Miluju, když... (2)

5. června 2013 v 22:52 | BJ

Vážení a milí,
ačkoliv mám pořád ještě času jen tak po troškách (a ty trošky vyplňuje slečna Lenora), sama sebe jsem zavázala k šíření optimismu v podobě týdenních dávek "Miluju, když..." To jsem si dala, s mými "plusy ze života" si vystačím na pár let! :D


8. …mi přijde esemeska. Jakákoliv. Vlastně miluju už ten zvuk oznamující její příchod, protože povzbuzuje představy. "Někdo si na mě vzpomněl! Kdo asi? Někomu chybím? Někdo mi chce říct něco důležitého?" Taky se vám stává, že vás v nejvrcholnějším očekávání zpraží smska od operátora. Mně ano.
9. …bloudím po knihovně. Nechápu, jak je možné, že někteří lidé odchází z knihovny s JEDNOU knihou - a to tou, kterou si chtěli půjčit. Já vždycky deset minut hledám knihu, pak mě napadne, že jde o drama, potom, že by přece jenom mohla být zařazena u sci-fi a nakonec mi dojde, že jsem cestou nabrala asi deset knížek a že tu původní zcela jistě nenajdu. Paní knihovnice mi většinou s blahosklonným úsměvem člověka, který je zvyklý jednat s mentálně chorými, knihu podá zrovna z toho regálu, do kterého jsem zarytě čučela. Stejně mám ale návštěvy knihovny ráda. Působí tak klidně, že mám pocit, že nebude vadit, když v ní budu bloudit třeba celý den. A voní!
10. …bloudím po Kutné Hoře. Tedy ne že bych doslova bloudila, moje milovaná Kutná Hora je asi jediné město, kde bych se neztratila. Prostě mám ráda dlouhé procházky bez cíle. Vyjdu po obědě, v uších sluchátka, a jdu, kam mě nohy nesou - kolem dokola po celém městě. Abyste rozuměli, Kutná Hora je město nudlovitého tvaru, prostě je dlouhá a úzká, hlavně dlouhá. Přejít ji není legrace. Teda pokud ji nepřecházíte jentak pro legraci. Hlavně je to nádherné město, jedno z nejkrásnějších, co znám.
11. …dělám něco nového. Na jedné ultrachytré stránce pro ženy (vážně, všimli jste si někdy, jak stupidní jsou ženské časopisy a weby? Zajímají se jen o mužské, jídlo a hubnutí. To nedává smysl!!!), kterou mi vyplivl Facebook, jsem četla, že svůj vztah můžete i po třiceti letech ozvláštnit tím, že budete dělat nové věci, protože tak oblbnete svůj mozek, ten si bude myslet, že jde o první rande či tak něco a znovu se zamiluje. Oscar WIlde kdysi řekl, že zamilovat se do sebe je začátek lásky na celý život (v tom smyslu). Souhlasím. Vyjdu-li ze svého milovaného Oscara a onoho ženského webu, vyjde mi, že jsem člověk nenávratně zamilovaný sám do sebe. Teda samozřejmě do mého Raoula. A pár neškodných knižních hrdinů. Ale do sebe taky. :D
12. …vidím duhu. No jasně, kdo nemiluje duhu? Je krásná a výjimečná. Asi jako modroocí králíci, Raoulové a zrzci.
13. …je krásně. Taková drobnost jako změna počasí se mnou dokáže udělat divy. Sami jste si mohli všimnout, že když je dlouho zamračeno, mračí se i lidi. Když potom vyleze sluníčko, všichni včetně BJ procitnou - a já z toho mám neskutečnou radost. Vlastně na mě takhle působí i takový ten déšť s velkými kapkami, co nestudí, mám pak pocit, že voda z lidí smývá to špatné a tím, jak jsou všichni nažmach, mě s nimi sbližuje. A taky jsem asi ráda zmoklá.
14 …dostanu květiny. Donedávna jsem snila o tom, jaké to je, když člověk dostane kytičku od někoho jiného, než je vaše babička. Po dvou třech kyticích od kamarádů mi až můj Raoul ukázal pravé kouzlo růží. Vážně, svět neviděl krásnější kytice než ty od něj. A hlavně je tak kouzelné je dostat! Poslední kytice nádherných růží s lehounce růžovými a na kraji zelinkavými lístky má u mě na stole své čestné místo od maturity, kterou se mnou můj drahý strávil a po níž mě překvapil těmihle krásnými růžičkami. Nááádhera!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisa Sisa | 5. června 2013 v 22:58 | Reagovat

Čawes! Viem že to cca nesúvisí, ale chcem sa opýtať že ci a kedy bude pokračovať poviedka Jaro v Opeře. Je to fantastická poviedka takze by bola škoda kedy sa prerušila.

Tak zatiaľ Čawes :-)

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 5. června 2013 v 23:03 | Reagovat

[1]: Ahoj :) Jaro v Opeře je projekt Ellanor, který u mě byl jen publikovaný, nemám proto moc vliv na to, kolik bylo, bude či nebude dalších kapitol. Souhlasím s tebou, i já jsem Jaro v Opeře ráda četla, ale zdá se, že současný počet kapitol je finální. Jestli pod tenhle článěk zavítá Ellanor, rovnou se jí zeptáme :)

3 Lotte Lotte | Web | 7. června 2013 v 21:41 | Reagovat

Esemesky mi chodí strašně málo, tož o to víc si jich vážím. Bohužel jsou ve většině případů od operátora. Ale úplně nejhorší SMSka, která mi může přijít je ta, že se mi maminka právě pokoušela pětkrát dovolat. V hlavě mi zabliká YOU'RE IN TROUBLE, GIRL. :D

4 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 9. června 2013 v 0:49 | Reagovat

Esemesky zbožňuju! Ale někdy je nesnáším! Především uprostřed vyučování, když začne vyhrávat song (donedávna) pirátů z karibiku a kámoška zašeptá: "Jak Sparrow ti zase píše." a já jí odpovím: "KAPITÁN!" Teď jsem si vyzvánění vyměnila za Overture z Fantoma, takže naše učitelky čekají nádherná překvapení! Už se těším na ty vražedné pohledy!

Knihovna! A antikvariát! Taková malá, kouzelná místečka, kde se člověk cítí jako v ráji. Já začala navštěvovat vědeckou knihovnu, kde se moc mezi knihami nepoprocházím, prostě přijdu k pultu, předám průkazku a oni mi dají knihy které jsem si zarezervovala. Přesto si však nemůžu stěžovat. A personál je děsně fajn! Osobně automaticky vyhledávám kluka s hnědýma měkkýma dredama po pás, které si svazuje do šátku (zelený, červený, modrý - jak já jeho vlasy zbožňuju! Na pohled vypadají jako hnědý mech, měkký a nádherný - a to dredy nemám ráda - ale jemu sluší! :-D ) On totiž vždycky vyskládá knížky na pult, ke každé něco poznamená a ještě mi pochválí nové tričko! Dámy - jsem v sedmistémsedmdesátémsedmém nebi! :D Tento knihovník je prostě d-o-k-o-n-a-l-ý!!! Další z rejstříku Ómůjbožetaknádhernýchmužů. :-D

To s tím blouděním... Taky jsem to měla ráda, ale nedávno jsem se přestěhovala, takže by se mi mohlo docela snadno stát, že zabloudím doopravdy. Ale znám to tady už odmala. Ale ne natolik, abych se nebyla schopna ztratit! :D

Moc nevím, jestli ten popisek o ultrapitomých webech pro ženy (taky mi to zapaluje kahan pod žlučí!) souvisí s tím, že ráda děláš něco nového, ale rozhodně musím - a to tak že MUSÍM - souhlasit! Kdybychom aspoň trochu neměli rádi sami sebe, nebyli bychom schopni mít rádi někoho dalšího - přesně jak říkáš!

Somewhere... over the rainbow... A co teprve ta dvojitá! :-)

Květiny... Jsou nádherná záležitost - onehdy jsem si je vplétala do vlasů a výsledek byl ne nepodoben Viktorce u splavu (tato osůbka se mi vždycky zdála záhadná a skoro nadpřirozená. Nevnímej to však tak, že jsem si tak připadala i já. Připadala jsem si zkrátka jako zcuchaná, šílená ženská... Jen ne u splavu. A scházela mi ta tajemnost a křehkost...) Dostat květinu od někoho jiného, než od táty k narozeninám - sen prozatím nesplnitelný, but what the hell!

Rozhodně tvoje radůstky z maličkostí pohladí na srdci a pozdvihnou povislé koutky. :-)

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 10. června 2013 v 18:51 | Reagovat

[3]: Být na GJO, asi bys byla věčně vystresovaná, protože vzhledem k tomu, že jsem tam věčně mimo signál, mám těchhle smsek plný mobil :D

[4]:  "Jak Sparrow ti zase píše" u tebe mi připomíná "Á, fantom volá!" u mě. Well, napodesáté už to nebylo vtipné. :D

Fíjo, to jsem si myslela, že naše knihovnice jsou super! :D Co vlastně koumáš ve vědecké knihovně?

Ztratit se je možné kdekoliv a kdykoliv! (Jo, jsem zvědavá na své vysokoškolské studium :D)

Nojo, v reálu člověk nevypadá hnedka jak vystřižený z disneyovky :D
Však ono se to splní, já jsem taky čekala do čtvrťáku :)

6 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 10. června 2013 v 21:55 | Reagovat

[5]: No jé! :D Dneska mi do hodiny napsala moje nemocná kamarádka a já už tam měla fantoma... Ta druhá kamarádka se ke mně naklonila a ukřivděně zašeptala: "Kde je Jack?!" :D

No... oni tam mají VŠECHNO! Takže zatím se zabývám spíš doporučenou literaturou, než nějakou sociologií a spol... :D A ve vědárně máš supr že si můžeš zarezervovat i to, co ještě nikdo nemá půjčené! Cokdyž se do normální knihovny dostaneš až za týden a mezitím si to tam  přifaří frajírek, který ti vyfoukne knížku před nosem! O_O To se ti ve vědárně zkrátka nemůže stát! A ještě ke všemu ten knihovník... awwww! :-D

:D To bude hodně zajímavé! :D

Bohužel...

Tak dlouho?!!! Kolik ještě nepolíbených Májů se vystřídá!!! Vždyť do té doby uschnu! O_O

7 Anička Anička | Web | 9. července 2013 v 11:57 | Reagovat

Není nad esemesky, které napsal někdo jiný než robot nebo operátor, svoje oblíbený si v mobilu schovávám i pár let.

KNIHOVY! ANO! Já tradičně odcházím minimálě s pěti knížkama, každých čtrnáct dní. Jeden rok jsem dokonce vydržela chodit do knihovny každý týden (to byly časy... :))
A voní!

Jednou jsem viděla duhu, která byla přes úplně celou oblohu. A dvojitá. Jenom mě mrzí, že jsem tehdy neměla foťák, a tak jsem tam jenom stála a koukala...
A na duhách je nejlepší to, že jsou to kruhy, který nejsou vidět celý, to jenom z letadla.

Ano není nad počasí, zvlášť na jaře, když zima konečně povolí své okovy a dovolí prvním statečným stéblům trávy vykouknout ze země. To pak mířím přímo do parku.

Mně květiny nedává ani babička. Ale co se dá dělat. Třeba jednou dostanu jedinou rudou růži... Nezbývá, než doufat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama