Srpen 2015

Patálie tlustých nohou. Bude BJ chodit bosa?

19. srpna 2015 v 16:18 | BJ |  Já a zase já
Mám velmi netradiční nohy.
Nerostou mi mezi prsty blány ani nemám místo palců lízátka, moje nohy jsou prostě a jednoduše nežensky široké. "Máš široký haksny a vysokej nárt," říkala dycinky mamka ještě v dobách, kdy jsem netušila, že je to něco jako kletba. Tak, jako vám může čarodějnice říct: "Proklínám tebe i tvoje děti a děti tvých dětí!", může vám v dětství oznámit rodič: "Máš široký haksny a vysokej nárt." Pak už se to s vámi potáhne.

V praxi se to projevuje tak, že prostě neseženete boty na léto. Ne že vás boty tlačí, prostě se do nich neobujete ani za zlaté prase. Když jdete kupovat sandály s širokýma nohama, máte pocit, jako byste se ucházeli o suprčuprdupr pracovní pozici a k životopisu přikládali výpis z trestního rejstříku s deseti tresty za vraždy a loupeže. Boty tak jako tu práci nedostanete, jen z toho nemůžete vinit stát a uprchlíky.

Koukněte, jak jsem letos sháněla sandále.
Tohle nepřeju ani svým nejhorším nepřátelům.

Nový život staré BJ

9. srpna 2015 v 0:15 | BJ |  Já a zase já
Právě se mi zlomil nehet v půlce.
Tak jsem si řekla, že půjdu dělat něco bezpečnějšího, než je hraní si na hospodyňku. Chci říct "fyzicky bezpečnějšího". Jdu psát.
Píšu teď každý den. Píšu v práci, píšu po práci... jenom můj vlastní blog neviděl nový článek od května. Měla jsem velké plány - přijdou prázdniny, já začnu zas psát na blog, začnu s povinnou četbou na další semestr, znovu projdu svou SOČku o Fantomovi a předělám ji. No, prázdniny jsou v půlce a pořád nic.
Říkám si, jestli vůbec je možné, aby zůstal nějaký zbloudilý čtenář, kterého zajímá, co mi tak žere čas a jak teď vůbec žiju. Je? Tak tě vítám, čti dál!