Duben 2013

Jedubabin hradozámek a Kylova zrada

27. dubna 2013 v 22:12 | BJ |  Já a zase já
Mí nejdražší,
po delší době vkládám další díl na Lottinu navažující pohádky. Co mě zdrželo? Stručně se dá říct, že všechno od lenory po psaní poezie :D. Teď ale už je pohádka tady - jen pro tebe, Lotte :)

All I ask of you - překlad

17. dubna 2013 v 7:57 | BJ |  Nezařaditelné fantomákoviny
Velevážené fantomačky a ostatní,

dnes se stalo, že měli mí drazí rodičové cestu do Kutné Hory o víc než hodinu předtím, než normálně jezdím do školy, nicméně bylo rozhodnuto, že pojedu s nimi. Vysadili mě kus od školy (kdovíproč mají ve zvyku mě "házet do školy" tím způsobem, že mě odhodí dobrý kilometr od ní) a já jsem sama a v klidu baletila do školy. Bylo ráno, svítilo sluníčko, ale nebylo moc teplo, nikde nikdo, tak jsem si začala zpívat. Po chvíli mě napadl verš, který by, zdálo se mi, docela hezky pasoval do nějaké české varianty All I ask of you. Postupně se nabalovaly další a další, až nakonec ve škole na prehistorickém počítači ve veřejné počítačovně vznikl jakýs takýs překlad téhle báječné písně.

Mocný vládce Oz - Příběh podvodníka, který se v pohádkové zemi stal lepším Brumbálem

11. dubna 2013 v 20:00 | BJ |  Jak se tak dívám (filmový deník)
Velevážení a milí,
fíjo, dva články za sebou! Jste na mě hrdí? Já hrdá jsem. Vzhledem k tomu, že v pátek píšeme test z veškerého učiva z hodin matematiky (třikrát fuj) za celé čtyři roky... Abych řekla pravdu, blog je dokonalým důvodem, proč se nemůžu učit. Děkuju za něj nebesům! :D Každopádně to není matematika (třikrát fuj), o čem jsem chtěla psát. Vlastně ta je tím posledním, o čem by se mi psát chtělo. Co je důležitější: v sobotu jsem poprvé v životě spolu s Raoulem (všichni jsme si tu zvykli říkat mému Jiříkovi Raoul a on se zatím nezlobí. Není milionový? Jsi milionový. :D) navštívila čáslavské Kino Miloše Formana, které sice zvenku vypadá jako stará a špinavá autobusová zastávka, ale uvnitř je mnohem hezčí, i když menší než kutnohorský Modrý kříž. Samozřejmě jsme nešli obdiovat interiér zmíněné budovy, ale zhlédnout film, na který se těším už... no, dlouho. Tím nebylo nic menšího než Mocný vládce Oz (má to zvuk, co? :D).

Mimochodem, když jsem mluvila o té Čáslavi... Slyšeli jste už o ní vůbec? Je to sice jen takové pidiměstečko, ale rozhodně si ho zapamatujte. Jednak je hezké, jednak je jen kousek od mé milované Kutné Hory, ale navíc se tam vaše BJ narodila, a to v budově, která se svým dnes už jen polovičatým nápisem NEMOCNICE *cosi* ČÁSLAV (představte si, že pár písmen chybí) připomíná dům hrůzy.

Zpátky k Mocnému vládci Oz. Vždycky jsem měla zato, že Čaroděje ze země Oz z roku 1939 viděl každý, ale s postupem času jsem zjistila, že tomu tak není. Tak jako tak počítám s tím, že vzhledem k naší informovanosti ohledně Wicked (díky za to, Lotte) už o Čaroději víme víc než dost. Mocný vládce Oz, jedna z "ozianských záležitostí" letošního roku (další bude animák Dorothy of Oz, ve kterém - a to je ohromně zajímavé - nadabovala porcelánovou panenku Megan Hilty), očividně navazuje v mnoha ohledech právě na zmíněné nejslavnější zpracování všeobecně známého příběhu, tak jako Wicked ukazuje, "co bylo, než..." A zatímco muzikál Wicked chápe postavu čaroděje jako někoho, kdo do Oz prostě patří a nikdo se neptá, kde se tam vzal, Mocný vládce Oz ukazuje, jak země Oz ke svému čaroději přišla.



Viděli jsme Auschwitz

10. dubna 2013 v 19:21 | BJ |  Já a zase já
Mí drazí,
v posledních dnech jsem se nenacházela v blízkosti své Krabičky. Všimli jste si? Ovšemže nevšimli, mezi Barbarou s Krabičkou a Barbarou bez Krabičky není na jejím blogu viditelný rozdíl, já vím. Berme tedy jako fakt, že jsem tu nebyla. Proč? Spolu s malou skupinou z naší školy jsem se vypravila na Pochod živých. Událost s tímhle názvem je pietní pochod z tábora Osvětim I do Osvětimi II Březinky, který se koná právě v dubnu coby uctění památky obětí holocaustu. Každoročně se na něj sjíždí lidé ze všech koutů světa a letos jsem měla i já možnost se pochodu zúčastnit. Pro naši skupinu a další školy z ČR, ale i Slovenska a Německa, byl samotný pondělní pochod "zabalený" do nedělního a úterního programu, kvůli kterému jsme strávili dvě noci v Třinci.


Snad se na mě nebudete zlobit, když vám zbytek vylíčím článkem, který se objeví i na stránkách naší školy (ale je můj, přísahám! :D).