Čeština není jenom jedna. A Češi nemluví špatně česky

2. září 2017 v 17:02 | BarbaraJane |  Psaní o psaní
Být češtinář je občas peklo. V jednom kuse se mě někdo ptá na věci jako: "Hele, je tohle správně česky?" nebo "My u nás říkáme ruksak místo batoh. Může se to?" nebo ještě hůř "Prosim tě, von říká "kvůli tebe" místo "kvůli tobě". No že to není česky?"

Než se začnete ptát taky, mám pro všechny univerzální odpověď:
  • Jestli to používáte, je to správně česky.
  • Jo, může se to.
  • A jo, je to česky.
Ono totiž neexistuje nic jako "správně česky" nebo dokonce "špatně česky". Špatně česky může mluvit cizinec, Čech ne. Protože co je čeština jiného než jazyk, kterým mluví Češi?


Spousta Čechů je přesvědčená, že mají patent na správnou češtinu. Čeština, to je to, jak mluvím já. A pak teda ještě spisovná čeština, o kterou se sice snažím, ale moc mi nejde, ale to nevadí, protože pořád je tu moje správná čeština.

Ono je to asi přirozené - domnívat se, že to moje je to normální a všechno cizí je divné. Mně v tomhle ohledu pomohlo stěhování do Brna (a ne, Brňáci fakt nemluví hantecem).

Potkávám tu lidi z různých koutů republiky a často slýchám věci, které mi dřív přišly divné a nečeské. Tady jsem ale ta divná já: neříkám rožni, zavazíš ani žufánek, klidně něco odsunu až na dýl a nedělá mi problém říct "jdi až k voknu". A díky tomu, že jsem tu já ten cizí živel, mi došlo, že tohle všechno je čeština. To, jak mluvím já, jak mluví žum, jak mluví jeho brácha, jak mluví Lotte a lidi z její hanácké vesnice… Nic z toho není lepší ani horší. Nic z toho není špatně česky.

Ale spisovná čeština je ta správná a krásná a jediná!

Heleďte, co furt lidi mají s tím, že bychom všichni měli mluvit spisovně? Často slýchám (nebo čtu) věci jako:

"Víš, já se snažím mluvit spisovně, ale moc mi to nejde."
"My na Moravě mluvíme víc spisovně, takže mluvíme líp." (To je mimochodem kravina všech kravin.)
"Je jedno, že jsi na Facebooku, prostě když píšeš, musíš psát spisovně."

Od školy totiž většina Čechů žije s přesvědčením, že spisovná čeština je dobrá, krásná a vytříbená a všechny jiné podoby češtiny jsou zločin. To ve škole jste se naučili, že "nová okna" je pěkně česky, zatímco "nový vokna" nebo "nové okna" je něco, co by správný Čech neměl vůbec vypustit z pusy. A zatímco základka a střední vás naučila tohle, mě vysoká naučila něco úplně jiného:

Spisovná čeština není mateřský jazyk nikoho z nás. Spisovná čeština není ani "skutečná" čeština. Vlastně je to s trochou nadsázky umělý jazyk. Víte, jak vznikla?

Čeština, kterou se nemluvilo ani v 16. století

To vám bylo tak: Když si obrozenci (a teď jsme v 18. lomeno 19. století) uvědomili, že má čeština na kahánku, rozhodli se s tím něco udělat. Chtěli češtinu znovu rozšířit, na to ale potřebovali nějakou aspoň trochu jednotnou podobu češtiny, ve které by se dalo psát, překládat knížky, hrát divadlo… Tehdejší čeština za moc nestála (tedy aspoň podle nich), bylo v ní víc němčiny než češtiny.

V praxi mohli udělat dvě věci: buď se snažit rozšířit tehdejší češtinu s trochou vylepšení (třeba v oblasti slovní zásoby), nebo sáhnout do minulosti. Do doby, kdy byla čeština na takové úrovni, že do ní bylo možné přeložit bibli. Jestli vás trkla Bible kralická, jste na správné cestě.

