Březen 2014

Rouletabille v Čechách - novela o tom, kterak se Joseph Rouletabille s Sherlockem Holmesem potkal

27. března 2014 v 0:22 | BJ |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Velevážení a milí,

to jsou věci, co? BJ je zase tu a pořád žije! Dnes na mě vyskočil na internetu článek o tom, že nějakou paní našli až po půlroce mrtvou sedět před zapnutou televizí. No, možná to tu vypadá, jako kdybych skončila jako ona dáma, ale není tomu tak. Jen bylo potřeba dřít jako kuřecí otrok, abych si mohla vzít trochu volna, vyhrabat se ze staroslověnštiny a tak vůbec všeho a sebrat sílu k oznámení, že jsem stále mezi živými.

Ale musím kápnout božskou - nebýt školy, beztak bych sem nepsala. I když jsem omezila své mimoškolní a mimopracovní aktivity na nutné minimum (čti: mimo práci a školu stíhám jen trochu spánku a jídlo za běhu), pořád nestíhám povinnou četbu, které je skutečně požehnaně. Pokud nedostuduju (což není nepravděpodobné, tedy to je pravděpodobné), bude to proto, že se vedle skloňování staroslověnských substantiv navíc chodím ke kuřatům kamarádit s fritézami. Ale abych se dostala k jádru pudla! Tím, co mě přimělo konečně něčím nakrmit svůj hlady zmírající blog, je novela Rouletabille v Čechách aneb Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna. Už jsem se o ní někdy zmiňovala, nepletu se? Ale jelikož není běžně k sehnání, doteď jsem ji neměla v ruce. A to se mi stalo osudným.

Do předmětu Tvorba literárněvědného textu (a tak dál a tak dál) máme sepsat seminární práci na libovolné literárněvědné téma, která bude mít rozsah cca 6 stránek. Když jsme si měli vybrat téma, řekla jsem první, co mě napadlo (jelikož jsem o něm přemýšlela už dlouho): Rouletabille v Čechách a to, co tohle dílko jakkoliv spojuje s Lerouxem. Dopředu jsem věděla, že jde o jakousi parodii, ve které vystupuje Rouletabille, Lerouxův detektiv-amatér. A tak jsem si vypracovala vcelku pěkně znějící hypotézu o tom, že předpokládám, že tím, co je parodováno, je Lerouxův styl a jeho často tak trochu nesmyslné dějové zvraty. A o tom jsem hodlala docela pohodlně psát.

Ale ouha! Dnes se mi ona novelka dostala poprvé do ruky a já mám po legraci. Outlonká knížečka, kterou jsem přečetla během cesty tramvají, na dvaadvaceti stránkách paroduje spíš žánr detektivky jako takový a s Lerouxem má pramálo společného. No to potěš koště.
A tak jsem se rozhodla to, co jsem (ne)vyčetla, sepsat do článku, abych si v hlavě srovnala, jestli se z Rouletabillovy návštěvy v Čechách něco seminárkoidního vykřesat. Tak jako tak je to pro české lerouxology zajímavé téma, none?