Prosinec 2016

Barborový rok 2016

30. prosince 2016 v 23:47 | BarbaraJane |  Já a zase já
Další rok fuč, což?

Přemýšlím o tom, co mi rok 2016 dal a vzal a jaký vlastně byl. Napadá mě jedno hodně výstižné slovo: plný. Plný skvělých věcí, koček, cestování i stresu. Teď v prosinci jsem místy měla pocit, že jednoho dne prostě vypnu a už nezapnu, tak moc toho na mě bylo. Ale takové to vlastně mám ráda - když se pořád něco děje.

A co se událo letos?

Markeťákuju pro paralelní svět

22. prosince 2016 v 23:16 | BarbaraJane
Zkoušeli jste si někdy představit svůj protějšek v paralelním světě?

Já jsem musela. Ne, vážně: dostala jsem to befelem od kolegyně Lenky, která je, jak dneska sama řekla, moje já v paralelní zemi jménem Slovensko. Lenka mi k Vánocům dala pytlík plný inspirace. Byly v něm dřevěné destičky s nápady, co dělat, když chytím psací blok. Třeba "Napiš článek jako lacinou detektivku." nebo "Nakrm rybu a jdi psát."

Dneska jsem si vytáhla destičku, na které stálo: "Vytvoř personu: Barbora v paralelním světě."

Persona je takový profil typického zákazníka, který si markeťáci vytváří, aby dokázali oslovit ty správné lidi tím správným způsobem. Vymyslí personě jméno, určí její věk, záliby, zaměstnání. Taky si uvědomí, co persona od daného zboží nebo firmy čeká, čeho se může bát, pro koho zboží kupuje nebo kde se o něm může dozvědět.

Z paralelní Barbory jsem udělala zákazníci firmy Fantovy falantofelíčky - Víc než falantofel již 3 kvadriliony paralet. Abyste rozuměli, falantofel je slovo, které jsem vymyslela, když mi to zadala destička z Lenčina inspirativního pytlíčku. Slovo falantofel znamená "dokonalý chlupatý dárek" a pochází z arménštiny.

Tákže! Vážení a milí, mám tu čest vám představit paralelní Barboru.

Barbora Chroustňáková

(Chroustňáková je nejméně časté příjmení v Paračesku. Barbora je vlastně jeho jediná nositelka a nemá šajnu, jak k němu přišla.)
věk: 10 paralet (asi 22 našich let)
bydliště: Parabrno

Barbora je holooperní* pěvkyně, která ale ve volném čase na pěvkyni vůbec nevypadá. Kouří, občas si dá jointa z jápy srdcové**, má ráda černou, mechově zelenou a omákovou barvu. V takových barvách kupuje dárky - chce totiž, aby v jejím dárku bylo i kus jí samé. Dělá ušatou keramiku***, ale nikomu to nechce říct, aby nevypadala míň cool.

Žum a kočka Mína: dopovídání

6. prosince 2016 v 22:38 | BarbaraJane |  Žum a já, já a žum
Já jsem vám to posledně o našich plánech na třetí kočku nedopověděla! Budiž mi omluvou, že jsem nevěděla, že jsem to nedopověděla. Končili jsme tedy tím, že jsme se po zralé úvaze a napomenutí od starší čičiny rozhodli třetí kočku nepořizovat. Kdo si to nepamatujete, račte si osvěžit paměť, bude vám to k užitku. (Ale povinné to není.)

Tak tedy. Dospěli jsme k rozhodnutí, že byt 1+1 a kočky v počtu 2+1 nepůjdou moc dohromady. A tak jsme si to roztomilé zrzavé koťátko nevzali. O kotě strach nemám, je tak roztomilé, že si ho jistojistě někdo vzal hned po našem zralém rozhodnutí.

Jenže pak.


Jenže pak jsem na facebookové stránce Brněnského Maxe (o něm níže) objevila příspěvek o chudákovi ztracené (a nalezené) kočce. Byla černá jako uhel a hledala dočasný domov, než se najde její původní majitel. Nebo majitel nový. S žumem jsme usoudili, že dočasně náš byt 1+1 snese 2 opice + 3 kočky a že chudákovi číče se musí pomoct.

Tož to je ona.