Právě tu si obrozenci vzali za vzor. Vycházel z ní Dobrovský, který měl takovou autoritu, že co řekl, to prostě platilo. Fór je ale v tom, že Bible kralická vznikla v 16. století a dokonce ani tenkrát nebyla čeština v ní použitá úplně moderní. Jejím tvůrcům totiž přišlo vhodnější při překladu tak zásadního díla použít starší podobu češtiny.

Sečteno a podtrženo: s češtinou Bible kralické vrátili obrozenci život češtině staré 400 let a spolu s ní i jevům, které už dávno svůj boj s časem prohrály. Vezměte si třeba takové přechodníky: nevím, jak vy, ale já je používat neumím (a to už čtvrtým rokem studuju češtinu). Ony totiž ani v době vzniku Bible kralické úplně nefungovaly.

I spisovná čeština se naštěstí proměňuje: Ústav pro jazyk český AVČR pracuje na tom, aby kodifikace odrážela změny v mluvené češtině. Ale nikdy nebude úplně lícovat s tím, jak Češi reálně mluví. Ono to není na škodu, mít jednotnou a prestižní podobu jazyka ukotvenou pravidly. Ale je dost mimo si myslet, že tahle podoba je jediná správná čeština.

Co tím chtěl básník říct?

Proč vám tohle vykládám? Proto, abyste si z mého článku odnesli následující:
  • Spisovná čeština není jediná správná čeština.
  • Ani to, jak mluvíte vy, není jediná správná čeština.
  • Mluvte tak, jak mluvíte, je to fajn. A nechte i ostatní mluvit tak, jak mluví. Dialekty jsou fajn. Všechny podoby češtiny jsou fajn.
  • Nerozčilujte se, když s novou kodifikací přijde modernizace spisovné češtiny. To je prostě život. Jazyk, který se nemění, umírá.

Říkáte taky něco, co lidem kolem vás přijde "špatně česky"? Napište mi to do komentářů! A jestli vás tenhle článek aspoň trochu zaujal, mrkněte na článek o tom, co mi dalo studium bohemistiky.


Žijte blaze a ahoj na Facebooku!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 2. září 2017 v 18:22 | Reagovat

Všechny verze češtiny nejsou fajn. Obecná čeština se nedá poslouchat! Ten tón, brrr. Jak krásně jsem se cítila, když jsem minulý víkend poslouchala typický ostravský přízvuk. :3

Ale jako jo, chápu, co myslíš.

Na druhou stranu by měl každý umět najít hranici mezi vlastní verzí češtiny a opravdovou chybou. Zrovna dneska jsem viděla reklamu na to, že když přivedeš do fitka kamarádku, dostaneš slevu. Psali: ,,...vezměte jí s sebou", ale mysleli tu kamarádku, ne abychom sbalili svačinu i pro ni. Což asi úplně nesouvisí s článkem, ale musela jsem se svěřit... :D

2 Sana Sana | 2. září 2017 v 18:35 | Reagovat

Super článek! :) Jen by mě zajímal tvůj názor na hrubky v psaném projevu, čímž myslím třeba i na Facebooku. Napsat si do statusu "kvůli tebe" nebo "přijdu dýl" bereš jako ok, protože je to dialekt. Ale co třeba zaměňování mě/mně nebo ji/jí (jak tu naznačila Kája) a další? Taky v pohodě? :)

3 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 2. září 2017 v 18:58 | Reagovat

[1]: Podobně jsem to měla s žumovou skoro ostravskou češtinou. Když jsem přijela na návštěvu k jeho rodině, měla jsem pocit, že celá Kopřivnice mluví úplně strašlivě, dneska už to tak nemám. Je to prostě o zvyku, to svoje, to známé vnímáme jako normální, to cizí jako divné, ošklivé, neposlouchatelné.
Tohle je jiná věc: chyba v zápise není záležitost dialektů, spíš to něco vypovídá o samotném pisateli. Zároveň by mě ale zajímalo, jestli brzy nepřijde nějaká kodifikační změna právě ohledně ji/jí, protože ty věčné chyby ukazují jen na to, že v mluvené češtině prostě rozdíl v délce v tomhle případě zmizel.

