Leden 2014

Jak je důležité jíti za kulturou

21. ledna 2014 v 11:05 | BJ |  Událo se v Brně
Velevážení a milí,
mám navařeno, čtení ke zkoušce už mě (zase) přestalo bavit, tak je načase, abych vám poreferovala o naprosto garnieriózním (!!!) představení, na kterém jsem byla nedávno v Mahenově. Možná bych předtím mohla rozebrat předchozí větu. Mám navařeno = výjimečně mám navařeno a dle slov mého poloněmeckého-poloitalského spolubydlícího je to tuze dobré (jsem na sebe tuze hrdá). Čtení mě přestalo bavit, protože v posledních dnech hltám knihu za knihou, abych měla načteno ke zkoušce z memoárové literatury, kterou si ale beztak budu muset odložit. Ještě ke všemu systém rezervací vypůjčených titulů funguje v Moravské zemské knihovně tak podivně, že jsem jim za něj pěkně poděkovala a půjčila si Nezvalovy paměti Z mého života tak, jak byly dostupné - ve slovenštině (ještě tam byly německy, ale to se mi nezdálo jako schůdná varianta). No a divadlo... divadlo je něco, na co prostě musí být čas. Dnes mě čeká Labutí jezero, zítra Carmen a pozítří zkouška z memoárové (pokud si ji neodložím), což bude teprv tyjátr.

Je jeden zvláštní muž, kvůli kterému bych si ten čas udělala, i kdyby to nešlo. Cože, můj drahý? Hm, no, ten taky. Ale tím, koho jsem měla na mysli, je Oscar Wilde. A tak se mi konečně zadařilo a já stihla představení Jak je důležité míti Filipa.


Brněnský Cyrano (učení ke zkouškám odhazuji v dál)

4. ledna 2014 v 1:01 | BJ |  Událo se v Brně
Mí drazí,
je pár minut po půlnoci a já vím, že bych ze čtení v tuhle dobu zase šilhala, tak je asi načase, abych se taky trochu (bohužel opravdu jen trochu) věnovala svému blogu. Jéje, já bych toho měla, o čem psát! Ale téma článku už jsem si sama určila nadpisem - Cyrano z Bergeraku.

Jen těžko bych mohla popsat, jak je divadelní nadšenkyně a knihomolka z vesnice nadšená městem, které by kulturně nakrmilo i ty nejnáročnější. Na divadlo sice moc času nezbývá (a představení, která bych TOLIK chtěla vidět, dávají v dobu, kdy mi můj čas neříká paní), ale co by byla BJ za BJ, kdyby si přece nějaký nenašla a nedovlekla do divadla i svého úpícího a marným odporem se svíjejícího muže? Tentokrát jsem se v jeho polonedobrovolném doprovodu podívala - konečně! - do překrásného Mahenova divadla.