Miluju, když... (4)

1. července 2013 v 23:50 | BJ |  Já a zase já
Tradá! Je tu BJ a s ní další díl BJina optimistického okénka! Slibuju, že si co nejdřív udělám čas i na něco dalšího, prozatím se pokouším aspoň udržet dobrou náladu. Mimochodem, mám pocit, že projekt "Miluju, když..." bude brzy potřebovat logo...




22) …jedu někam vlakem. Možná proto, že si vlak pamatuju z výletů, když jsem byla malá, mám k němu takový zvláštní vztah. Cestování vlakem mám radši než jakýmkoliv jiným způsobem, i když nemůžu vyloučit, že by se mi líbil zámořský parník nebo letadlo, protože s nimi nemám zkušenost. (Koneckonců z Kutné Hory do Prahy by se zámořským parníkem cestovalo jen hodně těžko.) Upřímně nesnáším městskou hromadnou dopravu a po mé milované KH cestuju výhradně pěšky (i když odkudkoliv kamkoliv je to v Hoře pěkný flák cesty), z autobusů nejsem nadšená ani při cestách z mého domovského zapadákova, snad proto, že mi jejich každodenním používáním zevšedněly. Ale vlak, to je jiná. Tím se dá dojet třeba až do Rakůvky a vždycky to bude dobrodrůžo.

23) …mají dobrou zmrzlinu. Ač jsem si to uvědomila až dnes po hluboké úvaze, zmrzlina je nejspíš moje nejoblíbenější jídlo, pohybuje se tedy ještě nad kuřecím kung-paem, pizzou funghi a uzeným plněnými bramborovými knedlíky se zelím. Nejradši mám ovocné zmrzliny, upřímně nechápu ty, kdo si v horký letní den dají "nudnou" vanilku nebo čokoládu (promiň, drahý). Pravda je taková, že je lehké narazit na ošizenou zmrzlinu, co chutná nijace, v takovém případě by bylo bez hromady barviva těžké poznat vanilku od čokolády. U nás v Hoře máme ale opravdu dobrou zmrzlinárnu Chorvata, který mluví česky kouzelně lámaně a nešidí kopečky jako Češi. Višňová chutná jako višně a ty v ní vážně jsou, obdobně tomu je s jahodovou - a světě, div se, u něj bych si dala i čokoládovou, kdyby na to přišlo!

24) …se mi podaří Raoula onou dobrou zmrzlinou opatlat. Dobře, tohle je hodně infantilní. Ale neříkejte mi, že jste nikdy nezkoušeli použít zmrzlinu jako zbraň proti nosu někoho ze svých blízkých a že byste neměli radost, kdyby se vám podařilo za pomoci intelektu a lsti opatlat někoho, kdo je třikrát silnější než vy a má větší kopeček zmrzliny. ;)

25) …potkám přátelského člověka. Zdá se mi, že často potkávám bezdůvodně nabroušené pitomce (s prominutím). Ať řeknete nebo uděláte cokoliv, oni se na vás zarytě mračí a vždycky si najdou důvod utrousit něco nepříjemného. Takhle bylo například mně osobně vyčteno, že v dotazníku pro žadatele o Penny kartu chci po zákazníkovi jeho telefon. (Pro mě za mě, vážený pane, si svoje telefonní číslo třeba zavřete doma do sejfu, já vám volat nebudu.) O to víc mě nadchne, když potkám někoho, kdo je usměvavý a přátelský, mile odpoví na pozdrav nebo i popřeje hezký den. Kéž by nás bylo na světě víc takových!

26) …mám dobrou snídani. Tak jako mám vlak spojený s výlety, snídaně je pro mě neodpáratelně sešitá s babičkou. Moje babička je naprosto kouzelná! Všechno u ní je klidné a má svůj řád, a to i snídaně. Člověk se ráno vzbudí a na stole už je loupák, koláč nebo chleba s medem a vaří se čaj a kakao. Vážně netuším, jak to babička dělá, že má i snídaně takové kouzlo - možná je to tím, že doma do sebe maximálně hodím v rychlosti rohlík, často ani to ne.

27) …se dokopu napsat článek na blog. Víte, je toho dost, co bych ráda napsala. A taky je toho dost, co mi do toho vždycky vleze. To víte, jsem pracující žena, a když nejsem v práci, jsem s Raoulem - a zkuste si psát článek, zatímco vás někdo lechtá, pouští vám šílenou hudbu, objímá vás nebo vám maže zmrzlinu po obličeji (Dobře, za téhle situace jsem ještě psát nezkoušela, vlastně ani za těch ostatních. Ale jsou víc než běžné.) Když už se ale ke psaní dokopu (a ukopu madam Lenoru), vážně si to užívám. Popřejte mi úspěšné kopání, snad se brzy zmůžu na víc než "Miluju, když…" a sepíšu nový díl pohádky a asi před půl rokem slíbenou povídku. A dopisy!

28) …si koupím nějakou krásnou zbytečnost. Vlastně mám často pocit, že nekupuju nic než zbytečné, ale krásné věci. Kdyby bylo po mém, měla bych skříň plnou svatebních šatů, ačkoliv se vdávat neplánuju víc než jednou a to taky ne hned, a šuplíky hezkých prstýnků, postaviček, blbin do vlasů a vůbec věcí, co použiju jednou a hned ztratím. Ale když si je koupím, mám z nich tááááákovouhle radost.

Vaše (skoro) vždy pozitivní


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | 2. července 2013 v 9:06 | Reagovat

Nepotřebné krásné zbytečnůstky jsou to, co činí mou nástěnku originální. Já si na ni špendlím kdeco! Obrázky od drahých korespondentek, malinkatá poupata růží, které jsem měla jako osmiletá druzička zapichane v hlavě, různými silenymi paňácemi z hadru konče. Taky tolik obdivuješ krásné svatební šaty?  :-D

Neboj, článek ná blog přibude až nastane jeho čas. Nepochybuji, že to bude dřív než později. ;-)

Jó snídaně. Ty teď díky prázdninám odbyvam nad knížkou. Mnohem větší kouzlo pro mě má mnou dobře ukohněný oběd. :-D Ale taky si se slovem snídaně vzpomenu na baviččiny koláče a lívance! :-)

A hlavně když ten přátelský člověk sedí na poště - protože to je vzácné, bývá důvod k oslavě! Ale je s podivem, jak jediný úsměv dokáže zlepšit celý den!

No... Nudnou čokoládovou nepohrdnu, ale přesto si radši požádám o sorbet lemon - zmrzlinamých prázdnin v Řecku! A pokud možno v kelímku (u nás v Porubě jsou ty nedopecene kornouty běžné!)

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 2. července 2013 v 19:45 | Reagovat

U mě nástěnku suplují tyče, které tak nějak dopodpírají moji postel na kuří nožce. Všechno na ně připnu a mamka nadává. Ale já to taaak miluju! :D

Ach ano, musí to tak být! Články budou, všechno bude!

3 ChristinaD ChristinaD | E-mail | Web | 3. července 2013 v 14:12 | Reagovat

No, kdybys přijela k nám, tak přijedeš vlakem a radost jít kamkoli pěšky ti klidně poskytnu.. :D Protože mě nebaví chodit, když jsem sama a nemám si s ním povídat, ale když mám nějakou společnost, klidně třikrát obejdu Plzeň. Takže jestli ti to vyjde, tak se projdeme a budeme mít radost obě, co ty na to? :D
Co se týče hodných lidí, když jsem na praxi v knihovně, místo "nashledanou" říkám "pěkný den" prostě každému. :) A povětšinou se ti lidé usmějí a řeknou "vám taky" nebo aspoň "děkuji", takže to i mě dělá fakt velkou radost... :)

4 Lotte Lotte | Web | 3. července 2013 v 22:11 | Reagovat

Jééé, tak cesta do Rakůvky může být dobrodrůžo? :D Tak to je bájo! :D No, jestli se splní letní plány, tak zjistím, jestli i cesta do KH je taková...:D

5 Anička Anička | Web | 9. července 2013 v 12:57 | Reagovat

Není nad zmrzlinu! Zvlášť v těchto (čas od času) horkých dnech. Ale nejlepší, co jsem kdy jedla, měli jednoznačně v Itálii v Ravenně (no jo, Italové).

Přátelských lidí není nikdy dost, a proto je třeba si jich vážit.
A uplně nejlepší je, když jsi za přátelského člověka označena ty sama :) (samozřejmě někým jiným, než sebou :))

Krásných zbytečností není nikdy dost. Problém ovšem je, kam to všechno dát, když se člověku nechce utírat z nich prach, já (vzhledem k tomu, že nástěnku nevlastním) na ně mám vyhrazený šuplík. Přetéká.

6 Janica Janica | 13. července 2013 v 20:12 | Reagovat

Ahoj ahoj, omlouvám se, že jsem neodpověděla hned !!! Nějak mi to trvalo :-? . Jo jo, Tvoje seminárka super :-) !!! To takhle obsáhlý seminárky musíte na gymplu dělat běžně :-D ?! Jestli jo, tak potěš koště :-D .
Ale vážně moc dík, že jsi měla ten nápad ji zveřejnit, moooc mi to pomohlo, že jsem se nemusela pídit a našla spoustu zajímavých info hned na začátku takhle pohromadě. Tak teď se budu pídit ještě dál ;-)

7 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 15. července 2013 v 19:29 | Reagovat

[5]: Nojo, není nad Itálii, tam jsem ve svém živlu :)

To potěší, to je pravda. Zvášť potom, co se na tebe x lidí zašklebí :)

Já je mám tak nějak všude kolem a s tím prachem je to vážně složité :D

[6]: Fíjo, jsem ráda, že se líbila a že někomu něco přinesla :) Ne-e, u nás je minimum dvacet nebo tak nějak. Ale to bych si nesměla vybrat tak obsáhlé téma :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama