Červenec 2017

Holomóc, lingvistika a vůbec

29. července 2017 v 20:48 | BarbaraJane |  Já a zase já
Lidičky, v Olomouci je to boží!

Zrovna jsem se na skok (víkendový) vrátila z olomouckého EGGu, takže to přece musím vědět. EGG je letní škola generativní gramatiky (to jest jednoho konkrétního vědeckého přístupu k jazyku), na kterou se mi nejdřív vůbec nechtělo. Bála jsem se, že nebudu rozumět přednáškám v angličtině a mezi všemi těmi lingvisty se budu cítit nepatřičně. A víte co? Ve skutečnosti je to boží.

Od deseti do pěti mám čtyři bájo přednášky, kde se konečně dozvídám něco nového a zajímavého. U oběda se můžu s ostatními bavit o jazyce, večer se můžu s ostatními bavit o jazyce nad pivem... Nebo o čemkoliv jiném. Účastníci EGGu jsou skvělí - udělali si uprostřed prázdnin čas na to, aby přijeli (nebo přiletěli) do Olomouce a místo letního poflakování tu seděli ve škole, tak moc je lingvistika zajímá. Není to super? Je to super!

A sama Olomouc je taky skvělá. Pořád se mi tam děje něco vtipného. Vida, to je vlastně to, co jsem vám chtěla vykládat! Tak pojďme na to.

2× povídání o pepřáku

23. července 2017 v 11:46 | BarbaraJane |  Já a zase já
Žum mi před časem koupil pepřák. Říkala jsem mu, že ho nepotřebuju, ale trval na tom, že jo. Pro mé bezpečí, prý.

Tak já vám něco povím, žumové celého světa: pepřák je nebezpečný především té neškodné osobě, která ho nosí v kabelce. Když už ho v ní najde, může si s ním šeredně ublížit. Mně se to stalo dvakrát.

Okoukáno na Moravě

15. července 2017 v 17:19 | BarbaraJane |  Já a zase já
Už jsou to čtyři roky, co jsem si sbalila uzlíček (nebo spíš dvě tašky oblečení a krabici knížek) a odvezla si ho do Brna. Od té doby jsem nahamounila o dost víc oblečení a ještě víc knížek, jednoho žuma a tři kočky. A taky jsem nasbírala spoustu moravských mouder.

Teď přišel čas poslat ta moudra dál. A proto vám, milé děti, povím, co jsem se naučila na Moravě, jo? Tož...

Žumohlášky nambr cvaj

1. července 2017 v 12:26 | BarbaraJane |  Žum a já, já a žum
Šeredně jsem se mýlila!

Šeredně jsem se mýlila, když jsem si myslela, že první várka žumohlášek bude i poslední. Žum je nepřestává chrlit a co hláška, to perla. Byla bych si nechala ty nejperlovatější hlášky zarámovat, ale to bych s nimi mohla rovnou tapetovat. Žum totiž komentuje všechno a všechny a dohání mě buď k šílenství, nebo k šílenému smíchu. (A proto ho mám, žejo.) Schválně, zkuste se nesmát. Kdo to vydrží, může si žuma na pět minut půjčit. Víc nevydržíte.

Žumova nedoslýchavost

Já: "Dala bych si něco lehkého... třeba salát."
Žum: "Slyšel jsem žebra? Dobře, přemluvilas mě, jdeme na žebra."