[2]: Super otázka! Budu trochu opakovat, co jsem napsala Káje: chyba v zápisu není otázka dialektu a úplně v pohodě ani pro mě není. Ale na druhou stranu je otázka, jestli pravidla pravopisu nejsou až moc komplikovaná, když je tolik lidí nezvládá (minimálně třeba ohledně psaní čárek). A čekám, jak to s mně/mě a ji/jí dopadne, jestli se třeba ještě nedožiju toho, že to, co jsou dneska chyby, bude kodifikované. (Na to bych si těžko zvykala. :D Ale i to holt patří k vývoji jazyka.)

4 Lotte Lotte | Web | 2. září 2017 v 19:01 | Reagovat

Lotte a lidi z její hanácké vesnice zní drsňácky. Jakože mám gang. Nebo jsem nějaký kmotr. :D
Máš recht. Prostě mluvme jak nám zobák narostl. Já když přišla do Brna, tak jsem se hrozně bála a dávala si pozor, abych nepoužívala žádnou hanáčtinu, ale už je mi to jedno a s chutí strčím ó a é do slov, kam nepatří. :D
Jen se teda do hovorové češtiny dostává čím dál tím víc anglických slov, což je zajímavé. Sama to dělám a občas si pak připadám otravná sama sobě. :D

5 Kája Kája | Web | 2. září 2017 v 19:16 | Reagovat

[3]: No já nevím, já tam ten rozdíl vidím. Jeden vysoce vzdělaný muž ze školy pravil, že se snad časem vymaže i shoda přísudku s podmětem. Že by jako holky chodili. Ble fuj. Jestli se ta opravdu stane, emigruju.

6 Vědmi Vědmi | Web | 2. září 2017 v 20:35 | Reagovat

Docela sranda je přijet jako jediná Moravačka na tábor plný děcek z Čech. Zvlášť v momentě, kdy po větě: "Počkaj, mam plné ruky!" následuje otázka: "A ty seš Slovenka?" :D

7 Axina Axina | Web | 3. září 2017 v 10:23 | Reagovat

"Kvůli tebe" nebyl šťastný příklad. Není to česky. Předložka "kvůli" se jednoznačně pojí se 3. pádem. Nelze toleranci/proces integrace nových či přejatých slov do jazyka zaměňovat s anarchií. Ten, kdo je schopen vyprodukovat větu "Tu kytaru jsem koupil kvůli tebe", je buď cizinec (pak ho přátelsky opravím) nebo primitiv (pak se vzdálím).

8 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 3. září 2017 v 12:17 | Reagovat

[5]: Věřím, že ho vidíš, to já taky. Ale neslyším ho. Vidím ho jenom proto, že jsem se to naučila ve škole.
S tou shodou podmětu s přísudkem - ani bych se nedivila. V mluveném jazyce už ten rozdíl skoro není, takže asi jednou přijde den, kdy se tohle zohlední v kodifikaci. Třeba Slováci už to tak mají. Ale taky bych se s tím smiřovala těžko. :D

[6]: Ale to je krásná věta! :D Odkud ráčíš být?
Takhle jsem dělala vedoucí na táboře v jižních Čechách spolu se slečnou z Ostravy. Její oddíl se nakonec jmenoval Dupky, protože ty děti tohle slovo neznaly a strašně se jim líbilo. :D

[7]: Tenhle příklad jsem vybrala schválně a tvůj komentář dokazuje, že správně. Zrovna u kvůli má totiž většina Čechů pocit, že naprosto přesně vědí, s čím se "jednoznačně" pojí. A ono houby. "Kvůli tebe" nemusí říct cizinec ani primitiv, ale prostě jenom Ostravák. A bylo by primitivní si myslet, že je primitiv jen proto, že používá vazbu typickou pro jeho dialekt. Vsadím se, že třeba Kája (z 1. komentáře) tohle říká úplně běžně a rozhodně žádný primitiv není. Stejně tak žum.

9 Kája Kája | Web | 3. září 2017 v 17:43 | Reagovat

[8]: Ha, a to je tím, že nepocházíš z Ostravska! Tam je to sakra slyšet. :D

Jednou jsem měla na recitační soutěži posezení s porotkyní z Čech. Ta mi přízvuk hodně komentovala. :D A že říkám tvrdé y, i když se neříká. Radila mi, ať poslouchám rádio Vltava. :D :D I přes to, že mi bylo teprv deset, jsem se popadala za hlavu.

10 Kája Kája | Web | 3. září 2017 v 17:45 | Reagovat

[8]: K tomu kvůli: Zrovna ve spojení s ty bych použila třetí pád. zní to lépe. Jinak samozřejmě čtvrtý! Primitiv s IQ 148 asi nejsem... :D Možná tak cizinec, občas si tak v Praze připadám.

11 Lady Lenna Lady Lenna | Web | 3. září 2017 v 20:46 | Reagovat

Já teď poznala kamarádku s plzeňským "jazykem" a přišlo mi to zajímavé, že mi její tón hlasu zní úplně jinak než můj a používá občas výrazy, které já vůbec. Pro mě je správná jakákoliv čeština, která je gramaticky a pravopisně správně. Moraváci mají svoje nářečí, Pražáci taky svoje, k voknu, votevři, dobrej, tejden... to používám skoro pořád :D na Fb to ale nepíšu, protože se mi to v psané podobě nelíbí :D ale ať si každý mluví jak chce, občas je zajímavé, jaké nové výrazy člověk pochytí z různých koutů republiky :)

Naposled mě pobavila kamarádka z Mostecka, která říká šutrům budry a používá výraz, že je něco randál. :D

12 Vědmi (líná se přihlásit) Vědmi (líná se přihlásit) | Web | 4. září 2017 v 17:44 | Reagovat

[8]: Dalo by se říct, že žiju na pomezí Hané a "Sudet" (což není tak daleko od pravdy, za války byla naše vesnice tvrdým pohraničím), ale s rodinným základem jak ze Slovenska, tak Beskyd nebo i středních Čech - se všemi typy nářečí jsem se setkávala už odmalička, takže pak se má jeden divit, že často "hovořím jako prase" :D

13 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. září 2017 v 18:35 | Reagovat

Tady mi to nějak zavání principem minimální intervence :-D A s tím příliš nesouhlasím. Nechci vůbec tvrdit, že by všichni vždycky měli mluvit nebo psát spisovně; ani že by se pravopis neměl s časem měnit. V Británii byli moc konzervativní na to, aby si pravopis za posledních 400 změnili - a všichni vidíme výsledky. Ta jejich výslovnost se oproti psanému liší tak, že i oni s tím mají značné potíže... Myslí si ale, že je třeba mít normu, která bude v pravém slova smyslu normativní, tedy ta "správná" a korektní čeština, jejímž domovem je nejvyšší stylistická rovina. (To, že jinam nepatří, je věc druhá.) Změna pravopisu by neměla reflektovat změny, které dělají binec jinde. Tak třeba slavné dublety "s" a "z". Myslím, že to nikdy nemělo nastat. Myslím, že "diskuze" by neměla být spisovnou normou, protože prostě nabourává morfologii: když diskuze, tak by se mělo diskudovat, ne diskutovat. Málokterá takováhle změna pravidel nevyvolá nepořádek v jiných oblastech jazyka - a zpravidla je to nepořádek, který za tu změnu nestál, protože to sice jednu věc zjednodušilo, ale leccos jiného zkomplikovalo.
A opět už tu vedu nevyžádanou přednášku :-D Jestli jsem mimo, tak pardon, tohle jsou taková moje témata a psát na ně komentáře je vždycky trochu riziko :-D

14 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 4. září 2017 v 18:37 | Reagovat

A ještě malý dodatek (ach jo, fakt bych se měla umět víc ovládat): myslím, že Češi mohou mluvit špatně česky. V momentě, kdy to například nabourává syntaktické principy, na kterých čeština funguje, tak je to špatně, i když to říká Čech. Mucha medailonky, Tygr myčka a pečivo práce jsou prostě špatně vždycky. Nebo aspoň pro mě jo :-D

15 BarbaraJane BarbaraJane | E-mail | Web | 5. září 2017 v 21:51 | Reagovat

[13]: No, primárně jsem mluvila (nebo spíš chtěla mluvit) o reálné mluvené (a tedy nespisovné) češtině, tu spisovnou jsem rozebírala jen proto, abych ukázala, že to rozhodně není "jediná správná čeština". Ale když mluvíme o spisovné češtině (kterou určitě potřebujeme a rozhodně má své místo, o tom žádná) a kodifikaci: osobně proti změně kodifikace ohledně s/z nic nemám. Podle mě je potřeba si uvědomit, že primární není psaný, ale mluvený jazyk, kde se vyslovovalo z už nějakou dobu. A morfologii - skutečné morfologii mluveného jazyka - je to podle všeho šumafuk, koneckonců je běžné, že se slova časem vzdálí od toho, od čeho byla utvořená, v tomhle případě spíš jakým způsobem. A protože teď lidi nemají problém to používat, nemůžeme říct, že tahle změna udělala v něčem nepořádek, právě naopak.
Na tenhle postoj ke kodifikaci mě přivedly semináře historické mluvnice češtiny. Učili jsme se tam, že se určité hláskové změny (třeba ú -> ou) v textech odrazily o desítky (až stovky) let později než v mluveném jazyce, prostě se spoustu let psalo tak, jak už nikdo nemluvil. To mi přišlo legrační, ale pak jsem se zamyslela: neděláme vlastně totéž i dneska? Zároveň mi došlo, že úpravy kodifikace jsou nutné, jakkoliv se nám můžou v tu chvíli zdát nevhodné. Jinak bychom si zakonzervovali stav tak zastaralý, že by nám dělalo problém do spisovné češitny přepnout. Vytvořili bychom tím umělý jazyk.

[14]: Čech může nabourat skutečné syntaktické principy jen ve dvou případech: buď schválně (třeba kvůli jazykové hře nebo proto, že chce napodobit cizince), nebo jde o momentální chybu, která ale není nic plošného. Pokud je to něco, co Češi používají běžně, není to zločin proti syntaxi, ale normální jev reálné syntaxe. Ty příklady, co uvádíš, nechápu: to v nějakém vesmíru někdo řekl? :D
Kamarád před časem na Facebooku sdílel něco, čím bych tenhle nekonečný komentář zakončila (bylo to v angličtině, tak to nechám tak, ať něco nepopletu :D): If prescriptivists understood linguistics, there would be no prescriptivists. (A tu čárku jsem určitě napsala špatně. :/)
Pro mě syntax, morfologie nebo fonologie nejsou soubor pravidel, jak produkovat jazyk správně, ale soubor principů, jak jazyk vážně funguje.

16 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 6. září 2017 v 10:25 | Reagovat

[15]: Jo tak to jó :-) Proti nespisovné češtině samozřejmě nemám vůbec nic, ta naopak může být velmi krásná a barevná a v jazyce má své nezastupitelné místo. Ale přeci jen bych u těch změn kodifikace byla opatrnější. Nevadí mi, že se jazyk mění a norma s ním, nicméně si myslím, že bychom si změny normy měli rozmýšlet přeci jenom trochu víc, než tomu bylo v posledním případě. Pro mě je třeba existence podobných dublet někdy docela problém - jak je někdy správně obojí a jindy ne, tak mám fakt problém si to zapamatovat. Nehledě na to, že zrovna ta změna s/z vývoji v něčem spíš předbíhala, než že by ho stoprocentně odrážela; jsou lidi, kteří tam stále vyslovují to s. Možná by jich bylo víc, kdyby k té změně nedošlo. Navíc když jsme změnili diskusi, proč nezměnit třeba i režizéra? A spoustu dalších? Myslím zkrátka, že bychom si u podobných změn měli raději trochu počkat, než se snažit vývoj předběhnout. Některé změny za pár let odezní, proč je pak mít jako normu. Situaci angličtiny bych teda kopírovala velice nerada, stovky let se mi zdají přeci jen jako trošku dlouhá doba, ale pár let by neškodilo :-)
PS: Jo, to bohužel fakt někdo řekl... například v reklamě je to čím dál běžnější. Většinou je to naštěstí ještě pořád psané, ale už jsem slyšela podobné věci i říkat a vlasy mi vstávaly hrůzou... protože to je anglická syntax, ne česká. Taky si myslím, že syntax atd. je popis principů, na kterých jazyk skutečně funguje, ale v momentě, kdy některé jevy tyhle principy narušují právě co do jejich funkčnosti (za což považuji třeba právě ty Mucha medailonky), tak je zkrátka něco špatně. Navíc když se ty jevy začínají šířit poměrně děsivým tempem.
PPS: Když se ti nebude chtít, určitě nemusíš odepisovat další slohovkou :-) Jak už jsem psala, tohle jsou zkrátka taková moje témata a nedovedu si to odpustit :-)

17 Fanta Light Fanta Light | Web | 7. září 2017 v 20:10 | Reagovat

To mi připomíná Němečinu - to vlastně v Rakousku to má ten a ten člen, ale může se použít i ten třetí. V sasku... Na severu Německa... :D

V podstatě spisou Němčinou mluví jen cizinci a lidi okolí jistého města (netuším teď kde), jinak je to plné dialektů, slangů a kolikrát Němci vlastně netuší, co je správně :D.

18 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 9. září 2017 v 9:28 | Reagovat

Češtinu jsem taky chěla studovat :-) ale nevzali mě, takže místo toho mám vystudovanou ekonomii a účetnictví. :-D
Každopádně otázka českého jazyka mě pořád zajímá. Znám jen málo lidí, kteří mluví opravdu spisovně. A já k nim nepatřím :-D ono taky mluvit s okolím, které mluví hovorovou češtinou, spisovně je jako bych byla robot :-D Na druhou stranu se ale snažím aspoň psát spisovně - už jen proto, abych si ty pravidla českého pravopisu osvěžovala :-)
Co mi ale vadí, tak to je počešťování. Trnou mi zuby, když čtu "mítink", "brífink" a podobné věci. A když už se to nepočešťuje, tak se to používá v originále. "Dnes jsem narazil na zajímavej site..", "Půjdeme na jídlo? Mám tickety (jakože stravenky..)" :D na tohle je odborník můj přítel, ten angličtinu moc rád začleňuje do své mluvy. A já si říkám - proč?? Vždyť ta naše čeština má tolik krásných slov.. :)

19 smety smety | 20. září 2017 v 16:04 | Reagovat

Ahoj, moc ráda poslouchám různé formy češtiny kraj od kraje, ale co prostě nemůžu překousnout je "byl jsem tam s Jardem a s Honzem"
"S mámoj a s tátoj" mi nevadí, ale to "em"...

20 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 21. září 2017 v 23:52 | Reagovat

[18]: S výpůjčkami a počešťováním je to složité - lidi to sice tahá za uši, ale bez výpůjček by čeština už dávno umřela. Vsadím se, že třeba takový víkend nebo silueta ti nevadí, a přitom si tahle slova musela projít úplně stejným procesem. :)

[19]: To mi taky přijde zvláštní. :D Ale vlastně na tom není nic divného - je to mužské jméno, tak k tomu prostě lidi připojí typicky mužské koncovky.

21 Andrea V. Andrea V. | E-mail | Web | 23. října 2017 v 16:08 | Reagovat

Dalibor a Petr Behúnovi v "Deníčku šíleného korektora" napsali, že "správná čeština" je ta, kterou mluvíš běžně v každodenním životě. Což je vesměs definice, se kterou souhlasím i já.

I když při psaní se mi velice rády do souvětí montují nejrůznější archaicky zavánějící spojení, rozhodně neplatí, že bych tak i mluvila. To jen když píšu, přepínám na nějaký prapodivný kanál :) .

22 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 23. října 2017 v 21:56 | Reagovat

[21]: To je hrozně pěkně řečeno a přesně pod to bych se podepsala. Správně česky mluvíme všichni každý den. Tečka. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama