Jak se pije s Moraváky

4. května 2015 v 23:16 | BJ |  Já a zase já
Velevážení a drazí,
stalo se, že v pátek napsal mému muži kamarád, jestli prý nemáme čas a nechceme přijet k nim do vesnice na košt vína. Jelikož a protože v našich nových pracích o víkendu neúřadujeme, čas jsme bezesporu měli (když opominu fakt, že bych měla číst povinnou četbu). Takže jsem se nemohla vyvléknout a musela jsem jet.
Jak to dopadlo? Tragicky!



12:30
Přijíždíme do osudné vesnice, kde jsme pohoštěni vskutku moravsky. Na přivítanou slivovica, pak oběd, po obědě vínko na "zavínění". Muž mě nabídá, ať jím, ale ne sladké. Naráží asi na sešlost u jeho maminky, kdy jsem se snažila jíst, aby mi nebylo zle, a pak jsem celou noc zvracela dorty a zákusky.

13:00
Vyrážíme koštovat. Každý vyfasoval sklenici a pomalinku začínáme ochutnávat, co Morava dala. Šmakuje!

14:00
Přestávka na vodu. Vzorků je pořád dost a já už mám pocit, že mi někdo obalil mozek bublinkovou fólií. Ale po vodě bude dobře.

15:00
Výborný vzorek, který voní a chutná po jahodách. Bohužel nemám tušení, co je to za víno.

16:00
Přestávka na výpečky se zelím. To se prý musí.

17:00
Zkouším růžové a pak trochu červeného. Nechutná mi moc, tak se vracím k bílému. A pak ještě červené.
Hraje cimbálová muzika a mně se nějak líp mluví. Obyčejně děsně koktám.

18:00
Na lavičce sedí chlap, který vypadá jako Terry Pratchett.
Pamatuju si, že mi chutnal ryzlink vlašský č. 16, ale to byl první vzorek a od té doby nevím.

19:00
Pauza na vodu. Muž do mě násilím cpe jakousi bramborovou palačinku. Poslušně žvýkám, prý se to musí.

20:00
Nemám tušení, co piju, ale muž to pije taky, tak je to asi dobré. Muž si jde pro další, tak to rychle dopiju a podávám mu skleničku. A znova a znova.
Sestřina učitelka francouzštiny z gymplu se hádá s mužovým kamarádem o tom, jestli umí okopávat vinohrad. Já dobře vím, že je stejně cajzl jako já.

21:00
Rozbila jsem mužovi skleničku. Nemám tušení, jak se to stalo, ve skutečnosti jsem ji ani neměla v ruce. Už nechci víno. A možná nechci vůbec nic. Nevím. Nevím, jestli to chci vědět.
Do pole čůral chlap a najednou zmizel. Dva jeho kámoši ho z toho pole tahali a vypadali hrozně vtipně.
Nechtěla bych dopadnout jako ten chlap.

22:00
Někomu vykládám, že jsem se jen snažila držet krok. Někdo to chápe. Motá se mi hlava, ale je mi to vcelku jedno.

*ZÁBLESK*
Toaleta kdesi. Je mi zle.

*ZÁBLESK*
Sedím někde venku. KDE SAKRA?

Noc:
Probrala jsem se a prohlížím si pokoj kolem sebe. Kde jsem se tu vzala? Na druhé posteli je můj muž. U postele kyblík, vedle kyblíku flek. Ne, prosím, že to není...? Sáhnu po fleku. Dobrý, to jsou jen pohozený punčochy.
Pomalu se rozpomínám, co se dělo, ale nedokážu zrekonstruovat pravděpodobnou podobu cesty domů. Ale myslím, že jsem nefňukala, to je úspěch. Když piju, často fňukám.

Ráno:
"Míšo, ty jsi hodnej, že ses o mě tak postaral! Achjo... Co už, hlavně že jsem nefňukala."
"Fňukala."
"Jak to myslíš?"
"Fňukala jsi, že tě nemám rád."
"A dál?"
"Dál nic. Dál jsem se jen pokusil ukrást dopravní značku."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lotte Lotte | Web | 12. května 2015 v 17:16 | Reagovat

:D :D :D No to jsi mě vážně pobavila. Čím déle jsem četla, tedy čím víc se večer rozjížděl, tím víc jsem se culila. :D
No a ten závěr, to už je krása. :D Zvlášť ta dopravní značka je unikát. :D
To ti ovšem muselo být další den dost špatně, none? :D

2 ChristinaD ChristinaD | 7. července 2015 v 9:14 | Reagovat

jém tak to bylo... krásný. :-D Každopádně mám podobné akce ráda, až na tu opilost, co to doprovází. :-D Mimochodem jsem přesunula svůj blog, ale to zjistíš, na tom "bývalém" je o tom pidi článek. :-)

3 userka userka | E-mail | Web | 30. července 2015 v 9:29 | Reagovat

Dobrej příběh :D Sice nesnáším opilý ženy, ale vyprávělas to pěkně ;)

4 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 8. srpna 2015 v 21:43 | Reagovat

[1]: Díkybohu nebylo. Nemám moc opileckých zkušeností (řekla bych, že všehovšudy dvě), ale nikdy mi vyloženě zle nebylo. Asi mám štěstí. :D

[2]: Stydím se, stydím. Nestíhám, nestačím, takže vůbec nemám kdy chodit na blogy, které jsem dřív navštěvovala tak ráda. Život svědomité studenty, junioří copywriterky, paní bytu a kočičí mámy mi dává zabrat. :/

[3]: To i já. Je to velmi neelegantní. Ale problém je, že nejsem schopná odhadnout, co zvládnu. A tady na Moravě se pije ve velkém, ostatní ti pořád něco nutí a jsou v pohodě a ty je nestíháš. Brr! Piju málokdy, což je ale paradoxně ten problém - nemám natrénováno. :D
Každopádně děkuju za pochvalu. :)

5 userka userka | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 22:18 | Reagovat

[4]: Jo, jo, taky nemám natrénováno a pak jsem mnohdy ztracená :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama