Červen 2013

Miluju, když... (3)

20. června 2013 v 23:07 | BJ |  Já a zase já
Ahoj, ahoj, ahoj!
Ták, minulý týden jsem své malé optimistické okénko vynechala, že? Jendnak byla spousta věcí na práci, jednak jsem až doteď tonula v depresí zavánějících stavech, které opadly až ve chvíli, kdy se všechno dostalo do normálu. Ach ano, optimistická BJ je zpět. Vítej! :D

A co se dělo? No, mimo jiné celostátní přehlídka Středoškolské odborné činnosti v Brně. Vaše BJ v oboru Teorie kultury, umění a umělecké tvorby obsadila - z celé republiky - šesté místo a vyfasovala zvláštní cenu, ačkoliv bych sama ráda věděla, podle jakých kritérií byly zvláštní ceny udíleny. Tak jako tak jsem na sebe hrdá! (I když jsem při obhajobě své práce byla rudá až za ušima, koktala jsem a mlela nesmysly.)

E. L. James - Padesát odstínů šedi aneb Kniha, která symbolizuje nenáročnost dnešních čtenářů a sílu reklamy

19. června 2013 v 23:07 | BJ
Velevážení a milí,
to jste nečekali, co? Pravda, vedle všech těch Wildů (miluju vás, Oscare!) a Hugů se kniha, o které vám teď chci něco málo říct, musí v mé knihovničce setsakramentsky ošívat. Ehm, ano, skutečně jsem si ji koupila. A ne, neplánuju vám psát, jak superúžasná kniha to je.

Na začátku byla zvědavost - a taky poukázky na knihy za krajské kolo SOČky, co si budem povídat. Pamatujete si, jak jsem psala o Pochodu živých? Cestou do Osvětimi jsem si všímla, že velká část dámského osazenstva autobusu študuje právě Padesát odstínů šedi - popřípadě temnoty. Každý mi to chválil, každý to kupuje, tak jsem si řekla, že prostě musím přijít na to, jestli to vážně má nějakou myšlenku, nebo to lidi kupujou jen proto, aby si přečetli něco tak báječně hambatého, jak tvrdí rozsáhlá reklama (vážně, mít teď takovou reklamu jako tenhle brak, byla bych do dvou dnů prezidentkou zeměkoule, a to neumím čínsky).

Vlastně to má i docela hezké obaly, tak hezké, že dokonce v březnu můj drahý Raoul přemýšlel, že by mi druhý díl koupil k narozkám. Tahle myšlenka vznikla následnou kalkulací: "Mám přítelkyni knihomolku a fantomačku + tohle je kniha a na ní obrázek masky -> tohle je dokonalý dárek." Abych pravdu řekla, ten motiv masky mě taky hned upoutal. Navíc české vydání "spáchalo" nakladatelství XYZ, tedy nakladatelství, které u nás naposled vydalo a pokonilo Fantoma Opery.

Předčítač aneb První film, pro který nedokážu vymyslet podtitul

13. června 2013 v 22:26 | BJ |  Jak se tak dívám (filmový deník)
Mí drazí,
kdo mě zná, ten ví, že tohle se mi vážně nestává. Myslím to, že bych nebyla schopná vymyslet podtitul, ať už ironický nebo zřídka i vážný. Ale tentokrát se chystám na článek o filmu, který mi nedává možnost s něčím takovým vůbec přijít, protože jsem si o něm doteď nevytvořila ucelený názor. Teda jasně, VŽDYCKY máme na věc nějaký názor, přestože "jsme o tom ještě nepřemýšleli" a tak vůbec. Ale ne vždycky je ten názor natolik ucelený, abychom ho mohli shrnout do krátkého podtitulu pro článek.
Film Předčítač je beze sporu výjimečný, na tom bych se jistě shodla s mnoha dalšími diváky. Otázka je, čím je tak jiný. Podle mě jde hlavně o myšlenku filmu, která by při špatné interpretaci mohla být šokující nebo dokonce zavrženíhodná, ale ve správném kontextu ji může divák vstřebat a pochopit. Film, abych tak řekla, natolik zbavuje téma holocaustu jeho nedotknutelnosti, že jsou možná i nějaká "...a co jestli?" Nemluvím samozřejmě o popírání holocaustu, to už by bylo něco úplně jiného. Jde prostě jen o pokus podívat se na všechno z trošku jiného úhlu a najít lidskost tam, kde bychom ji nikdy nehledali.

Miluju, když... (2)

5. června 2013 v 22:52 | BJ

Vážení a milí,
ačkoliv mám pořád ještě času jen tak po troškách (a ty trošky vyplňuje slečna Lenora), sama sebe jsem zavázala k šíření optimismu v podobě týdenních dávek "Miluju, když..." To jsem si dala, s mými "plusy ze života" si vystačím na pár let! :D