Miluju, když... (3)

20. června 2013 v 23:07 | BJ |  Já a zase já
Ahoj, ahoj, ahoj!
Ták, minulý týden jsem své malé optimistické okénko vynechala, že? Jendnak byla spousta věcí na práci, jednak jsem až doteď tonula v depresí zavánějících stavech, které opadly až ve chvíli, kdy se všechno dostalo do normálu. Ach ano, optimistická BJ je zpět. Vítej! :D

A co se dělo? No, mimo jiné celostátní přehlídka Středoškolské odborné činnosti v Brně. Vaše BJ v oboru Teorie kultury, umění a umělecké tvorby obsadila - z celé republiky - šesté místo a vyfasovala zvláštní cenu, ačkoliv bych sama ráda věděla, podle jakých kritérií byly zvláštní ceny udíleny. Tak jako tak jsem na sebe hrdá! (I když jsem při obhajobě své práce byla rudá až za ušima, koktala jsem a mlela nesmysly.)


Teď ale k BJinu optimistickému okénky, které sice nepatří k nejčtenějším článkům blogového světa (možná proto, že Barbarasie nepatří k nejnavštěvovanějším blogům, hehe), ale je ohromně příjemné ho dávat do kupy. Takže tady máme další má "miluju, když..." :)


15) …vidím kluka v černé košili. Raoul v černé košili je ta nejlepší možná varianta, ale to víte, než jsem ho potkala, musela jsem si vystačit s obyčejnými kluky. Košile dělají s mladými pány divy, kdyby je chtěli nosit pořád, bylo by na světě krásně. A černé košile (s nějakou kontrastní - třeba stříbrnou - kravatou), to je moje!

16) …mám příležitost obléct společenské oblečení. To tak trochu souvisí s předchozím bodem. Skoro každý muž vypadá v dobře padnoucím obleku o sto padesát procent líp a civilizovaněji a já si mezi nimi přijdu tak nějak slavnostně. Stejný pocit mi dodávají šaty, které mám pro tyhle příležitosti. Člověk se hned cítí jinak!

17) …můžu tančit. Ať už v koupelně při uklízení, kdy mi z Reeda vyhrává všechno možné, nebo na plese, kde se tančí valčík, walz, polka a tak vůbec. Neříkám, že nejsem schopná a ochotná tančit cokoliv jiného než standardní a latinsko-americké tance, ale ples, kde celou dobu vyřvává něco neidentifikovatelného, to není úplně my cup of tea. Nejšťastnější jsem na plesech města Kutné Hory a plesech, které pořádají Novákovi, manželský pár, který u nás vede taneční. Ty bývají na úrovni, nepřeplněné a dá se tam krásně tančit. A to s Raoulem stojí za to, však jsme se při tanci seznámili J.

18) …mi to sluší. Nezní to samolibě? Možná ano. Jasně, asi každá z nás občas kriticky čučí do zrcadla a říká si, že je tučná, má kruhy pod očima a kdesi cosi. Ale někdy se prostě podaří vytvořit takovou kombinaci oblečení, kdy si řeknete: Jo, tak tohle mi vážně sedí. A je super cítit se hezká, none?

19) …mě ostatní mají za blázna. Což je asi skoro pořád. I s Raoulem občas vyvádíme neobvykle dětinské pitominy. A víte co? Já to miluju.

20) …mě nic nebolí. Většinou si to uvědomím až potom, co mě něco bolelo, ale je vážně fajn, když vám nic není. Dneska mě bolelo břicho jak blázen a žaludek se mi houpal ze strany na stranu. Když to konečně přestalo, napadlo mě, že na světě je krásně, když se zrovna bolestí nekroutíte jak paragraf.

21) …můžu usínat vedle svého Raoula. Když jsme vedle sebe spali poprvé, moc jsme toho nenaspali, prostě jsme na to nebyli zvyklí. Teď ale neznám nic lepšího, než je vědomí, že když se k mému milovanému Raoulovi přitulím a s nosem plným jeho vůně usnu, nikam nezmizí a ráno tu bude pořád. Co se týče probouzení, musím asi být na zabití, ale nemůžu si pomoct. Ráno se obvykle budím dřív a svého drahého pozoruju. Většinou to nemůžu vydržet a musím se ho dotknout, aspoň mu lehce přejet prsty po tváři nebo ho políbit. Vždycky doufám, že ho nevzbudím, ale zatím se mi to nějak nevede…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 23. června 2013 v 7:40 | Reagovat

A já miluju, když mi aspoň chvilku ráno běží internet. sice šnečím tempem, ale jede. :D Achjo. :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | 23. června 2013 v 12:46 | Reagovat

Nojo, Lotte a její nešťastný churavý internet. Co ten bastard sakra má??? :D

3 Lotte Lotte | 25. června 2013 v 9:32 | Reagovat

Už se přišlo na to, co s tím je, ale nikdo se zvlášť nenamáhá to opravit.
Kdo by se kvůli malé zapadlé vesničce předřel, že. Za dva měsíce se na to s trochou štěstí někdo přijede podívat.
Beztak zjistí, že potřebují nějakou součástku, ktetou objednají za další dva měsíce. Ta dorazí za další dva měsíce.
Takže za půl roku nashle!!! :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 25. června 2013 v 12:50 | Reagovat

Život v krásně zapadlém koutu světa má své nesporné výhody, koukám :D

5 Janica Janica | 27. června 2013 v 20:46 | Reagovat

Ahoj ahoj, chci moc poděkovat za zveřejnění Tvé seminárky Fantom opery :-) . Včera jsem jí nadšeně přelouskala ;-)

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. června 2013 v 22:09 | Reagovat

Fíjo! Mé dílko má vážně své čtenáře? Děkuju, žes napsala, mám z toho ohromnou radost. Co jí říkáš? (Sem s kritikou ;))

7 Anička Anička | Web | 9. července 2013 v 12:48 | Reagovat

Já bych ráda tančila, problém je v tom, že to absolutně neumím.

Není nad samolibost. To je náhodou docela sympatická vlastnost, protože pak se člověk může pochválit i ve chvíli, kdy ho nikdo jiný nechválí.

Je super, když jsem s lidmi, se kterými jsme za blázny všichni :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama