do role "toho divného kluka", který nikdy nikomu neublížil, a přesto ho ostatní odsuzují. Jeho přeměna člověka v prvních sekundách přinutí v úsměvu, který ale zmrzne ve chvíli, kdy si uvědomíte, jak reálně jeho Gordy působí. Narovinu: pokud si opravdu chcete pustit některý z filmů, které vám tu doporučuju, Yellow Handkerchief je ten nejoriginálnější film, jaký jsem kdy viděla.

Traier ZDE.


Mí drazí, je čas se rozloučit - člověk by měl vyčerpat téma, ne čtenáře. Krásnou dobrou noc!

Vaše

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 29. listopadu 2012 v 5:45 | Reagovat

To kradeš čas? :D Já jinak nevím, jak jsi tak poměrně rychle stihla tohle všechno vidět! :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. listopadu 2012 v 8:18 | Reagovat

No, teď jsem to spočítala a zjistila jsem, že dohromady to má 16 hodin 45 minut - asi tak :D. Skorem to vypadá, jako bych byla čarodějnice :D
Ale ve skutečnosti je to tak, že do sedmi dělám to, co musím udělat doma, potom se jdu omýt, udělám a sním večeři, omyju nádobí, od osmi do devíti dělám, co se mi chce, pak do půl desáté to, co musím do školy, potom zas to, co se mi chce - a až někdy v půl jedenácté si jdu pustit film. Tenhle model nedoporučuju, je to dost náročné :D

3 Lotte Lotte | 29. listopadu 2012 v 11:48 | Reagovat

To ti jako ve čtvrťáku seriously stačí půlhodina na školu? :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. listopadu 2012 v 14:21 | Reagovat

No, právě že vštšinou ne. pak to doháním ráno a tak vůbec kdy se dá :D

5 Lotte Lotte | Web | 29. listopadu 2012 v 16:04 | Reagovat

Eddie, máš na ni špatný vliv! :D

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. listopadu 2012 v 16:07 | Reagovat

to není Eddiem, on je jen záminka... Tak jsem to vedla vždycky :D

7 Lotte Lotte | Web | 29. listopadu 2012 v 16:44 | Reagovat

Ale teď je ta záminka Eddie a to se počítá! :D

8 Nell Nell | Web | 29. listopadu 2012 v 17:41 | Reagovat

My week with Marilyn mám stiahnutô, ale keďže teraz si fičím na amerických superhrdinoch, neviem, kedy sa k tomu dostanem. :D Birdsong vyzerá peknotne. Lebo je tam Clémence a to je proste strašne sympatické žieňa. (: O Pilieroch som si vždy myslela, že je to nejaká fantasy vec, neviem celkom, ako som k tomu prišla. :D A...áh, veď znejú super tie filmy. Prestáááň, ešte mi náhodou začne byť sympatický. :D Teda niežeby som proti nemu niečo mala, akože pohoda-jahoda, len mám stále pocit, že si Maria predstavujem inak. Nebodaj mi to zmeníš a ja s ním budem v Les Mis zmierená. Pf. :D

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. listopadu 2012 v 23:12 | Reagovat

[7]: Jsi prostě proti němu! :D

[8]: Tak jsem to původně viděla taky - že Marius prostě vypadá jinak. Ale... člověk míní, Eddie mění :D

10 Lotte Lotte | Web | 30. listopadu 2012 v 5:39 | Reagovat

Ale nejsem! :D

11 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 30. listopadu 2012 v 17:11 | Reagovat

[10]: Vážně? "Trošku" to tak vypadá :D

12 Adele Adele | Web | 1. prosince 2012 v 7:58 | Reagovat

Yellow Handkerchief mi doporučila kámoška, ale viděla jsem z něj jen pár scének ( které mi mimochodem pustila ona - já jsem se ani nedokopala k tomu, abych si film stáhla:-(  ).

Na Birdsong jsem se nedávno dívala na csfd.cz a zaujal mě. Jen by mě zajímalo, kdy budu mít čas na všechno se podívat :D

Eddie mě překvapuje čím dál víc. Jsem fakticky zvědavá na jeho Maria. :-)

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 1. prosince 2012 v 13:49 | Reagovat

[12]: Tvá kamarádka má báječný vkus! :D Je to vážně dobrý film, tak trochu "jiný", jako sám Gordy, kterého tam Eddie hraje.

To s tím časem docela chápu, je to vražedné, stíhat všechno, co mám, a ještě filmy :D

Bude bááááááááječnýýýýýý! :D

14 Adele Adele | Web | 8. prosince 2012 v 14:08 | Reagovat

[13]: S tím už počítám:D
A Hugh zrovna tak. Ten se mi čím dál tím víc zamlouvá:-).

15 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 10. prosince 2012 v 8:05 | Reagovat

To i mně, i když zrovna on se mi ze začátku zamlouval asi ze všech nejmíň. Říkala jsem si, jestli je vůbec schopný vyzpívat Bring him home, protože to nemůže vzít jen za ten herecký konec, ale s Lotte jsme viděli  nějaké video, kde on zrovna zpíval takové to "Another story must begiiiiiiiiiiiiiiiiin!" a znělo to fakt dobře! :)

16 ChristinaD ChristinaD | E-mail | Web | 11. prosince 2012 v 20:58 | Reagovat

Ahoj,
tak jsem zpět s fantomáctvím, jelikož jsem si po jisté době uvědomila, že Anděl Hudby živí mé srdce a dává mi vůli držet se na tomhle světě.
Znovu jsem našla víru v něj, když mě víra ve vše ostatní opouštěla - vždyť jsem byla na psychiatrii, po tom, co jsem se pokusila o sebevraždu... Díky Erikovi se mi daří utéci do svého světa, kde není bolest... Kde je jen můj Anděl, já a jeho krása, kterou on však vidí jako největší nestvůrnost světa... A já mu navždy mohu dávat víru.
Když jsem dříve přemýšlela nad smrtí, přemýšlela jsem nad tím, že se s ním setkám. Nebála jsem se smrti. A pak, když jsem přestala věřit, zase jsem se bála. Bála jsem se bolesti, prázdnoty. Víra v Anděla mi však dodává odvahu. Ne, nechci se zabít, ne teď.
Chci vydržet. Zemřít, až to bude chtít Pán. Ale teď mám víru. Víru v Anděla Hudby. Vrátila se a já jsem za to vděčná.
Christine

P.S. Už nemám blog http://l-zeryk.blog.cz/, ale http://ande-musik-evigt.blog.cz/, takže kdybys ho chtěla navštívit, budu moc ráda.

17 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 11. prosince 2012 v 22:15 | Reagovat

[16]: Noné, ahojda! :)
Well, já jsem toho názoru, že vždy stojí za to jít dál :) No a jelikož fantomáků není nikdy dost: vítej zpět!

18 Lorelai Hale Lorelai Hale | E-mail | Web | 9. února 2013 v 23:20 | Reagovat

Něco takvéhleho jsem hledala, českého fanouška Eddieho a jak vidím našla jsem :-D je fakt skvělý herec, doporučuju ti Like Minds, jestli jsi neviděla, je to krimi, detektivka, prostě úžasný film, určitě se podívej. A Powder Blue je taky super. Co se mi moc nelíbilo bylo Savage Grace, teda kromě Eddieho, že? :-D takový zvláštní film, ale pokud se chceš chichotat a červenat - v mém případě, nevím jestli na to máš ještě věk :-D - tak se na to koukni - v určitých scénách je to ... no, zajímavé :-D
A super blog! Sice jsem teprve přišla, narazila jsem na tě přes Birdsong knihu - taky skvělý film, jeden z mála u kterého jsem brečela a asi jediný u kterého jsem brečela doma u počítače... no ještě si to tu projdu a určitě zanechám nějaký komentář :-)

19 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 10. února 2013 v 21:30 | Reagovat

Jupí, jupí, nejsem tu jedináááá! :D :D
Pokud jde o trošičku lechtivější filmy, věk na to mám, ale nemůžu říct, že bych se v tom zrovna vyžívala, už v Birdsongu toho na mě bylo trošku moc :D. Každopádně díky za doporučení, ty filmy si určitě najdu a budu ve svých "večerech s Eddiem" ráda pokračovat :)

20 Lorelai Hale Lorelai Hale | E-mail | Web | 10. února 2013 v 23:24 | Reagovat

Já se raduju, že nejsem jediná :D i když u mě to nikdo neví, jen sestra která se teď zbláznila do Pilířů země pořád komentuje, že je divnej a má divnou pusu a já si vždycky v duchu řikám: divnou pusu? áááá :D
Birdsong byl ... zajímavý a Savage Grace je ještě zajímavější :D
Já jsem zase neviděla Tess z rodu ... (neumím to napsat :D ) tak se na to nědy podívám :-)

21 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 12. února 2013 v 21:13 | Reagovat

Mám kamarádku, která jeho pusu komentuje pokaždé, když k tomu má příležitost. Ségře se nelíbí jako takový, ale ona má dost nehezký vkus. :D
Píšu si! :D
Ha! A já to umím i vyslovit, heč! :D

22 Lorelai Hale Lorelai Hale | E-mail | Web | 12. února 2013 v 22:17 | Reagovat

Mě se stejně líbí :D vykašlem se na ně, nemají vkus :D
Ten film samotný mě ale moc nebavil, jenom Eddie byl na tom super :)
A safra, to se to musim naučit :D
Taky je zajímavý, co jsem se ptala kamarádek co byly na Bídnících, polovině se líbil Enjolras a polovině Grantaire a chudák Marius nic :/ alespon zbyde na mě :D

23 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 13. února 2013 v 22:10 | Reagovat

Tak oni jsou to fešáci, ne že ne. Ale Eddie je jen jeden. :D

24 Lorelai Hale Lorelai Hale | E-mail | Web | 15. února 2013 v 14:55 | Reagovat

To jo, to je zase pravda, ale Eddie je prostě nejhezčí no, si nemůžu pomoct :D
Dneska jsem dočetla Bídníky, trochu jsem se u toho zasekla, ale moc se mi to líbilo, určitě si to někdy přečtu znova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama