Předčítač aneb První film, pro který nedokážu vymyslet podtitul

13. června 2013 v 22:26 | BJ |  Jak se tak dívám (filmový deník)
Mí drazí,
kdo mě zná, ten ví, že tohle se mi vážně nestává. Myslím to, že bych nebyla schopná vymyslet podtitul, ať už ironický nebo zřídka i vážný. Ale tentokrát se chystám na článek o filmu, který mi nedává možnost s něčím takovým vůbec přijít, protože jsem si o něm doteď nevytvořila ucelený názor. Teda jasně, VŽDYCKY máme na věc nějaký názor, přestože "jsme o tom ještě nepřemýšleli" a tak vůbec. Ale ne vždycky je ten názor natolik ucelený, abychom ho mohli shrnout do krátkého podtitulu pro článek.
Film Předčítač je beze sporu výjimečný, na tom bych se jistě shodla s mnoha dalšími diváky. Otázka je, čím je tak jiný. Podle mě jde hlavně o myšlenku filmu, která by při špatné interpretaci mohla být šokující nebo dokonce zavrženíhodná, ale ve správném kontextu ji může divák vstřebat a pochopit. Film, abych tak řekla, natolik zbavuje téma holocaustu jeho nedotknutelnosti, že jsou možná i nějaká "...a co jestli?" Nemluvím samozřejmě o popírání holocaustu, to už by bylo něco úplně jiného. Jde prostě jen o pokus podívat se na všechno z trošku jiného úhlu a najít lidskost tam, kde bychom ji nikdy nehledali.



Hlavní hrdina Michael, kterého jako mladého hraje německý herec David Kross, jako staršího potom Ralph Fiennes, v patnácti letech onemocní spálou. Když se mu mezi lidmi udělá zle, pomůže mu třicátnice Hanna. Po uzdravení se za ní Michael vrací, aby jí poděkoval, a i přes velký věkový rozdíl spolu ti dva navážou milostný poměr. Během jejich schůzek v Hannině bytě jí Michael předčítá z nejrůznějších knih, ale i když je jejich vztah hluboký, nic není bezchybné. Postupem času se dostaví spory, způsobené možná zčásti věkovým rozdílem a z něj vyplývajícím odlišným způsobem života, ale jinými odlišnostmi mezi dospělou, neodhadnutelnou, ráznou a zřejmě životem poznamenanou Hannou a mladým, bezstarostným a prvně, ale hluboce zamilovaným Michaelem. Po několika měsících Hanna nečekaně zmizí z Michaelova života, aniž by tušila, jak intenzivně ho jejich vztah poznamenal.

Po letech se Michael jako student práv dostane coby divák na proces s dozorkyněmi, které vedly jeden z pochodů smrti. Jednou z šesti obžalovaných je Hanna Schmitz - Michaelova Hanna. Jako jediná z bývalých dozorkyň se nesnaží nic zatajovat nebo házet vinu na ostatní, odpovídá popravdě, což je jí spíš na škodu. Proti ní se staví nejen její přímost, ale i vztek ostatních obžalovaných za to, že s nimi "nedrží basu". Když je jí vyměřený mnohem tvrdší trest než ostatním, jediný Michael ví, že by se proti němu mohla ubránit, kdyby jen chtěla.

Dozorkyně v Osvětimi. Vědět o Hanně jenom tohle, pravděpodobně bychom ji bez váhání zařadili mezi "záporáky". Michael ji ale zná jinak. Sledujeme tak jeho jako někoho, kdo se s "temnou minulostí" člověka jemu blízkého seznamuje až později a je na něm, jak se s ní vyrovná. Může Hannu zatratit ze dvou důvodů: kvůli její minulosti, ale i proto, že ho opustila. Může se v něm ale neozvat hlas křičící "Taková ona není, já ji znám!"? Možná by se to dalo přirovnat k situaci dětí nacistů, které až po letech zjistily, kým jejich rodiče byli. Je možné zatratit svého otce kvůli jeho zločinům? Jak se může člověk postavit k zdrcující informaci o minulosti člověka, kterého znáte jako toho, kdo vás vychovával?

Předčítač je rozhodně film, který člověka přiměje se zamyslet. Kate Winslet je jako Hanna skvělá, stejně tak oba Michaelové. Mimochodem, stává se vám taky u Ralpha Fiennese, že víte, že ho znáte, ale nevíte, kam ho zařadit? Já si ho musela vygůglit a když jsem narazila na informaci o tom, že hrál v HP, jen mě to zmátlo. Ovšemže hrál, ale koho? Pak mi to došlo. Jasně, lord Voldemort a Evžen Oněgin.

(Velevážení a milí, od zítřka do neděle mám celostátní přehlídku SOČ. Držte mi pěsti, ať neomdlím trémou.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tahmed Tahmed | E-mail | 14. června 2013 v 8:26 | Reagovat

Zapomněla si i na myšlenku že je Hanna negramotná a protože se za to velmi stydí, přijme trest za všechny dozorkyně, než aby přiznala fakt, který je pro ni tak citlivě bolestný. Jen Michael zná pravdu, ale respektuje její rozhodnutí o nepřiznání se takového faktu, který by jí pomohl.
Pozn. film se natáčel i v Čechách nedaleko mého bydliště :-) :-P

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 14. června 2013 v 9:05 | Reagovat

No, nezapomněla jsem, to rozhodně ne :D Tu zápletku s negramotností měla schovávat věta "Když je jí vyměřený mnohem tvrdší trest než ostatním, jediný Michael ví, že by se proti němu mohla ubránit, kdyby jen chtěla." Nechtěla jsem totiž všechno vyžbleptat a spoilerovat jako divá - je potřeba nechat i trochu prostoru těm, kdo by se na to ještě chtěli podívat ;)

Četla jsem o tom. Dokonce se uvažovalo o tom, že by Hannu hrála Aňa Geislerová, ale nakonec se rozhodli pro známější Kate Winslet.

3 Alienor Alienor | Web | 14. června 2013 v 14:07 | Reagovat

Ralpha Fiennese mám zafixovaného (kromě Voldemorta, samozřejmě) hlavně jako "toho, co hrál tu nacistickou zrůdu v Schindlerově seznamu". Tady evidentně jeho postava stojí na opačné straně barikády, což může být zajímavé srovnání. Tenhle film jsem neviděla, ale doporučuju třeba film Anglický pacient, kde taky hraje, on je skvělý herec.

A přeju hodně štěstí na té soutěži! :)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 14. června 2013 v 17:15 | Reagovat

Ten film zní opravdu zajímavě, hlavně pro mě, když jsem byla před nedávnem v Osvětimi... určitě se po něm poohlídnu.

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 16. června 2013 v 20:38 | Reagovat

[3]: Děkuju za doporučení, vážně je skvělý, takže se na další film s ním ráda podívám :)

A díky :)

[4]: Můžu ho vážně jen doporučit :)

6 Lotte Lotte | Web | 18. června 2013 v 6:09 | Reagovat

Hmm, asi jsem o tom filmu něco slyšela, řekla bych, ale nikdy jsem blíž nebádala po tom, co to vlastně je.
Podle anotace to vypadá na smutný film se smutným koncem s dávkou romantiky? :D

7 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 19. června 2013 v 20:36 | Reagovat

Já bych ani neřekla, že je to smutné. Spíš takové, že tě to nutí zamyslet se a vždycky tě to tak nějak nenápadně naťukne...

8 Lotte Lotte | 20. června 2013 v 10:13 | Reagovat

No, to je dobře. To už mám větší chuť si to pustit, děkuji. :D

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 20. června 2013 v 21:47 | Reagovat

Jéžišmarjá, jen abych ti nedoporučila něco, co se ti nakonec  nebude líbit! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama