Brněnský Cyrano (učení ke zkouškám odhazuji v dál)

4. ledna 2014 v 1:01 | BJ |  Událo se v Brně
Mí drazí,
je pár minut po půlnoci a já vím, že bych ze čtení v tuhle dobu zase šilhala, tak je asi načase, abych se taky trochu (bohužel opravdu jen trochu) věnovala svému blogu. Jéje, já bych toho měla, o čem psát! Ale téma článku už jsem si sama určila nadpisem - Cyrano z Bergeraku.

Jen těžko bych mohla popsat, jak je divadelní nadšenkyně a knihomolka z vesnice nadšená městem, které by kulturně nakrmilo i ty nejnáročnější. Na divadlo sice moc času nezbývá (a představení, která bych TOLIK chtěla vidět, dávají v dobu, kdy mi můj čas neříká paní), ale co by byla BJ za BJ, kdyby si přece nějaký nenašla a nedovlekla do divadla i svého úpícího a marným odporem se svíjejícího muže? Tentokrát jsem se v jeho polonedobrovolném doprovodu podívala - konečně! - do překrásného Mahenova divadla.


To je vám Divadlo! Nádhera, nádhera, nádhera! Můj nebohý muž, který i přes všudypřítomná zrcadla nedokázal ocenit kouzlo svého obleku, si ode mě vyslechl asi tisíc poznámek ve stylu "Můj bože, kde je asi lóže číslo pět? - Nevypadá ta uvaděčka jako paní Giryová? - Ten lustr, ten kdyby spadl! - Vždyť tohle by mohlo být fantomovo divadlo!" Ach ano, vím, že jsem s tím otravná. Není to bájo? Abych se vrátila k jádru pudla - Mahenovo je opravdu kouzelné a majestátní divadlo, přestože se velikostí rozhodně nemůže rovnat "naší" Opeře. Od samého začátku jsem se do něj chtěla podívat, a když jsem zjistila, že je na programu Cyrano z Bergeraku, řekla jsem si "proč ne?", vysvětlila muži, proč ano, a šlo se.

Potkalo nás kouzelné štěstí. Jakási starší dáma, která celá netrpělivá postávala u pokladny, nás oslovila s otázkou, copak stojí naše lístky. Taková otázka člověka zaskoči, žeano, ale ona dáma v zápěti vysvětlovala: má lístky do prezidentské lóže a bolí ji zub, ráda by je vrátila, ale jestli to nepůjde, za rozumnou cenu nám je přenechá. A tak se stalo, že jsem se s pocitem císařovny oblečené v róbě od návrháře, jakým byl třeba Charles Frederick Worth, usadila na místě s tím nejlepším výhledem. Že to ale je POCIT! Člověka to nutí tvářit se seriózně, sedět rovně a tleskat... inu, jako císařovna.
(Jen kdyby moje židle tolik nevrzala!)

Ale už k představení! Za samého začátku jsem měla pocit, že jsem asi zestárla, zblbla z filmů či co... nebo je na mě divadlo dnes nějak moc teatrální. Cyrano (Petr Halberstadt) mlel tak, že jsem mu rozuměla každé dvacáté slovo, a ze souboje, během kterého skládal baladu, jsem nerozuměla ani poslední verše. Když ale vystoupila do popředí Roxana (Klára Apolenářová), trochu "ubral" a stalo se něco dechberoucího - představila se nám charismatická postava, ztělesnění mužnosti, čestnosti, hrdosti, inteligence, vtipu ale i citu. Roxana byla vedle Cyrana tak nádherně mladá! Moc se mi líbila její proměna z mladé a bezstarostné zamilované dívky přes statečnou milující ženu, která se za svou láskou vydá až na bitevní pole, po věrnou a mlčenlivou vdovu.

Kristián, kterého hrál Jakub Šafránek, to byla kapitolka sama pro sebe. Jeho a Roxanu byste si - bez Cyranovy pomoci - dokázali představit v dnešní době. Slečna natrefí na hezkého a milého chlapce a je do něj hned blázen, on její city opětuje, ale při své nezkušenosti a potřeštěnosti nedokáže říct sám sobě "stop", nikdy mu nemůže stačit vykládání sladkých řečí, a když má pocit, že je ruka v rukávě, co by si neřekl o to, co je jeho? To neznamená, že by Roxanu nemiloval, tak jako tak to ale vytváří zajímavý kontrast s povahou Cyrana, která vyčkává skrytá za tváří svého soka, a to i po jeho smrti.

Zdlouhavé umírání, to mě, přátelé, jaksi nějak nebere. Chápu, že my muzikálofilové bychom bez něj o dost přišli - co by to bylo za Bídníky, kdyby se Eponine před smrtí trochu nepomuchlovala s Mariem? - ale ono mně to nějak nechce fungovat. Když Cyrano četl Roxaně dopis na rozloučenou údajně psaný Kristiánem, když mu ruka s dopisem klesla do klína a on dál četl, zatímco Roxaně konečně po letech došlo, jak se věci mají, nemohla jsem udržet slzy a plakala jsem jako želva v prezidentské lóži (tedy želva prezidentská). Jak se ale Cyrano dal do umírání, sdílela jsem sice s ním jeho pocity, ale bylo to sdílení poněkud zdlouhavé - a jeho smrt ve mně, ukrutnici, nezabrnkala na další želví strunu. Divadlo by ale asi přestalo být divadlem, kdyby nebohá opomíjená hlavní postava nemohla nakonec říct, co všechno jí leží na srdci. Člověka tak může hřát, že aspoň v tomhle je divadelní život spravedlivý.

A od herců k "tomu ostatnímu". Kostýmy se mi líbily víc než dost. Roxaniny meruňkové šaty byly jednoduché, ale ne příliš, vypadala jako princezna, která se nenaučila marnivosti. Cyrano ve svém prostém oblečení krásně kontrastoval s nazdobenými panáky, ze kterých si utahoval. A celkově jsem měla pocit, že každý kostým svému nositeli - tedy postavě - sedne jako ulitý. Kulisy, to je věc jiná, na ty jsem si musela zvykat. Víte, nemám moc v lásce "moderní" pojetí kulis. Chápu, že je to asi ohromně praktická věc, složit celou scénu ze tři pohyblivých desek a dvou židlí, ale pro Cyrana bych si přála "něco víc". Fantomácko-muzikálofilský pohled na věc, řekla bych.

Katastrofální bylo místy ozvučení. "Pro efekt" se semtam přihodila nějaká ta hudba a zvuky, je ale k uzoufání, když je ten efekt tak efektivně efektní, že chudáci herci jen otvírají pusu a vy nemáte tušení, proč to dělají. Celkový dojem z představení to ale nepokazilo - pokud odcházíte z divadla uplakaní dojetím a ne žalem nad zpracováním, je představení opravdu dobré. A věčně nadšená BJ si neodpustila ani potlesk ve stoje, zažívala přitom dokonce intenzivní pocit, že herci chápou, že jim nadšeně tleská sama císařovna.

Mimochodem, dnes jsem při generálním úklidu bytu našla vytrženou stránku z časopisu Bridge, kterou jsem si původně schovala kvůli komixu o vyšetřování vraždy "zlé čarodějky Východu". Z druhé strany se vyjímá Mahenovo divadlo, je to další komix, tentokrát o Edisonovi. V Mahenově tam v lóži stojí jakýsi pán a říká "This is the first public building in the world that uses the Edison's electric lamps." Montování žárovek spolu s ním pozoruje uklízečka, která to komentuje slovy: "Tož to je betálné, toto!" (Autoři komixu si neodpustili poznámku o tom, že jde o "local dialect", přestože je Bridge český časopis.)

Nonic, jde se chrupkat. Krásnou dobrou noc, za měsíc se snad zase ozvu ;).

Stále vaše

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 4. ledna 2014 v 10:45 | Reagovat

Jak skvělé, že sis zase jednou našla čas na blog. :)

TO Mahenovo divadlo, co jsem tak obdivovala?! Tak mě by si tam teda vůbec vláčet nemusela!
(Určitě ti už chybí moje tleskání nadšené pětileté! :D )
((Mohla bych ti dělat dvorní dámu.))
(((Já teatrálnost ráda. I zdlouhavé umírání.)))
*Mrk, mrk*

A taky jim ty kulisy vrzaly? Doufám, že ne. I když v opeře to asi přece jen vadí o něco víc. :D :D

2 BarbaraJane BarbaraJane | 4. ledna 2014 v 12:16 | Reagovat

Však přijeď a můžeme jít, dvorní dámu potřebuju! Tedy, asi někdy po zkouškovém, ale rozhodně přijeď. :)
Kulisy nevrzaly, ale možná to jen nebylo slyšet přes tu hudbu navíc :D
Drahá Lotte, máš můj obdiv. Ozvu se jednou za měsíc a ty článek stejně zaregistruješ a okomentuješ. Jak to děláš?

3 Lotte Lotte | Web | 4. ledna 2014 v 12:32 | Reagovat

Dvorní dámy jsou vždy potřeba! :D
Hehe a možná jsme právě odhalily její skutečný účel. :DD
To bude asi síla zvyku. :D

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 4. ledna 2014 v 14:09 | Reagovat

Nebo dvorní pánové. Mají tam totiž tak nebezpečné schody, že bych si bez držení se zlomila nohu :D
Záhada je vyřešena! :-O :D
Asi silná síla, zdá se. :D

5 Lotte Lotte | Web | 4. ledna 2014 v 16:39 | Reagovat

Nástrahy lodiček! :D
Haleluja! :D
Já jsem vytrvalá ve všem, co se netýká školy. :)

6 Anička Anička | 5. ledna 2014 v 0:12 | Reagovat

Jé!
Mahenovo divadlo bych sama nepopsala líp!
A na Cyranovi jsem byla taky, už je to teda pár let, ale pamatuji si, že jsem byla nadšená, nadšená hodně.
Inu, našemu Cyranovi rozumět bylo a s jeho herectvím jsem problém neměla, ale vážně netuším, jako se mohl jmenovat :-D

Já byla v prezidentské lóži přesně jednou a to na Švandovi dudákovi.
(Vrzající židle jsou zlo! Každý týden v informatice. No, v divadle to vadí víc)

(A ačkoli jsem proto osoba strašná, musím se pochlubit, že začátkem února jdu na Kočky)

7 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 7. ledna 2014 v 13:39 | Reagovat

[5]: Lodiček a nebezpečných antilodičkových schodů :D
To tě šlechtí (mimo školu :D)

[6]: Já bych jeho jméno taky nevěděla, kdybych si po každém představení, na které tu jdu, nevyfotila papír s obsazením :D

No, já mám ještě navíc problém, že nevydržím sedět v klidu - a tyhle židle byly obzvlášť nepohodlné, tak jsem se pořád vrtěla a vrzala na celé divadlo :(

To je bájo!
A jak to vlastně dopadlo s těmi vašimi texty?

8 ChristinaD ChristinaD | 20. ledna 2014 v 19:51 | Reagovat

Také bych se tam ráda podívala... Ale holt není možnost, nedovolí to ani finance, ani kvapem se blížící maturita, která mě čeká už v květnu, takže spoustu učení se na otázky... aspoň mi brzy skončí honičky za zkouškami na maturák, v pátek to bude za mnou. :)

9 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 20. ledna 2014 v 20:20 | Reagovat

Omyl, slečno! V tomhle maturita nebrání, k tomu přímo nabádá! Koneckonců maturita je daleko, já se na ni učila stěží týden a jak jsem pěkně jsem dopadla! :)
(Teď jsem si naplánovala dvě představení na dva večery těsně před zkouškou, je to dobré, aby se člověk nezbláznil.)

10 ChristinaD ChristinaD | 20. ledna 2014 v 21:26 | Reagovat

[9]: Tobě jde evidentně všechno do hlavy dobře, mě naopak vůbec. :D A to ještě riskuji, když si to příští sobotu razím na koncert, místo toho abych seděla nad maturitními otázkami... :) A za tak dlouho zase ne... :)

11 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 21. ledna 2014 v 10:29 | Reagovat

Bane, já se hlavně nevydržím učit dlouho, tak to do sebe prostě musím naládovat v rekord časech :D A vůbec, učit se čtvrt roku dopředu, z toho bych ve výsledku moc neměla... Z čeho maturuješ?

12 ChristinaD ChristinaD | 21. ledna 2014 v 21:57 | Reagovat

[11]: AJ, ČJ, Dějiny umění, Informační služby, Informační procesy a Archivnictví... :) Samé hloupé předměty, co se špatně učí, jen ty Dějiny a čeština docela jdou. :D

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 22. ledna 2014 v 14:05 | Reagovat

Češtinu ani angličtinu jsem se k maturitě neučila, není to potřeba :) S ostatním držím pěsti, protože si to jako gymplačka nedokážu ani představit.

14 ChristinaD ChristinaD | 26. ledna 2014 v 18:59 | Reagovat

[13]: Ok, pokud to není potřeba... ale stejně si to přečtu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama