Po únoru

2. srpna 2013 v 0:11 | BJ |  Já a zase já
Dnes mi bylo smutno -
- asi jako před únorem.
To smutné bylo, že nic kolem
mi neříkalo, že mám tebe.

Upřímně? V poslední době jsem na blog kašlala. Hm, proč ten minulý čas? Pořád kašlu. Zas sem jednou zavítat mě musela donutit až nezapuditelná potřeba vypsat se. Papír nějak nezabral, kdovíproč. Víte, co pomáhá na špatnou náladu? Bublifuk. Vlastně začínám chápat, proč byla Glinda tak superpozitivní.

Můj optimismus je, zdá se, nenávratně tentam a já mám náladu pod psa, snad proto, že jsem už dlouho nesepisovala svá "Miluju, když..." Miluju, když mi není takhle, to jo. Vlastně nechápu, proč se říká "je mi pod psa" - jestli "pod" znamená "o levl níž", pak bych hádala, že pod psem je kočka a kočky mám ráda. Takže mi asi pod psa není - a jestli ano, měla bych se radovat.

Čeká mě spousta změn. Nové město, nová škola, nový život ve vlastním bytě jen se spolubydlícím, který je něco mezi Italem a Němcem a narodil se napůl neviditelný. Jediné, čeho se bojím, je to, abych tuhle novou etapu nezačínala dočista sama. Brno je cizí. Je to kříženec, na kterém je málo moravského a skoro nic českého, velké maloměsto bez známé tváře a záchytného bodu. A můj záchytný bod, ten, o který jsem si myslela, že se můžu kdykoliv opřít, se najednou rozhýbal a já mám pocit, že mě nedokáže zachytit, až budu padat. A já padám. Konkrétně teď. Kde je můj Raoul?

Pořád častěji se ptám sama sebe, co znamená "šťastně až na věky" a jestli jsem se už za tohle nedostala a nečeká mě další slzavé údolí. Mám prince? Ano, svým způsobem. Člověk je tím, kým chce být. Chceš? Kašlu na korunu a bílého koně. "Jsi šťastná?" - Nevím. - "Chci, abys byla. Zařídím to." To bych si přála. Milovat neznamená jen brát a dát to, čeho mám nazbyt. Znamená to brát s ohledem a chtít dát i to, co sama nemám.

Zvláštní je, že když se svět hroutí, nikdo si toho nevšimne - jen ti, kdo do vašeho světa opravdu patří. Kamarádi. Rodina. Je báječné mít někoho, kdo se vám snaží vysvětlit, že všechno stojí na svém místě a bude stát i ve chvíli, kdy nebudete chtít existovat. "Nikdo si nezaslouží tvoje slzy - a ten, kdo by si je zasloužil, tě nikdy nerozpláče," říkala mi jedna kamarádka, která mě sama po čase odhodila nepotřebnou stranou. Měla jsem to za moudro, ale teď chápu, že nic není stoprocentně pravdivé. "Neplač, to bude v pořádku." - "Noták, přece si nenech ublížit!" - "Jestli ti něco udělal, zabiju ho!" Vím, že jste všichni milí a máte mě rádi, ale asi jentak neuvěřím, že do všeho vidíte. Ne do nás. Ne do mě. Láska. Naděje? Co na mně sejde. Andělé? Jeho mi opatrujte.
Odpusť mi, prosím, musela jsem se svěřit. Komu? Asi jen sobě. Chybíš mi. Neubližuj mi. Snad jsi tohle nečetl.

Promiňte ten depresivní článek, příště se polepším. I když... kdo četl víc než první odstavec?


Tvá

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 3. srpna 2013 v 17:01 | Reagovat

Nerada bych zabředla do onoho tlachání typu: to bude dobrý, nezaslouží si tvé slzy a tak řeknu jen holý fakt. Za každým koncem je nový začátek. Dala bych Brnu šanci. Hodně štěstí. :-)

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 3. srpna 2013 v 22:21 | Reagovat

V tom máš pravdu, každopádně ještě nic neskočilo a mé žalozpěvy jsou jen na zahnání smutku, ale ne smutku rozchodového, díkybohu :) Raoul je pořád Raoulem, jen jde o to, že mám místy pocit, že se mi mění ve svou LND verzi... Nicméně nejsem LND Christine, neuteču od něj :D

Já věřím, že to s Brnem půjde, jen se mi tam moc nechce...

3 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 3. srpna 2013 v 22:41 | Reagovat

Ách tak! No s tou LND verzí by to nemuselo být tak zlé - vždyť známe Simona, right? A navíc LNDRaoul se z toho všeho nakonec vyhrabal. :-)
No to bych ti ani neradila - cokdyž tě někdo postřelí? :-o
Ále noták! Většina mých táborových kamarádů pochází z Brna a jsou to děsně fajn lidi! A Brno je celé krásné... A konec konců, změna je život. ;-)

4 Lotte Lotte | Web | 3. srpna 2013 v 22:59 | Reagovat

Nojó, vypsat se vždycky pomáhá. :)
Však on Raoul ví, jaký poklad má. :)

A jak jsi mi sama psala - Brno je muzikálové město! To si nejde nezamilovat. :)

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. srpna 2013 v 8:58 | Reagovat

[3]: Nojo, Simon je bájo. A navíc... LND Raoulovi to nakonec taky došlo, none? :)

Ajo. No právě. To by bylo nepříjemné!

J to krásné město, ne že ne. Jen je cizí a skoro nikoho tam neznám. Až si zvyknu, bude to v pohodě, snad :)

[4]: V současné době se domnívá, že má hysterku a žádný poklad :D Ale stejně ho miluju, trapiče mého :))

To jo. Půjdu na Cats. A ještě v srpnu bude někde venku Jesus Christ Superstar. A vůbec se tam pořád něco děje :)

6 Anička Anička | Web | 4. srpna 2013 v 19:45 | Reagovat

Ech, opět přicházím s křížkem po funuse (no, spíš s komentářem po článku, ale v obráceném pořadí to ani nejde... i když - když už komentuju - bych měla psát k článku, žeano...)

Tákže,
na špatnou náladu pomáhá Nunovo tango, Don't stop me now a Always look on the bright side of live. A taky pomeranč, protože to je to nejoptimističtější jídlo na světě a to je přesně to, co to je.

Optimismus se nepochybně navrátí a protože naděje umírá poslední a love never dies, takže je to jistý.

Hele, Brno je malé velkoměsto a jakákoli větší velikost by byla nepříjemná, stačí pomyslet na to, jak dlouho trvá přejet z jednoho konce Prahy na druhý a pak to porovnat s tím, jak dlouho to trvá  v Brně. Brno je město úžasné, pokud se zrovna nenacházíš blízko Cejlu. Já teďka půjdu jenom z nižšího gymplu na vyšší a taky mě to děsí. Vyšší je cizí.

A na aklimatizaci vřele doporučuju čajovnu Za zrcadlem (tady lze napadnout krásná asociace. Ale tady je bohužel myšleno zrcadlo z Alenky) adresou Jiráskova 55 a samozřejmě onen nejúžasnějš světový park Lužánky (když se jde směrem od tenisových kurtů a na dlážděným plácku na dohled od křivé borovice zatočí mírně  doleva, na pravé staně je dvojice laviček, ze kterých je vidět na strom, u kterého by měl být náhrobek).
Šlílený nápad: Neměla bys zájem o prohlídku s nekvalifikovaným průvodcem? Zvládám i pár tradičních brněnských pověstí :-D

Oproti bodům jsou ještě o něco lepší celý záchranný sítě.

A klidně si sem napíšu, že všechno bude dobré. Možná ne hned, možná ani brzo, určitě ne všechno naráz, ale dobře bude, protože jinak to být nemůže.

Úsměv povzbudivý.

A na Cats se chystám(e) taky. A Jesus Christ Superstar se hraje kde?

7 Ellanor Ellanor | Web | 6. srpna 2013 v 8:43 | Reagovat

Brna se neboj, BJ, udelam Ti pruvodce, jestli budes chtit :)..

[6]: tak to je dobry vyber pisnicek :o)).. Aby byl ucinek trochu delsi, poustim si na YT koncerty. Treba Phila Collinse (Paris 2004) nebo Tinu Turner :)..

8 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 6. srpna 2013 v 16:32 | Reagovat

[6]: Tomu říkám dokonalý a naprosto pozitivní komentář! Tisíceré díky za něj :))
Pomeranč... to mě nikdy nenapadlo! Vždycky jsem považovala za nekuronovanou královnu optimistických jídel zmrzlinu, takže pomeranč je asi král. A lízátko jejich potomek :)

Love never dies, love will continue! A taky že se tak děje :) Díkybohu. S Raoulem se to lépe táhne :D

Žjova, takže teď kvarta? Hádala bych ti víc let, píšeš tak... dospěle! :)

Průvodců nikdy není dost, zvlášť proto, že v Brně osobně znám jen ségru a jejího francouzsky brebentícího přítele. V Lužánkách (-cích? Jak to skloňujete?) jsem už byla, jako účastníci Celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti jsme tam měli takovou malou zahradní slavnost. Je to tam moc hezké :)

Nějakou upoutávku či tak něco na JChS jsem viděla u takového menšího parku, je tam velká Davidova hvězda, víš, o jaký se jedná? Já nemám tušení, jak se jmenuje. :(

[7]: Děkuji, děkuji, děkuji :)

9 Anička Anička | E-mail | Web | 6. srpna 2013 v 20:24 | Reagovat

[8]:  Ach, není větší radost, než když je člověk za pozitivní komentář pochválen. Já se na ně specializuju :-D

Pomeranč je tak neskutečně  optimistickej, protože pomeranč, pomeranč je mandarinkou (banány v bedně mají z toho srandu velikou :-D) (che, a já taky :-D)

Tak to je dobře správně a to je přesně to, co to je.

Žjova, obávám se, že chybička se vloudila. Teď kvinta, respektive spíš prvák. A děkuji, ale věř tomu, že mě to překvapilo :-D

Kdybys tedy stála o prohlídku s téměř cizí osobou/podivným individuem (na vlastní nebezpečí :-D) s klidným (v rámci možností) srdcem napiš. Cílem je nikdy nevynechat příležitost mluvit od začátku.
Správný sklon je správně v Lužánkách (aspoň co já vím :-D) a pokud chceš něco slavit, není lepšího místa. Pokud chceš dělat cokoli jinýho, tak taky :-D.

Věř mi, ani já nemám tušení :-D. Nezbývá než doufat, že takových upoutávek bude víc. ;-)

10 ChristinaD ChristinaD | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 0:02 | Reagovat

Snažím se na to napsat něco rozumného, opravdu. Ale pravda je, že mám v hlavě jak vymeteno. Vůbec nevím, co na to mám napsat a vím, že napsat "to bude dobrý" asi není to, co bych napsat měla. No, i tak to napíšu. Určitě to bude dobré, BJ. Protože máš rodinu a máš Raoula. :) A pak máš samozřejmě přátele.
Někdy se svět hroutí... A věř, že já zhroucení měla. Velký zhroucení světa. Vždyť jsem se jednou na blogu svěřovala se vzpomínkou... Ty víš. Četlas to. A já prostě měla pocit, že není nic, pro co bych tu měla být dál. Bylo toho hodně, ale já to nějak neviděla. Nemohla jsem to vidět. Nedokázala jsem to vidět. Nějak mi nesedí ta možnost, že jsem to vidět nechtěla, ale asi je to pravda. Byla jsem jako predátor, co chodí kolem plotu, který je nabitý elektřinou, a hledá slabé místo. Potřebovala jsem najít slabé místo, protože predátor na slabé místo vyrazí. Já nebyla predátor. Byla jsem oběť, která je s predátorem v jednom výběhu, a zoufale jsem hledala to slabé místo, abych mohla utéci. A byla to chyba, vím, že byla.
Chci říct, že to zvládneš, protože i já to zvládla. A ty jsi narozdíl ode mně silná holka, která srší optimismem (až na tento článek, ale i v něm kapka optimismu je, protože cítim, že vidíš naději, že to bude OK) a já jsem taková ta, co zásadně srší pesimismem na svoji osobu, ale ostatní obdarovává optimismem. To je možná důvod, proč se ho potom nedostává pro mě, co? Asi jo. Ale mně jde o to, abych pomohla jiným. Neříkám, že to vždycky jde. Vlastně mám pocit, že to někdy fakt nejde. Vůbec. Ale u tebe to jde, protože ten optimismus v sobě pořád máš. Nikam se neztratil. Je tady a byl tady celou dobu. Opravdu nevím, co ti říct, abych tě povzbudila. Ale jak říkám: "Bude to dobré, BJ." Vím, že bude.
Mám tě ráda. Buď silná. :)

S pozdravem,
Verča S.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama