Rouletabille v Čechách - novela o tom, kterak se Joseph Rouletabille s Sherlockem Holmesem potkal

27. března 2014 v 0:22 | BJ |  Čtenářský deník obyčejného knihomola
Velevážení a milí,

to jsou věci, co? BJ je zase tu a pořád žije! Dnes na mě vyskočil na internetu článek o tom, že nějakou paní našli až po půlroce mrtvou sedět před zapnutou televizí. No, možná to tu vypadá, jako kdybych skončila jako ona dáma, ale není tomu tak. Jen bylo potřeba dřít jako kuřecí otrok, abych si mohla vzít trochu volna, vyhrabat se ze staroslověnštiny a tak vůbec všeho a sebrat sílu k oznámení, že jsem stále mezi živými.

Ale musím kápnout božskou - nebýt školy, beztak bych sem nepsala. I když jsem omezila své mimoškolní a mimopracovní aktivity na nutné minimum (čti: mimo práci a školu stíhám jen trochu spánku a jídlo za běhu), pořád nestíhám povinnou četbu, které je skutečně požehnaně. Pokud nedostuduju (což není nepravděpodobné, tedy to je pravděpodobné), bude to proto, že se vedle skloňování staroslověnských substantiv navíc chodím ke kuřatům kamarádit s fritézami. Ale abych se dostala k jádru pudla! Tím, co mě přimělo konečně něčím nakrmit svůj hlady zmírající blog, je novela Rouletabille v Čechách aneb Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna. Už jsem se o ní někdy zmiňovala, nepletu se? Ale jelikož není běžně k sehnání, doteď jsem ji neměla v ruce. A to se mi stalo osudným.

Do předmětu Tvorba literárněvědného textu (a tak dál a tak dál) máme sepsat seminární práci na libovolné literárněvědné téma, která bude mít rozsah cca 6 stránek. Když jsme si měli vybrat téma, řekla jsem první, co mě napadlo (jelikož jsem o něm přemýšlela už dlouho): Rouletabille v Čechách a to, co tohle dílko jakkoliv spojuje s Lerouxem. Dopředu jsem věděla, že jde o jakousi parodii, ve které vystupuje Rouletabille, Lerouxův detektiv-amatér. A tak jsem si vypracovala vcelku pěkně znějící hypotézu o tom, že předpokládám, že tím, co je parodováno, je Lerouxův styl a jeho často tak trochu nesmyslné dějové zvraty. A o tom jsem hodlala docela pohodlně psát.

Ale ouha! Dnes se mi ona novelka dostala poprvé do ruky a já mám po legraci. Outlonká knížečka, kterou jsem přečetla během cesty tramvají, na dvaadvaceti stránkách paroduje spíš žánr detektivky jako takový a s Lerouxem má pramálo společného. No to potěš koště.
A tak jsem se rozhodla to, co jsem (ne)vyčetla, sepsat do článku, abych si v hlavě srovnala, jestli se z Rouletabillovy návštěvy v Čechách něco seminárkoidního vykřesat. Tak jako tak je to pro české lerouxology zajímavé téma, none?

Tak tedy. O co přesně kráčí? Tím, kdo přenesl Lerouxova sympatického hrdinu do Čech (a na Moravu) je Joe Smetana. Nic vám to neříká, což? Mně by taky neříkalo, kdybych si nepřečetla, že se pod tímhle pseodonymem skrývá Jiří Mahen, Brňák jako Brno. Tedy, Brňák... On se narodil v Čáslavi. To je u Kutné Hory, víme? V Čáslavi se narodila i BJ, například.

Hm, Jiří Mahen je vlastně taky pseudonym. Takže Joe Smetana je pseudonym pro muže, kterého známe pod pseudonymem Jiří Mahen, tedy Antonína Vančury. Vančury jako Vančury, příbuzenský vztah mezi ním a Vladislavem Vančurou skutečně byl.

Krom toho, kde se narodil, je pro nás důležité i to, KDY se narodil. Tedy v roce 1882. V roce 1939 skončil svůj život sebevraždou. Zaměřme se jen a pouze na rok narození a jeho nešťastné smrti - co z nich vyplývá? To, že Mahen zažil Rouletabille v době, kdy se "narodil". Knihy, jejichž byl Joseph Rouletabille hlavním hrdinou, vyšly poprvé mezi lety 1907 a 1922. Právě to, že si mladého francouzského novináře Mahen vybral do své novely a nechal ho pracovat spolu s Sherlockem Holmesem, svědčí o tom, jak známým a populárním hrdinou Rouletabille ve své době byl. Zvláštní, jak rychle zapadl mezi zapomenuté hrdiny...

Novela začíná (a pokračuje) pro čtenáře vcelku zmateně a záhadně. Leroux a Holmes, každý zvlášť, se dopravili do středních Čech. Je zmiňovaná Čáslav, Močovice (to je skutečný název vesnice, kterou jsem osobně projela na kole, opravdicky!), dokonce Kaňk, vrch u Kutné Hory. Zdá se, že se oba za něčím ženou, skoro jako by se Holmes snažil Rouletabille zmást. Dostávají a posílají záhadné telegramy a po čemsi pátrají. Dovídáme se, že hledají nějakou hájenku, kterou mají poznat podle zvláštních parohů na štítě, ale pořád ne a ne ji najít. Až na posledních stránkách, kde se oba setkávají, se dovídáme, že společně hledají ztracený fejeton českého spisovatele Floriána Kreuzmanna (odtud podtitul Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna), fejeton, který má pro český národ zásadní význam. Podle hospodského vypravování Kreuzmannova přítele Horníčka by se měl jediný existující výtisk fejetonu nacházet v jakési hájence, na jejímž štítě visí polovičaté parohy. Smůla je ta, že pan Horníček hned po svém opileckém vyprávění zemřel, takže už nikomu nepoví, o jakou hájenku šlo. Na samém konci, jak to tak bývá, svitne zčistajasna Rouletabillovi v hlavě nápad, sedne do letadla a v lese čapne hajného právě z té hájenky, kde byl fejeton naposled, od něj se potom dovídá, že papír, na kterém fejeton byl, použil místo patron a vystřílel.

Pořád zůstává dost neobjasněného - nemáme tušení, jak Rouletabille ke svému náhlému osvícení přišel ani kdo byly některé postavy jako třeba Číslo 2, ale to autora netrápí. A teď co s tím? Možná, že bych po probádání Mahenova díla dokázala rozpoznat, jestli si něco přece jenom od Lerouxe nepůjčil a jestli se něco dalšího neobjevuje i v dalších jeho pracech, ale na to teď není kdy. Nejspíš nezbývá, než změnit nebo poupravit téma.

Je po půlnoci, tak hurá do sprchy a pak přemýšlet nad tím, co s tím provedu. Mějte se překrásně!

Vaše

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 27. března 2014 v 5:30 | Reagovat

Není to pozoruhodné? Že jméno S. Holmese zná úplně každý, kdežto nebohý Rouletabille upadl do zapomnění? Ale nechci si dělat naděje že kvůli knihám, za to může prostě ten fakt, že Sherlock je nejčastěji filmovaná fiktivní postava, má o tom dokonce i zápis v Knize rekordů.

Chm, ale s tím tématem práce sis teď skutečně nepomohla. Pokud je ta kniha skutečně tak zmatená a krátká, nedovysvětlená...to porušuje zásadní pravidla detektivky, ne? :D Ale ano, ovšem ona to má být parodie. Já vlastně parodie nikdy moc ocenit neuměla, není to jaksi můj šálek kávy. :)

2 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. března 2014 v 18:30 | Reagovat

Mistr, jak říkají Holmesovi v téhle knížce, má prostě něco navíc, zdá se. Rouletabille je zvláštní v tom, že u něj nejde jen o detektivky, místy to je spíš dobrodružný román a jindy zase jsou tam i dost krvavé momenty - a vedle toho jeho zamilovanost a potom svatba (načež mu manželka hned po svatbě umře, jestli se nepletu). Zvláštní je, že se série románů s ním označuj za detektivky asi jenom kvůli Záhadě žlutého pokoje...

3 Lotte Lotte | Web | 27. března 2014 v 20:37 | Reagovat

Ohoho, tak už víme, kde si vzali inspiraci tvůrci Jamese Bonda, kterému taky manželka zemřela prakticky hned po svatbě. :D
To zní jako takový mix všeho....:D Myslím, že bych si to měla přečíst, faktžejo....

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. března 2014 v 23:04 | Reagovat

Četla jsem to i v nějaké další detektivce, tam to byl taky nějaký velmi mladý muž, který přišel o svou milovanou. V jejím pokoji někdo nastražil bombu a oknem mu k nohám vyletěla jen ruka s prstýnkem. Ale nečetla jsem druhý díl, takže věřím, že manželka vstala z mrtých :D Ale stejně! Chudáci chlapci, jeden by brečel!:D

Jestli tě to uklidní, ani já nečetla všechny z těch knížek. Těžko se to shání...

5 Lotte Lotte | Web | 28. března 2014 v 5:15 | Reagovat

Páni! Mrtvá manželka v den svatby je nějak populární téma! Vím, že jsem se jednou dívala na kriminálku Miami a tam nevěstu odstřelili ještě dřív, než stihla říct ano. :D

A to je smůla.

6 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. března 2014 v 15:10 | Reagovat

To nevadí, stejně se to dá zařídit. Slyšela jsem o slečně, které zemřel snoubenec, tak dokázala, že si ji chtěl vzít, a tak byli oficiálně prohlášeni za muže a vdovu.

7 Lotte Lotte | Web | 28. března 2014 v 18:08 | Reagovat

To je morbidní, mademoiselle! :D

8 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 28. března 2014 v 19:34 | Reagovat

Bane, to je láska až za hrob, doslova! :D

9 Lotte Lotte | Web | 28. března 2014 v 20:13 | Reagovat

Jsou věci, co by se doslova prožívat neměly. Mám jisté tušení, že tohle je jedna z nich. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama