Fantom a Goja, Praha a já

15. února 2015 v 23:21 | BJ |  Muzikály (ON a nejen on)
Velevážení a milí,
hádejte co? Díky mému drahému muži, který je prostě nejlepší na světě, jsem měla včera tu čest poznat českého Fantoma Opery (tedy českou produkci, ovšemže). Být to na mně, asi bych se ke koupi lístku nerozhoupala dřív než krátce před derniérou, která by, of course, byla beznadějně vyprodaná už sto let dopředu (jako Bídníci v Brně). Musím přiznat (no, asi nemusím, vy už to stejně víte), že jsem se do poslední chvíle bála, jak celá věc dopadne. Kdo by se o nebohého Fantoma nebál, když ho uvádí divadlo, ve kterém může Maria Pontmercyho hrát herec ve Valjeanově věku?Neuklidnily mě ani všechny kladné ohlasy, protože... inu, neuražme se, ale jsme národ, který považuje Kleopatru za muzikál a Michala Davida za muzikálového skladatele... A jaký tedy český Fantom je?
(To se dozvíme po přestávce. :D)



Než ale začnu o samotném představení, dovolte mi krátce komentovat diváctvo: Fuj. Takový komentář by asi stačil, ale pro vás to rozvedu. Představte si člověka, který má na sobě kostkaté kalhoty, vytahané tričko a tenisky a na zádech krosnu. Máte? Takového člověka si v menších obměnách moc a mockrát naklonujte (máte?)... a dostanete návštěvníky Goja Music Hall kolem druhé hodiny odpolední. Netuším, jak to vypadá na večerním představení, ale asi by bylo naivní snít o vhodně oblečeném publiku. Sama jsem přijela s mužem rovnou z Brna a v Praze jsme přespávali, takže jsem s sebou musela mít poměrně velkou kabelku, a tak jsem ji co nejrychleji schovala do šatny, protože mi do divadla přišla nevhodná... a pak se hned za mě posadila nečesaná a nemytá ženština v oranžovém triku s nepovedeným potiskem a teplákách. Opravdu. Brrr.

Na Broadwayi se nějaký ten baťůžkář taky našel, to vám nebudu lhát, že ne. Jenže tam se to dalo tak trochu čekat, protože tamní divadlo polyká diváky jak na běžícím páse a často jde o turisty, kteří se rozhodli jít na show odhadem tak deset minut předem. Ale tady to sakra muselo být plánované! Ty lístky jsou vyprodané na několik měsíců dopředu, tak přece není možné, aby ti lidé neměli kdy si vzít něco vhodného na sebe! Shame, shame, shame - mám-li to říct po fantomovsku. To, že lidé i přes zákaz fotí během představení, to mě vyšokovalo už v New Yorku (ach ti Japonci a jejich tablety!), takže mě to "u nás" až tolik nepřekvapilo. Ale zpátky k představení.

(Malý dodatek: Co by člověk koneckonců chtěl od návštěvníků představení, o kterém v jednom kuse píše své hovadiny Blesk...)

Co se samotného představení týče, musím říct, že jsem si ho užila víc než Broadway. Au, cítím ty virtuální kameny, co po mně házíte! (Dívám se přímo na tebe, Lotte! :D) Ne že by snad bylo představení na Broadwayi - the brilliant original! - horší, jen jsem nějak neměla kdy si ho užít. Za každou scénou jsem kontrolovala hodinky, protože jsem věděla, že nám v tu a tu hodinu a minutu jede autobus na letiště a v tu a tu hodinu letí letadlo na Floridu (které nakonec odlétalo o celé čtyři hodiny později), k tomu všemu přispěla i uspěchanost celého New Yorku a Majestic Theater (-ter nebo -tre? nikdy nevím, co je americky...) zvlášť. Navíc, co si budem, sama jsem si zážitek pokazila tím, že jsem už vlastně nemohla čekat nic nového. "Originální" produkci známe všichni. Fotky, videa, pětadvacítka... Sierra? Ta není nic nového, none? A že je Norm Lewis geniální, to jsem taky mohla čekat. Ale česká produkce, to bylo překvapení za překvapením. Nové texty, nové kostýmy, nové kulisy, nové tváře. A tak jsem si českého Fantoma užila tak, jako kdybych ho viděla a slyšela poprvé.

K tomu "slyšet poprvé"... Jasně, čekala jsem, že mi čeština bude znít nezvykle, ale mám pocit, že překlad místy pokulhává. Cpát všude archaismy, to už je tak nějak zvykem, žeano. "Snad" a "jen" se taky vejde všude, zdá se. Nejvíc mě ale bolelo zneužívání toho, že je čeština relativně tvárná, a převracení vět tak, že pomalu přestávaly dávat smysl. Místy jsem měla pocit, že z neobratného překladu až nepříjemně křičí původní text, což samozřejmě přirozenosti textů moc nepomohlo. Zkuste si text jakékoliv písně přeložit bez úprav do češtiny a vyleze vám blbost, ať je původní text sebekrásnější. Na to se tady trochu pozapomnělo, zdá se mi. Ne, netvrdím, že bych to dovedla líp, ale musí být člověk krejčí, aby poznal, že mu šaty nesedí?

Abych jen nebrblala, musím říct, že některé části mě vyloženě potěšily. Občas i blbůstky. Třeba původní "Shame, shame, shame!" z Il Muta je přeloženo jako "Fuj, fuj, fuj!", což zní narozdíl od jiných pasáží přirozeně. K tomu bylo samozřejmě nutné se trochu odklonit od originálu. V samém závěru jsem se klepala, jak bude přeloženo fantomovo "Christine, I love you!" (slyšíme všichni to protažené loooooove? :D). Bylo několik možností, jak to počunit v duchu některých předchozích pasáží, a tím celý muzikál zabít. S výsledným "Christine, má lásko!" mi spadl kámen ze srdce, jen co je pravda.


Kostýmy! Jop, některé vážně vypadají jako levnější kopie originálu. Připomeňmě třeba Christininy modré šaty a koneckonců i plášť do Wishing. V české produkci má Christine stejný plášť i pro All I Ask of You (jasně, v češtině se ta píseň nejmenuje stejně, ale zvyk je zvyk), a tenhle český vypadá docela chudě. Chci říct: miluju Christininy pláště. Škoda jich. Naopak třeba šaty pro Masquerade jsou docela jiné - a mně se líbí. Je fajn dělat věci jinak a nově. A tyhle nové šaty září a Christine je v nich středem pozornosti. Všichni máme rádi Star Dress, ale všechno se může přejíst, none? Navíc bych řekla, že se tvůrci přece jenom originálem inspirovali. Líbí se mi i Carlottin paví převlek. Co je Carlotta jiného než naparující se pávice?


Mimochodem, mám pocit, že český Fantom je sice non-replica produkce, ale originálu se pořád drží za sukně. Kostýmy jsou místy variací na už známé téma a dokonce zůstává i část choreografie z Music of the Night. Fantom ovládá Christine a zpívá o zavírání očí, stoupající duši a tak, víme? Tak to v Čechách máme taky.

Teď tedy k hlavním postavám a těm, kdo je v sobotu ve dvě ztvárnili - jako první se samozřejmě nabízí fantom Marián Vojtko. Musím přiznat, že jsem si vší duší přála Radima Schwaba, opravdu moc. Jak už jsem vám říkala, kdysi dávno jsem ho u nás v Kutné Hoře slyšela zpívat Music of the Night a byla jsem nadšená. Navíc... jen to řeknu na plnou papuli: Vojtka v roli fantoma jsem se vážně děsila. Prostě mi na tu roli nějak neseděl, no. A překvapil, vážení! Když ve svém podzemním doupěti přikazoval Christine, aby pro něj zpívala, a nutil ji k co nejlepšímu výkonu, měla jsem pocit, že by rozezpíval i mě, a to nezpívám zrovna nejlíp (vlastně zpívám silně podprůměrně). Občas se mi zdálo, že zbytečně přerval nějakou větu nebo někde moc tlačil na pilu, ale to bude asi spíš tím, co mám naposlouchané a už až příliš vryté do paměti. Závěr jsem mu opravdu věřila, změnil se v pravého pološíleného fantoma, kterému už je jedno, co bude s ním nebo kýmkoliv jiným, jestli má přijít o Christine.

Zajímalo by mě jenom, proč tolik máchal tím svým nešťastným pláštěm. Je dost dobře možné, že to není jeho výmysl, ale jak měl po ruce plášť nebo hábit Dona Juana, musel s ním máchat sem a tam. Butler by se nestačil divit, přátelé. Zatímco ale butlerovský fantom je celý tak trochu legrační a zrovna to máchání mu vcelku jde, Vojtkův fantom se tím rádoby velkolepým máváním pláštěm spíš snižoval. Škoda.

Ale...! Česká produkce, co se týče fantoma, lehce poukazuje ke knize (aspoň myslím). Když fantom odvádí Christine do podzemí, projdou tajnými dveřmi, které on otevře otočením jakési ozdůbky na zdi. Jsi to ty, Lerouxův Eriku?


Christine, Christine! Michaela Gemrotová byla jednoduše dokonalá. Mladá, křehká, zranitelná, ale i silná a milující Christine. A ten hlas! Myslím, že se narodila proto, aby hrála Christine, ženu, která svým hlasem okouzlila Anděla hudby. Teď v jejím medailonku na fantomopery.cz čtu, že prý hrála (mimo jiné) Markétku ve Faustovi. Jak příznačné pro Christine! Byla uvěřitelná v každé scéně, přirozená i přes ten místy nepřirozený text a z jejího zpěvu šel mráz po zádech.
Malý detail: po Christinině triumfu v Hanibalovi na Christine za zvuku fantomovým slov obdivu padají okvětní lístky růže a ona je okouzleně chytá. Odkaz k roku 2004?


Raoul, vikomt de Chagny. Jen se na Tomáše Vaňka podívejte. Vždyť on je od pohledu Raoul! A byl kouzelný. Princ, který je ochotný za Christine položit život, chce ji chránit, pečovat o ni, milovat ji. Při All I Ask of You nejdřív zpívá ke Christininým zádům, i když nevěří tomu, že nějaký fantom existuje, chce ji uklidnit a přesvědčit o tom, že mu může věřit. Jé, dámy, já bych se nechala přesvědčit hned! (Malá vsuvka nadšené raoulistky. :D) Znáte takové to nadšení ze všech a ze všeho, když jste zamilovaní až po uši a zjistíte, že jsou vaše city opětovány? Tak přesně takové nadšení člověk cítí z tohohle báječného Raoula na konci All I Ask of You.

Mimochodem, co se běžně děje při na začátku druhé části představení? Správně, nic. Tedy... krásně se hraje, ale nic se neděje. Praha to pojala trochu jinak: na jevišti se vystřídá několik postav, tleskají novému lustru, který se až teď, když už jsou všichni diváci na místech, zvedá, potom přichází na scénu Raoul a Christine a my VIDÍME JEJICH ZÁSNUBY. Oba jsou zase tak krásné zamilovaně nadšení!


A dál: kouzelná Meg Tereza Vágnerová. Christinina kamarádka na život a na smrt. Zajímavost: když Meg slyší Christine zpívat, někdy zapomene odejít ze scény. Bájo!
Madame Giry ani Carlotta mě moc neoslnily. Madame Giry by asi neuškodily lekce francouzštiny nebo aspoň výslovnosti, Carlotta mi zase přišla až moc strojená... i na Carlottu. K Piangimu: všichni si pamatujeme, že se říká Rome, not Roma, že? V češtině se krásně využívá naší specialitky, tedy Ř, které Piangi ne a ne vyslovit správně. Jeho "Amatéřřřřři!" zní o to legračněji.

Ředitelé... Inu, krom toho, že občas nejsou schopni vyslovit jméno toho druhého aspoň trošku francouzsky, jejich mluvené pasáže zní zoufale nepřirozeně. Jako kdyby cosi deklamovali někde na rynku. Achjo, a to mám tyhle postavy tak ráda.
Baleťáka s bičem si všichni vybavíme, to je jasné. Škoda, že v Goje asi třikrát poskočí a tím jeho role končí.

A abych nezapomněla! Lustr! Myslím, že s tím si mohli tvůrci trochu víc vyhrát. Uvnitř je vycpaný jakousi zlatou látkou a působí hrozně kýčovitě a až moc divadelně. Jinak ovšem i kulisy musím pochválit.

Na závěr vtipná vsuvka o tom, co všechno vidí divák, má-li ze svého místa výhled na jeviště z boku. Z podlahy se vysouvající svícny tu nahrazují "tancující sloupy", jinak bych je asi nemohla pojmenovat. Svíčky na jakémsi sloupu nebo podstavci před příchodem Christine a fantoma do podzemí "tancují" po jevišti a divák přemýšlí, jestli jsou nějak dálkově navigované nebo jak celá věc funguje. Pokud sedíte na boku, přijdete záhadě na kloub: uvnitř sloupu sedí člověk, který pobíhá po pódiu sem a tam. Nebo má sloup ručičky, které jsem zahlédla, ale to asi není tak pravděpodobné. Mám nový sen: hrát ve Fantomovi Opery tančící sloup. :D


Vaše



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 16. února 2015 v 13:21 | Reagovat

Krásná okouzlená recenze.
  V divadle jsem nebyla milion let, ale tvoje popisy oblečení diváků mě překvapily. Nemile. Vím, že dnes jsou divadla taková civilnější, kam se dá jít v tričku a džínech, nevím jestli mezi ně patří i divadlo Goja, ale aspoň trochu se slušně obléct by snad nebyl takový problém. Krosna? To ji nemohl odložit v šatně? Že si tam nedali ještě pivo a nezapálili cigára... :-x
Tvé popisy hlavních postav se mi moc líbily. Někdy před vánoci jsem si náhodou pustila Fantoma Opery z roku 2004 a byla jsem okouzlena. Nádherné zpracování, kterému na čsfd vyčítali pompéznost a kýčovitost, ale propáníčka, je to muzikál. Našla jsem si jetšě dalších několik zpracování z různých období, ale tohle muzikálové se mi líbilo nejvíc. Myslím verzi 2004... dokonalé.
Christina z tvého dnešního popisu by se mi líbila taky, ta dívka vypadá opravdu andělsky a jestli umí andělsky zpívat, je to skvělá kombinace. Fantom - vypadá záhadně. Trochu mi vadilo u minulého Fantoma (2004), že v jeden moment měl jakoby blond vlasy, když měl vlastně černé. Ale to je detail...
Představení muselo být přes ty nepříjemnosti úžasné!

2 Lotte Lotte | Web | 17. února 2015 v 18:32 | Reagovat

To s oblečením návštěvníků mě teď, při obšírnějším popisu děsí ještě víc. A to je jak možné, proboha??? :O
A, ehm, díky v projevenou důvěru mé tolerance. :D
A je v MOTN i ta slavná MOTN póza? :D
Jé! Otáčení ozdůbky je hezký odkaz k Lerouxovi. A to mě potěšilo. :) I to s těmi okvětními lístky zní pěkně. Na efekt to musí být víc než hezké. :)
Zásnuby Raoula a Christine na jevišti? Páni! To zní galakticky! :)
Jej, já chci být taky tančící sloup! :D To bych zvládla. :D

3 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 17. února 2015 v 20:12 | Reagovat

[1]: Abych pravdu řekla, já bych si rifle nevzala ani do menšího neformálního divadla, i když tam by to nebylo tak docela mimo. Jsem ráda za každou příležitost, proč se vyfešákovat :D Tak jako tak někteří nebyli oblečení ani tak, že by si člověk mohl myslet, že ráno nepopadli první, co jim padlo do ruky. O nevhodně krátkých minisukních jsem se ani nezmiňovala, protože to už je tak nějak zažité i v tanečních. :/
Jojo, film z roku 2004 má spoustu fandů - a spoustu chybek a přešlapů. Myslím, že zrovna tohle zesvětlání vlasů má naznačit, že obyčejně nosí fantom paruku, jako je tomu v jevištním zpracování, ale jinak se to tam neřeší, tak to člověku nemůže dojít. Mě vcelku rozčiluje, že mi ten film říká, co si mám o kom myslet, je jasně nalinkované, že fantom je chudák a Raoul floutek, co mu odvedl děvče.

[2]: Jen se přiznej, co bys mi na to řekla osobně. "Ty, Lotte, mně se to v té Praze líbilo skorem víc než v New Yorku." - "Aha. A bereš na to nějaký prášky?" :D
Která póza je "ta slavná"? :D Jo, mimochodem, nevěsta-figurína se nepředkloní, ale předvádí rukama takový robotí taneček. :D
Jojo, vypadá to hezky. A Meg na to nereaguje, takže to působí tak, že je Christine prostě myslí někde jinde. :)
A víš, co je nejlepší? Že tančící sloupy vůbec netančí, jen obejdou jeviště! :D

4 Lotte Lotte | Web | 18. února 2015 v 20:08 | Reagovat

Achjej, nedělej ze mě obludu. :D
BJ! Přece:http://4.bp.blogspot.com/-j2UBIQkVX1M/TeJbSl-vH3I/AAAAAAAAAS0/5URlbo6n_pE/s1600/Phantom3.jpg
Robotí taneček? Inspirace LND v Londýně? :D
Tak tančící sloup co netančí je práce nad zlato. :D

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. února 2015 v 21:57 | Reagovat

[4]: Ne obludu. Konzervativce. :D

Jotó! No, to ne. Dokonce když zpívá "Hlaď mě, věř mi..." (něco na ten způsob), stojí kilometr od ní. Ale aspoň není tak vlezlý jako "originální" fantom. :D

Možná, ale jednodušší. Prostě takové pomalé karate rukama. :D

Snad je dost platí... :D

6 Lotte Lotte | Web | 22. února 2015 v 9:54 | Reagovat

Hm, no...démetemu. :D

Prý vlezlý! :D

To zní divně, doufám, že vizuálně to dělá lepší dojem. :D

Nemyslím si. :D

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. února 2015 v 11:13 | Reagovat

[3]:Na mě kupodivu nepůsobilo, že Roul je jen floutek, spíš zamilovaný muž, který možná lásku nebral tak vážně, ale v případě Christiny ano. A že Christina sama nevěděla, jestli miluje Roula nebo Fantoma, Fantom ji nějakým způsobem fascinoval a přitahoval jak magnet, Christiana zase milovala romanticky. Možná větší vášeň byla ve vztahu k Fantomovi. Trochu rozporuplná byla scéna v podzemí, kdy Fantom mučí Roula a ona se na to dívá. Zkouší, kam až dovede zajít? Byla by schopná ho zastavit včas To už se nedozvíme. 8-)

8 Van Vendy Van Vendy | 24. února 2015 v 11:13 | Reagovat

[7]:Christiana... myslela jsem Roula. Opravuji... 8-)

9 Bylinka Bylinka | Web | 27. února 2015 v 12:21 | Reagovat

Krásná recenze! :-) Míša Gemrotová byla prostě úžasná! A byla jsem moc ráda, že jsme měli Schwaba, byl taky skvělý! :-) Mně přišla vyloženě slabší jen učitelka baletu, nevím, koho jste měli vy, jestli se ta role vůbec střídá, ale ta paní vůbec neuměla hrát a bylo to takové strojené :) Ale jí jsem si stejně moc nevšímala, měla jsem oči jen pro dokonalé hlavní postavy :) Nad těmi svícny jsem uvažovala, jak fungují, tak děkuju za vysvětlení :)

Zítra jedu do Prahy na Draculu a přála jsem si, aby ho hrál Hůlka, ale máme mít Mariána Vojtka, tak jen doufám, že bude dobrý a nebudu zklamaná :-) Ale když říkáš, že se mu Fantom povedl, tak Draculu snad taky zvládne :-)

Taky bych řekla "fuj" publiku, ale ne za oblečení - na večerním představení byli všichni krásně nastrojení ve večernch šatech, až jsem se já v obyčejné sukni cítila jako barbar. Dala bych jim "fuj" za vlažnost při potlesku... To, co předvedli hlavní představitelé na pódiu, by si zasloužilo standing ovation, ale oni jen seděli a tak nějak tleskali... Pár lidí si stouplo, ale čekala jsem větší salvy!!

A sluší ti to, jsi moc sympatická a máš krásné vlasy! :-)

10 Bylinka Bylinka | Web | 27. února 2015 v 12:25 | Reagovat

Jo a ještě k tomu překladu: za uši mě vyloženě tahal jen při Think of me, jinak jsem ho ani moc nevnímala :-)

11 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. února 2015 v 13:19 | Reagovat

Kdybych si tak byla bývala napsala, kdo ji hrál! Nicméně ta dáma byla silně mimo, jen co je pravda. Díky bohu, že to hlavní postavy dokonale vynahradily :)
Nojo, já měla tu čest vidět všechno z boku z hloupého místa, tak jsem si všimla. Bála jsem se, že na samém konci uvidím mizet neviditelného fantoma, ale doopravdicky zmizel, takže jsem ho nemohla vidět. :D

Noné, tak to si užij! Dle mého názoru je Dracula nejlepší český muzikál vůbec, ale naživo jsem ho nikdy neviděla.

Tak to jsem měla přesně naopak - na konci se všichni rifloví a baťůžkoví balíci postavili a tleskali jak splašení. Takže ráda slyším, že jsme nebyli to nejhorší publikum v historii českého Fantoma. :D

Děkuji převelice! :)

12 Bylinka Bylinka | Web | 27. února 2015 v 16:43 | Reagovat

[11]: My jsme měli super místa, sice úplně vzadu, ale uprostřed, takže jsme všechno krásně viděli :-) (jen ne ty triky se svícny :D)

Děkuju, snad to bude fajn, určitě pak o tom zas napíšu na blog :) Ono je jen škoda, že když se řekne Dracula, tak si každý vybaví Hůlku, protože už s tím je automaticky spojený no, tak se toho docela bez něj bojím :D

13 Lotte Who Lotte Who | 31. srpna 2015 v 19:28 | Reagovat

Kde si odchytla toho Vaňka ? Měla jsi nějakou backstage vstupenku , nebo tak něco ? :D

14 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 31. srpna 2015 v 23:08 | Reagovat

[13]: Právě že vůbec ne. Oni se tam představitelé hlavních třech postav fotili s diváky po představení hned vedle šaten :D

15 Lotte Who Lotte Who | 1. září 2015 v 15:39 | Reagovat

Vážně ? Já nikoho nepotkala :-(  Asi tam budu muset jít ještě jednou :-D ....minimálně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama